Život nezmění ani polévka, ani hala na spaní

26. 12. 2011 / Milan Daniel

Zatímco pražský primátor Svoboda rozléval na Štědrý den bezdomovcům a dalším chudákům rybí polévku, počet lidí bez domova i za to jedno odpoledne statisticky stoupl.

Server Aktualne.cz referuje v článku "Bezdomovců může být trojnásobek. I kvůli reformám" o studii pražského magistrátu, podle níž mj. přibývá již nyní seniorů a invalidních důchodců, kteří nemají po zaplacení nájemného na to, aby se třikrát denně najedli.

Je-li dnes podle stejného zdroje jen v Praze na čtyři tisíce lidí bez domova, bude to podle odhadu obsaženého ve studii za příští dva roky o více než polovinu více. To už se rovná počtu obyvatel menšího českého městečka. Celkový počet bezdomovců v zemi však bude bezpochyby mnohem větší.

Na druhé straně jsou však v České republice venkovská sídla, kde je opačný problém: jsou tam domovy, v nichž nikdo nebydlí. Jsou to vesnice, jejichž domy a kdysi kvetoucí hostince mají zatlučená okna, zahrady a zahrádky jsou zarostlé trávou, pole nejsou obdělávána.

Soutěž o nejhloupější text k úmrtí Václava Havla

26. 12. 2011

Vyhlásil na facebooku Ondřej Slačálek a rovnou do ní přihlásil "horkého kandidáta", článek Jiřího Peňáse. Má pravdu - Peňásův text zní silně ironicky - bohužel autor svou přehnanou sentimentalitu míní zcela vážně. Nenechte si to ujít!

[Havlova pohřbu se účastnili] lidé, o kterých jsem si skoro jistý, že nejenže nekradou, netunelují, nekorumpují a neprovádějí neplechu většího typu, ale ani neodhazují pet-lahve, natož pneumatiky podél cest, neničí zeleň a neplaší ptactvo a třídí odpad a přispívají drobným obnosem na charitu různého typu a jsou pro cyklistiku a poznávací a šetrnou turistiku a jsou tolerantní a bez předsudků různého druhu a zajímá je svět, k němuž jsou otevření a nebojí se ho, protože to, že jsou Češi (taky tam byli Slováci a jistě další, taky jsem si všiml velmi sympatické rodiny romské) neznamená nic jiného, než mají tuhle zemi rádi, ovšem neagresivním, otevřeným a vlídným způsobem, bez mindráků a paranoických představ, že tu zemi někdo ohrožuje, když tak jen zdejší obyvatelstvo a jeho jiní reprezentanti. A dále tvrdím, že se toho průvodu účastnily typově nejhezčí ženy a mladé ženy, které byly v těchto dnech v daném prostoru k zastižení. Nemyslím, že by to nutně byly sexbomby, ale byly to takové ty holky, do nichž se člověk zamilovával na střední škole a pak na ně po zbytek života se smutným úsměvem vzpomínal.

Zdroj ZDE

K tomu se asi nedá dodat nic (JČ).

Davové šílenství a ztráta rozumu ve všech vrstvách společnosti

24. 12. 2011 / Boris Cvek

Uspokojení moderátorů, kteří na Radiožurnálu prohlásili kázání arcibiskupa Duky za něco nadčasového a úžasného, mě utvrdilo v tom, že úmrtí Václava Havla opravdu způsobilo davové šílenství a ztrátu rozumu snad ve všech vrstvách společnosti. Jednak není vůbec pochopitelné, proč zrovna římskokatolická církev má mít právo na osobnost, která byla bytostně nadkonfesní, ba nadnáboženská ve smyslu překlenutí rozdílu například mezi křesťanstvím a buddhismem, kteréžto oba náboženské směry byly Havlovi blízké a spojovaly se v něm. Byl-li Havel křesťan, pak rozhodně křesťan svobodomyslný, dlouho se zasazující za práva gayů a leseb nebo za otevřenou diskuzi napříč různými názorovými proudy.

