Odbory v celém světě jsou proti válce

12. 2. 2003

Odbory v celém světě jsou proti válce

Stále více se blížící válečný konflikt s Irákem znepokojuje občanskou, ale i odborářskou veřejnost již delší dobu. Důvod? Prozaický a přímočarý. O odborových právech, reformě penzijního či daňového systému, tripartitě, sociální politice, sociálním smíru či sociální spravedlnosti se dá uvažovat pouze v době míru. Válka "o ropu" není válkou dělníků v automobilkách či na ropných plošinách, ale válkou vlastníků těch automobilek či válkou vlastníků těch plošin a těžebních práv. USA přišly nástupem Saddáma Hussejna o všechna svá těžební práva ve prospěch firem z Francie a dalších zemí Evropy...

Svoje stanovisko v této věci přijal již v říjnu 2002 - a to z podnětu italských a dalších odborů výkonný výbor Evropské odborové konfederace, který označil možný jednostranný a preventivní zásah USA vedený ve spolupráci s Velkou Británií za porušení mezinárodního práva. Zároveň se tehdy postavil za umožnění inspekčních prací OSN, jež by vedly k odstranění zbraní hromadného ničení v Iráku.

E. Gabaglio, jako generální tajemník EOK (Evropské odborové konfederace), vydal 20.1.2003 prohlášení, v němž vyzval světové společenství k tomu, aby se vyhnulo válečnému konfliktu. Zároveň oslovil EU k hledání cest, jak jednotně přimět Irák k plnění jeho odzbrojovacích závazků. Poukáal rovněž na destabilizující politické a ekonomické následky tohoto možného válečného konfliktu pro Evropu.

Obdobná stanoviska přijaly 30. 1. 2003 španělské odborové centrály CC.OO a UGT, jež k 15. 2. 2003 mobilizují své členy proti válce.

Odbory v České republice obdržely i stanovisko předsedy rakouské OGB, jenž označil dosavadní jednostranný postup USA a Velké Británie za eskalaci mechanismů, které jsou svou logikou a dopady namířeny proti zájmům pracujících, vzdálí řešení izraelsko-palestiského konfliktu a dále naruší stabilitu v oblasti Blízkého východu. Upozornil na to, že vojenské zatížení ekonomik, spolu s dopady na světové hospodářství, včetně růstu cen energií, si vyžádá omezení sociálních programů ve světě.

Předsedové americké AFL-CIO (která - jen tak mimochodem - sdružuje 15 miliónů amerických dělníků) a britského TUC adresovali 30. 1. 2003 G. W. Bushovi aT. Blairovi společný dopis, v němž zdůrazňují nezbytnost účasti veřejnosti na řešení otázek míru a války. Za záruku legitimity jakéhokoliv zásahu považují dosažení konsensu, zejména pak mezi USA a členy EU.

27. 1. 2003 přijala Rada ministrů zahraničí EU stanovisko, podle něhož by měli mít inspektoři OSN možnost dokončit svou práci v Iráku. Podle téhož stanoviska musí být respektována odpovědnost Rady bezpečnosti OSN za uchování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Obdobně se vyjádřil Evropský parlament dne 29. 1. 2003, když uvedl, že dosavadní výsledky činnosti inspektorů OSN v Iráku neospravedlňují válečnou akci. EP se postavil proti jakémukoli jednostrannému vojenskému zásahu a to jako proti kroku, který by nebyl v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN, V závěrech stanoviska se praví, že je třeba udělat vše k tomu, aby se válce předešlo.

Značný rozruch proto způsobila "výzva osmi" evropských politických lídrů (mezi nimi představitelů Polska, Maďarska a občana Václava Havla), kteří 30. 1. 2003 oslovili evropský kontinent, aby ve věci Iráku postavil po boku USA. Televizní stanice BBC World pak vesvém komentáři uvedla, že Češi jsou na straně ozbrojeného útoku. (pozn. editora BL: to ze však nezakládá na pravdě, neboť pozice české vlády i premiéra bylo odmítnutí podpisu a podpis Václava Havla je z dikce české ústavy o ústavní neodpovědnosti prezidenta sokromým krokem občana Havla, nijak nezavazující Českou republiku.) Tato výzva byla později ve stejnémduchu doplněna prohlášením tzv. vilniuské skupiny (10 východoevropských kandidátů na členství v NATO). Zejména poslední iniciativa, provedená bez koordinace s EU, způsobila mezi některými jejími členy značné rozpaky, zejména pak s přihlédnutím k blížícímu se rozhodování o rozšíření EU, včetně tak komplikovaného ratifikačního procesu v jejích 15 členských státech...

I po Powellově vystoupení v RB OSN dne 5. 2. 2003 trvali Francie, SRN, Belgie, Řecko (předsedající nyní EU) ruští poslanci, Liga arabských států a další země na pokračování práce inspektorů OSN v Iráku.

