Proč nahradit Francii Indií? Protože je Indie největší světovou demokracií, největším světovým hinduistickým státem, největším světovým muslimským státem a - upřímně řečeno - Indie je o tolik serióznější než dnešní Francie. Francie má pocit, že se musí od Ameriky odlišovat, aby si dodala zdání důležitosti, až je to směšné. Indie dospěla a takovou hru už nehraje. Indie se možná staví dvojznačně vůči válce proti Iráku, ale její dvojznačnost je poctivá. A Francie si taky neuvědomuje, jak se svět změnil od ukončení studené války. Indie si to uvědomuje.

Během studené války se Francie snažila odlišovat se tím, že se snažila stát mezi sovětským a americkým blokem. Procházela jí tato zábavná hra ze dvou důvodů: zaprvé věděla, že strýček Sam ji nakonec vždycky uchrání před sovětským medvědem. Takže Francie mohla štípat Ameriku do nosu, obchodovat s Irákem a těšit se zároveň americké vojenské ochraně. A zadruhé, za studené války, jak si nyní uvědomujeme, byl svět daleko stabilnější než dnes. Vládl pořádek.

Ten je nyní pryč. Současný svět je také rozdělen, ale na "svět pořádku" - zakotvený Amerikou, EU, Ruskem, Indií, Čínou a Japonskem, k nimž se přičleňují desítky menších zemí - a "světem nepořádku". Světu nepořádku dominují teroristické režimy jako v Iráku a v Severní Koreji a různé globální teroristické sítě.

Nejdůležitější otázkou dneška je, jak se svět pořádku vypořádá se světem nepořádku. A Francie se nechová seriózně. Snaží se zadržet Ameriku, aby nejednala samostatně, nesnaží se ale donutit Saddáma Husajna, aby poslechl OSN.

Francie nepřesvědčivě tvrdí, že zbrojní inspekce ještě nepřinesly výsledky. Každý ví, že selhaly, protože Saddám neposlouchá..

Francouzská ministryně zahraničí také požaduje, aby Saddámova vláda "přijala zákony zakazující výrobu zbraní hromadného ničení". Myslí to vážně. Už to je připomínkou, že kdyby nebylo Američanů, většina Evropanů by dnes hovořila německy nebo rusky.

Jediným způsobem jak donutit Saddáma, aby poslouchal - bez nutnosti jít do války - je, aby se celý svět sjednotil. Jenže Francie, jak se říká ve školce, si neumí dobře hrát s jinými. Postavíte-li se proti Saddámovi, jste jen jednou z mnoha zemí. Postavíte-li se proti Americe, jste jedineční.

Článek, citovaný také v evropském tisku, zajímavě dokumentuje názory čelného amerického komentátora.