Šokující projev hlouposti

26. 12. 2011 / Boris Cvek

Narazil jsem náhodou na blog studenta Filozofické fakulty v Brně, přesněji studenta filozofie a politologie, Jana Wernera. Je pozoruhodné, že student takových oborů může přirovnávat současný vědecký konsensus v rámci zcela svobodné debaty na univerzitách a na stránkách vědeckých časopisů k nacismu a komunismu, cituji z jeho slov "O autorovi":

"Stejný postoj zastávám i k ostatním totalitním ideologiím, tedy ke komunismu, nacismu/fašismu a celému globálně oteplovačskému náboženství (environmentalismu)."

Pozoruhodné také je, že neví, že existuje rozdíl mezi "enviromentalismem" a vědeckou debatou o globálním oteplování. Pro mne je to šokující projev hlouposti.

Papež kritizoval, že je význam Vánoc "zakryt spotřebitelstvím"

25. 12. 2011

Papež Benedikt XVI. kritizoval při půlnoční mši na Štědrý večer v bazilice sv. Petra ve Vatikánu zintenzivňující se komercializaci Vánoc. Naléhal na věřící, aby ignorovali "povrchní lesk" Vánoc a objevovali jejich pravý význam.

Papež ve svém kázání v bazilice sv. Petra opakoval svou kritiku ze čtvrtka, kdy řekl na setkání se zaměstnanci Vatikánu, že finanční krizi v Evropě víceméně "způsobila etická krize starého kontinentu".

Stědrovečerní mše se konala ve 22 hodin, nikoliv o půlnoci, a papež projel chrámem na pohyblivém pódiu, aby nemusel moc chodit.

Při svém vánočním požehnání světu "Urbi et Orbi" požadoval papež Benedikt XVI. ukončení krveprolévání v Sýrii a dialog mezi Izraelci a Palestinci. Prosil také o boží pomoc pro celou řadu zemí, které byly v roce 2011 postiženy přírodními katastrofami a nestabilitou.

Papež také žádal o boží pomoc pro lidi žijící v Africkém roku, "kteří trpí hladem a nedostatkem potravin, což se zhoršuje trvalým stavem nejistoty. Nechť mezinárodní společenství nabídne pomoc mnoha lidem, vyhnaným ze svých příbytků v tomto regionu, jejichž důstojnost je podrobována tvrdým zkouškám."

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

VÁNOČNÍ ČTENÍ

List Diognetovi

24. 12. 2011

V dobách, kdy ještě křesťanství nebylo přijato establishmentem jako hlavní ideologie Římského impéria a kdy počet křesťanů v této říši byl kolem 10% obyvatel (později vzrostl během sta let na 90% a do chodu církve zásadně začaly zasahovat mocenské zájmy), ba kdy hlásit se ke křesťanství znamenalo vystavit se pronásledování a mučení, byly v křesťanských sborech čteny spisy tzv. apoštolských otců. Mezi tyto spisy patří listy čtvrtého římského biskupa sv. Klementa (zemřel kolem roku 100), listy třetího antiošského biskupa sv. Ignáce (umučen v roce 107 v Římě), který byl podle tradice žákem apoštolů Petra a Jana, List mučedníka sv. Polykarpa ze Smyrny, a pak některá další díla, jejichž autory neznáme, např. Didaché, Hermův Pastýř nebo List Diognetovi. Spisy apoštolských otců, o jejichž obsah se po zapomenutí ve středověku začala zajímat až reformace a další vývoj moderní teologie, i té katolické, jsou přeloženy v Druhé a Třetí patristické čítance (Česká katolická charita 1985, přeložil Josef Novák). Zde vybírám jako vánoční čtení prakticky celý List Diognetovi, který ukazuje, co bylo křesťanství a kdo byli křesťané na samém počátku dějin církve, píše Boris Cvek.

VÁNOČNÍ ČTENÍ

Pan Hynek Ráb z Kufštejna

26. 12. 2011 / Karel Čapek

Pan Janek Chval z Jankova se ještě nesebral z toho překvapení.