Turecko navíc žádá spojence, aby přijali opatření na jeho obranu v příapdě války. V praxi by ji měly zajistit státy Aliance, zatímco USA by se soustředily na ničení irácké vojenské (pozn. editora BL: a hlavně ekonomické) infrastruktury.

Vytisknout Poslat e-mailem

Obsah vydání
12. 2. 2003	V ČR překonala nezaměstnanost 10 procent, na severní Moravě je 20 procent	Jaroslav Hlaváček
12. 2. 2003	"Británie rozhoduje" o Iráku
12. 2. 2003	Nejnovější bin Ladinův pásek "nepodporuje Saddáma Husajna"
12. 2. 2003	Americké veřejné mínění podporuje útok na Irák i bez OSN; třetina Britů považuje za největší hrozbu USA
11. 2. 2003	Hrozba terorismu anebo válečná psychóza?
12. 2. 2003	Přijde v důsledku irácké války Tony Blair o premiérský úřad?
12. 2. 2003	Odstraňte Francii z Rady bezpečnosti OSN
12. 2. 2003	Američané, kteří zachraňovali Francii
12. 2. 2003	Irák: Snaha osvobodit jiný stát od teroru se nám zdá logická	Josef Chmel
12. 2. 2003	Nedostatek sebevědomí lidí v ČR	Petr Hubáček
12. 2. 2003	Úvaha o nedělitelnosti a vyváženosti osobní svobody a odpovědnosti	Vojtěch Polák
11. 2. 2003	Svrhovat Husajna stovkami raket a tunami třaskavin?	Miloš Kaláb
12. 2. 2003	Jak dál s Irákem?	Petr Vařeka
12. 2. 2003	Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem	Vojtěch Polák
11. 2. 2003	Media Observatory varuje před monopolizací českého tisku
11. 2. 2003	Vltava-Labe-Press bylo před volbami vázáno smlouvami vůči politikům?	Štěpán Kotrba
12. 2. 2003	Budou čeští odboráři demonstrovat proti válce, nebo se budou pouze dívat z oken?	Štěpán Kotrba
12. 2. 2003	Odbory v celém světě jsou proti válce
11. 2. 2003	Američané v ČR: Nesouhlasíme s válkou proti Iráku
11. 2. 2003	Bitva o americkou demokracii	Mojmír Babáček
11. 2. 2003	Jak to hučelo v devadesátých letech	Marek Fak
12. 2. 2003	Americká poezie proti válce	Marek Hrubec
12. 2. 2003	Saddám Husajn a "profesionálne ženy"	Lubomír Sedláčik
12. 2. 2003	Vyvrhnuté z internetu	Peter Greguš
12. 2. 2003	Schröder a Chirac predbehli stopäťčlenné grémium Konventu: „Na čele bude dvojka!“	Lucia Waldnerová
12. 2. 2003	Správa o stave únie -- opäť fiktívny problém Iraku	Zolo Mikeš
12. 2. 2003	Zmení štrajk ortieľ nad železnicami?	Karol Labaš
12. 2. 2003	Lokálky: prežitok minulosti, alebo perspektívna regionálna doprava?	Aleš Bílek
12. 2. 2003	Dinosauria vojna a ochrana ziskov	Thom Hartmann
5. 2. 2003	Pošta redakci
4. 2. 2003	Hospodaření OSBL za leden 2003	Jaroslav Štemberk
18. 6. 2004	Inzerujte v Britských listech

Útok na USA, Afghánistán, Irák
12. 2. 2003	Americká poezie proti válce	Marek Hrubec
12. 2. 2003	Jak dál s Irákem?	Petr Vařeka
12. 2. 2003	Irák: Snaha osvobodit jiný stát od teroru se nám zdá logická	Josef Chmel
12. 2. 2003	Úvaha o nedělitelnosti a vyváženosti osobní svobody a odpovědnosti	Vojtěch Polák
12. 2. 2003	Nedostatek sebevědomí lidí v ČR	Petr Hubáček
12. 2. 2003	Přijde v důsledku irácké války Tony Blair o premiérský úřad?
12. 2. 2003	Odbory v celém světě jsou proti válce
12. 2. 2003	Odstraňte Francii z Rady bezpečnosti OSN
12. 2. 2003	Američané, kteří zachraňovali Francii
12. 2. 2003	Budou čeští odboráři demonstrovat proti válce, nebo se budou pouze dívat z oken?	Štěpán Kotrba
12. 2. 2003	Americké veřejné mínění podporuje útok na Irák i bez OSN; třetina Britů považuje za největší hrozbu USA
12. 2. 2003	"Británie rozhoduje" o Iráku
12. 2. 2003	Nejnovější bin Ladinův pásek "nepodporuje Saddáma Husajna"
12. 2. 2003	Správa o stave únie -- opäť fiktívny problém Iraku	Zolo Mikeš
12. 2. 2003	Dinosauria vojna a ochrana ziskov	Thom Hartmann

Britské listy

Šéfredaktor:

Redaktor:

Správa:

Grafický návrh:

Odbory v celém světě jsou proti válce