12. 2. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 2. 2003

Úvaha o nedělitelnosti a vyváženosti osobní svobody a odpovědnosti

Pro mě je odpovědí úvaha o nedělitelnosti a vyváženosti svobody a odpovědnosti. Jedinec i stát je suverénní jen do té míry, do jaké respektuje suverenitu těch druhých jedinců či států. Domnívám se, že pokud někdo ukáže do té či oné míry snížený respekt k suverenitě jiných, ztrácí odpovídající část své vlastní suverenity. Považuji za naprosto oprávněné, zacházet s ním podle toho a přiměřeně reagovat v nezbytně nutné míře. V tomto smyslu považuji suverenitu všech jedinců i skupin za podmíněnou jejich vlastní "dospělostí" -- mírou respektu k suverenitě jiných (a potažmo tedy i ke své vlastní suverenitě:))

Reakce na sloupek Jana Čulíka ZDE

Myslím, že jde o celkem běžný pokus vyhnout se pomocí formalismu bolestivé operaci chápání konkrétního problému v abstraktní souvislosti. Hezký příklad toho, jak hrubým a často nedostatečným nástrojem orientace je pouhá formální zásada, a/nebo litera zákona (jako argument manipulativní inteligence:)).

Brežněvova doktrína ovšem staví tohle pojetí na hlavu, protože podmiňuje suverenitu poslušností a vlastně tak cizí suverenitu vůbec neuznává i když předstírá, že ji jenom omezuje. (Uznávám, že na ten špek se asi dá snadno skočit:)) Z toho, jak se staví k suverenitě jiných, je vidět, jak malý má respekt ke své vlastní suverenitě, což je celkem běžný problém individuální i skupinový. Demonstruje se obvykle naprosto nepřiměřenými až absurdně destruktivními reakcemi. Považuji tuhle citově charakterovou retardaci (případně deformitu) za jeden z hlavních zdrojů zla, ať už jde o jevy individuální či skupinové.

V případě Iráku jde asi o to, že pokud je zde podezření z retardace (deformity) vnímání cizí (a tedy i své vlastní) suverenity (ale to už snad ani není pouhé podezření, že?) a podezření z výroby dost nebezpečných zbraní, je to těžký důvod ke znepokojení. Bagatelizace toho problému nesvědčí o bůhvíjakém smyslu pro odpovědnost. Je třeba snažit se co nejrychleji a co spolehlivěji zjistit, jak se věci opravdu mají. A samozřejmě začít plánovat přiměřené reakce v nezbytně nutné míře.

Právě ta přiměřenost a nezbytně nutná míra je to nejdůležitější. Svědčí totiž o naší vlastní "dospělosti" - o míře respektu k cizí (a tedy i ke své vlastní:)) suverenitě. Bez ní máme jen velmi omezené morální právo zasáhnout, protože pravděpodobně půjdeme daleko za meze nutné (sebe)obrany. V tomto směru jsem rovněž proti válce.

Pokud by se totiž ukázalo, že už je jediným možným východiskem, považoval bych to za důkaz selhání těch nejvyspělejších a tedy za důkaz, že ani oni nejsou dost vyspělí. Pak ovšem nastává volba ze dvou velkých zel, z nichž jedno se zdá být přeci jen to menší. Jak to známe i z nedávné historie. O důvodech pro válku i proti válce si myslím své. Boj proti terorismu, ropa či střelnice v poušti nehrají v mých očích prim ani zdaleka (podle mého je to moc hezká racionalizace). Ale o tom už jsem psal po jedenáctém září.

Pokud jde o to, zda nám leží osud těžce zkoušených obyvatel na srdci, je otázka, kolika z nás to dělá (a jak velké) starosti. Není-li to hlas většiny veřejného mínění, těžko se podaří jim pomoci. Ale myslím, že pokud bychom chtěli, máme na to plné právo, protože cítíme silně tu odpovědnost. A jistě bychom usilovně hledali moudřejší způsoby, než např. vnést naši Demokracii (na křídlech bombardérů?) do země, kde si obyvatelé ze všeho nejvíc přejí moudřejšího a schopnějšího vládce, což zřejmě odpovídá stupni vývoje jejich společnosti a stavu jejich individuální i kolektivní duše.