Prosím vás, kde se vzal, tu se vzal, najednou se sem přihrne na návštěvu pan zeť, a jaký zeť, račte se podívat: má německé nohavice a maďarské kníry, inu, velký pán, jen co je pravda; a tuhle starý pan Janek zatím s vyhrnutými rukávy pomáhal při telení krávy. To je nadělení, myslí si starý pán rozpačitě, co mi ho sem čerti nesou?

"Jen pij, pane Hynku," nutil horlivě. "Je to jen zdejší víno, pět let tomu, co je přivezl žid z Litoměřic. V Praze píváte cyperské, pravda?"

VÁNOČNÍ ČTENÍ

Pseudolot čili o vlastenectví

25. 12. 2011 / Karel Čapek

I přišli dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně města.

Kterýžto, když je uzřel, vstal a šel v cestu jim: a učinil poklonu, skloniv se až k zemi, a řekl: "Prosím, páni, uchylte se do domu služebníka svého, a zůstaňte tam: umyjte nohy své, a ráno půjdete cestou svou."

Kteřížto řekli: "Nikoli, ale na ulici zůstaneme."

Ale on nutil je velmi, aby se uchýlili k němu: a když vešli, udělal hody, a napekl chlebů přesných: i jedli.

VÁNOČNÍ ČTENÍ

Svatá noc

24. 12. 2011 / Karel Čapek

"Já se ti divím," křičela paní Dinah. "Kdyby to byli pořádní lidé, šli by k starostovi, a ne takhle žebrotou! Proč si je nevzali do domu Šimonovic? Proč se jich máme ujímat ausgerechnet my? Copak jsme něco horšího než Šimonovic? Já vím, Šimonova žena by si takovou holotu do domu nepustila! Já se ti divím, člověče, že se tak zahazuješ s já nevím kým!"

Naděje

24. 12. 2011 / Jan Paul


Jsou slzy
hořkostí veliké,
ale nesmírně šťastné.
A za nimi tma
okolního světa
a padající sníh,
v podobě dlouhých,
bílých šňůrek.
Symboly věčnosti,
symboly naděje,
že se brzy někde
zastaví čas
a vznikne život.

Praha 1981

(Přeji čtenářům pokojné prožití Vánoc.)

Vánoční a novoroční vydání Britských listů

24. 12. 2011

Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi.

Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA BL

Křesťanské kostely se v Nigérii staly terčem útoků

25. 12. 2011

Extremistická islamistická organizace přijala odpovědnost za sérii atentátů na katolické kostely, k nimž došlo 25.prosince v Nigérii. Při jednom z těchto atentátů zahynulo nejméně 35 osob. K prvnímu a nejvražednějšímu útoku došlo v blízkosti katolického kostela v Madale na předměstí hlavního města Abudža během dopoledních modliteb. Za atentáty přijala odpovědnos organizace "Boko Haram" - "Západní vzdělání je hříšné". Organizace Boko Haram se volně inspiruje Talibanem z Afghánistánu. Chce Nigérii, v níž žije přibližně stejný počet křesťanů a muslimů, vnutit zákon šaría.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V Moskvě se konala další protiputinovská demonstrace

24. 12. 2011

Desetitisíce demonstrantů 24. prosince v Moskvě znovu požadovaly opakování zpochybňovaných parlamentních voleb a odchod Vladimira Putina. Demonstranti skandovali "Rusko bez Putina" a "Nové volby, nové volby". Podle svědků se této druhé protiputinovské demonstrace zúčastnil stejný počet demonstrantů jako před 14 dny dne 10. prosince.

Policie uvedla, že se demonstrace na Sacharovově třídě účastnilo nejméně 28 000 osob. Avšak jeden z organizátorů, liberální politik Vladimir Ryžkov tvrdil, že demonstrantů bylo 120 000. Velká účast povzbuzuje organizátory demonstrací, že budou moci organizovat obdobně velké demonstrace i v budoucnu.

V sobotu uvedla státní ruská Rada pro lidská práva, že by se měly parlamentní volby skutečně opakovat, i kdy je to jediná instituce, jejíž doporučení ruská vláda systematicky ignoruje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

KSČM není třeba zakazovat, zdiskredituje se sama

23. 12. 2011

Vojtěch Filip (zřejmě) poslal tuto kondolenci Kim Čon unovi do KLDR (níže uvedený text je umístěn na stránkách státní severokorejské tiskové kanceláře):

Vážený soudruhu,

s hlubokou a upřímnou bolestí jsem obdržel smutnou zprávu, že zemřel Kim Čong Il, velký vůdce vaší země.

Kim Čong Ila jsme si hluboce vážili, protože se věnoval úsilí přinést štěstí korejskému lidu, zajistit bezpečnost KLDR a dosáhnout mírového sjednocení Koreje.

KSČM je pevně přesvědčena, že Dělnická strana Koreje překoná současný hluboký žal a trvale povede k vítězství boj odvážného korejského lidu na obranu socialismu ve vaší krásné zemi.

Prosím, přijměte můj soudružský pozdrav.

Zdroj ZDE

Pozn. JČ: Vzhledem k tomu, že za Kim Čon ila zemřely v Severní Koreji hladem podle odhadů až dva miliony lidí a hladomor znovu hrozí, je Filipova formulace o "Kim Čong ilově úsilí o štěstí korejského lidu" obscénní.

Marné čekání na soucit

23. 12. 2011


Nad Moravou přelétá černá Vrána
Jsou Vánoce, zabavují Ježíškovi jesle.
Kapky deště padají za límec.
Armádě spásy chybí ubytovny.
Tolik nemrzne, a přesto je zima.
Ztemnělým městem zní klapot koňských kopyt.
Matky odhazují své děti a rvou si vlasy.
Satelitní městečka jsou dokonalá prázdna.
Všechny bavoráky stojí pod Hradem.

(Báseň, inspirovanou českou současností, poslal do BL anonymní autor, který se podepsal Ladislav. Normálně nevydáváme anonymní texty, dnes činíme výjimku. Přesto bychom ocenili, kdyby se autor k básni přihlásil a podepsal ji vlastním jménem. JČ)

Václav Havel by měl mít pomník

23. 12. 2011

Václav Havel by měl mít pomník, píše Drahomír Strouhal. Ideální poloha je na místě, kde dnes na Letné nad Vltavou mává na Pražany kyvadlo. Jeho socha by měla mít dvacet až čtyřicet metrů na výšku s rukama pozdviženýma do vzduchu v ochranářském gestu. Ve tváři by měl mít klidný výraz a svýma očima shlížet na malé lidi tam dole.

A za ním by měl být samozřejmě Karel Kryl, připravující se k výkopu...

SVĚDECTVÍ PAMĚTNÍKA:

Divím se, proč se lidé diví

23. 12. 2011

Stránky Britských listů se plní články, které vyslovují údiv nad tím, čeho jsou lidé v souvislosti s pohřbem Václava Havla svědky, píše Václav Vokoun. My staří, kteří pamatujeme smrt už devátého prezidenta, se nedivíme naproti tomu ničemu, protože všechno už tady totiž bylo, a jenom výstražně říkáme: ......a jak to dopadlo? Na pohřeb prezidenta Masaryka mám osobní vzpomínku spojenou se školní tryznou, na kterou jsme nastoupili na školní hřiště. Protože jsme tam stáli dost dlouho, chlapec stojící přede mnou omdlel a padl na mne. Z tohoto pádu jsem měl takový šok, že nás odnesli oba. Pohřby dalších presidentů, Benešem počínaje, jsem pak už viděl buď osobně, nebo v televizi.

Černý flór nebo nácvik na prezidentskou kampaň?

24. 12. 2011 / Jaroslav Kuba

Kdesi jsem zaslechl bonmot, vystihující atmosféru této kampaně: "Zdá se mi, že stará Lapáčková z přízemí málo truchlí, prosím, kde to mám ohlásit?"