                 
Obsah vydání       12. 2. 2003
12. 2. 2003 V ČR překonala nezaměstnanost 10 procent, na severní Moravě je 20 procent Jaroslav  Hlaváček
12. 2. 2003 "Británie rozhoduje" o Iráku
12. 2. 2003 Nejnovější bin Ladinův pásek "nepodporuje Saddáma Husajna"
12. 2. 2003 Americké veřejné mínění podporuje útok na Irák i bez OSN; třetina Britů považuje za největší hrozbu USA
11. 2. 2003 Hrozba terorismu anebo válečná psychóza?
12. 2. 2003 Přijde v důsledku irácké války Tony Blair o premiérský úřad?
12. 2. 2003 Odstraňte Francii z Rady bezpečnosti OSN
12. 2. 2003 Američané, kteří zachraňovali Francii
12. 2. 2003 Irák: Snaha osvobodit jiný stát od teroru se nám zdá logická Josef  Chmel
12. 2. 2003 Nedostatek sebevědomí lidí v ČR Petr  Hubáček
12. 2. 2003 Úvaha o nedělitelnosti a vyváženosti osobní svobody a odpovědnosti Vojtěch  Polák
11. 2. 2003 Svrhovat Husajna stovkami raket a tunami třaskavin? Miloš  Kaláb
12. 2. 2003 Jak dál s Irákem? Petr  Vařeka
12. 2. 2003 Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem Vojtěch  Polák
11. 2. 2003 Media Observatory varuje před monopolizací českého tisku
11. 2. 2003 Vltava-Labe-Press bylo před volbami vázáno smlouvami vůči politikům? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2003 Budou čeští odboráři demonstrovat proti válce, nebo se budou pouze dívat z oken? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2003 Odbory v celém světě jsou proti válce
11. 2. 2003 Američané v ČR: Nesouhlasíme s válkou proti Iráku
11. 2. 2003 Bitva o americkou demokracii Mojmír  Babáček
11. 2. 2003 Jak to hučelo v devadesátých letech Marek  Fak
12. 2. 2003 Americká poezie proti válce Marek  Hrubec
12. 2. 2003 Saddám Husajn a "profesionálne ženy" Lubomír  Sedláčik
12. 2. 2003 Vyvrhnuté z internetu Peter  Greguš
12. 2. 2003 Schröder a Chirac predbehli stopäťčlenné grémium Konventu:
„Na čele bude dvojka!“
Lucia  Waldnerová
12. 2. 2003 Správa o stave únie -- opäť fiktívny problém Iraku Zolo  Mikeš
12. 2. 2003 Zmení štrajk ortieľ nad železnicami? Karol  Labaš
12. 2. 2003 Lokálky: prežitok minulosti, alebo perspektívna regionálna doprava? Aleš  Bílek
12. 2. 2003 Dinosauria vojna a ochrana ziskov Thom  Hartmann
5. 2. 2003 Pošta redakci
4. 2. 2003 Hospodaření OSBL za leden 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
12. 2. 2003 Americká poezie proti válce Marek  Hrubec
12. 2. 2003 Jak dál s Irákem? Petr  Vařeka
12. 2. 2003 Irák: Snaha osvobodit jiný stát od teroru se nám zdá logická Josef  Chmel
12. 2. 2003 Úvaha o nedělitelnosti a vyváženosti osobní svobody a odpovědnosti Vojtěch  Polák
12. 2. 2003 Nedostatek sebevědomí lidí v ČR Petr  Hubáček
12. 2. 2003 Přijde v důsledku irácké války Tony Blair o premiérský úřad?   
12. 2. 2003 Odbory v celém světě jsou proti válce   
12. 2. 2003 Odstraňte Francii z Rady bezpečnosti OSN   
12. 2. 2003 Američané, kteří zachraňovali Francii   
12. 2. 2003 Budou čeští odboráři demonstrovat proti válce, nebo se budou pouze dívat z oken? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2003 Americké veřejné mínění podporuje útok na Irák i bez OSN; třetina Britů považuje za největší hrozbu USA   
12. 2. 2003 "Británie rozhoduje" o Iráku   
12. 2. 2003 Nejnovější bin Ladinův pásek "nepodporuje Saddáma Husajna"   
12. 2. 2003 Správa o stave únie -- opäť fiktívny problém Iraku Zolo  Mikeš
12. 2. 2003 Dinosauria vojna a ochrana ziskov Thom  Hartmann