Když jsem před týdnem spatřil na Hradě černý prapor ani mne nenapadlo, že nás zdejší média díky tomu vrátí do totální kampaně jak z počátku 90-tých let. Při zrušení možnosti reagovat alespoň na internetové články vynikla její monolitnost v rádiu a TV. Nejenom při takřka nepřetržitém omílání reklamně obludných tvrzení. Jejichž "věrohodnost" bylo možné řadou notorických důkazů pohotově vyvrátit. Ale i zcela nepokrytým donucováním snad každého, kdo se dostal v těchto dnech před mikrofon či kameru, k servilní adoraci.Černý flór nebo nácvik na prezidentskou kampaň?

Ostatní zprávy

24. 12. 2011 / Jiří Jírovec

Státní pohřeb Václava Havla byl jistě důležitou událostí v životě ČR. Je ale nutné zdůraznit, že se ten den, tedy 23. prosince 2011, media zabývala i jinými významnými událostmi, takže i dál bud o čem hovořit. Někdo má štěstí:

Jak se Švejk loučil se svým prezidentem

23. 12. 2011

Jak nazvat páteční rozloučení se s prezidentem Havlem v chrámu Sv. Víta v Praze? ptá se Zdeněk Moravčík. Byla to církevní mše nebo státní akt?

Pokud platí to první, tak dosti netypická, neúměrně dlouhá, záměrně natahovaná o proslovy a projevy lidí, kteří se typicky po česku chtěli před světem "vykecávat", předvádět a ukazovat.

Česko je ateistickou zemí s husitskou tradicí buřičů a potížistů a nemá s rituály tohoto druhu profesionální zkušenosti, proto není divu, že leckomu se tato mše zdála nedůstojná, amatérská a neprofesionální.

Jinými slovy, ostuda jak Praha. Pokud ovšem to měl být zároveň i státní akt, tak s velkým diplomatickým faux pas.

Když už se hraje hymna poslednímu československému prezidentovi, tak celá včetně slovenského "Nad Tatrou sa blýská". Zasloužili by si ji nejen Slováci, kteří v sousednímu státě za Václava Havla drží smutek, ale i vrcholná slovenská delegace, která do chrámu z Bratislavy zavítala.

Pražský hrad tak propásl historicky poslední možnost nechat zaznít československou hymnu v plném znění.

Havel a Hawell

23. 12. 2011 / Milan Daniel

Jak už zde bylo mnohokrát řečeno, mediální tsunami, která se žene zemí po úmrtí bývalého prezidenta, ve veřejnoprávních a částečně i v soukromých médiích zcela přehlíží negativní aspekty působení Václava Havla. A to přesto, že jde o záležitosti, které byly kriticky vnímány už v minulosti -- ať už jde o problematickou amnestii z počátku jeho prezidentování, či o sliby dávané v téže době občanům. Prohlášení o tom, že nebude nezaměstnanost, kapitalismus, že nebudeme součástí žádného vojenského bloku, by se snad dala přičíst i určité nezkušenosti a naivitě. Ale jeho pozdější postoje týkající se zahraniční politiky, se už rozhodně takto omlouvat nedaly.

Havlovský mediální kýč

23. 12. 2011

Poskytl jsem znovu o úmrtí Václava Havla (jako předtím několika dalším zahraničním médiím) mj. v pátek večer rozhovor francouzské televizi France 24. Moderátorka se velmi zajímala o informace, že mediální a komerční aktivity kolem smrti Václava Havla v České republice během minulého týdne zdegenerovaly v kýč, poznamenává Jan Čulík.

Žasnu, kolik úsilí Britské listy věnují tomu, aby Václava Havla znevážily

23. 12. 2011

V posledním týdnu jsem pročetl množství různých článků a komentářů k úmrtí Václava Havla. Sleduji i obsah Britských listů, které vedete. Václav Havel byl velký muž, který byl u mnoha velkých věcí. Pochopitelně také mnoho pokazil, jako ostatně všichni, kdo velké věci dělají.

V této souvislosti žasnu, kolik úsilí věnuji autoři přispívající do Britských listů tomu, aby život, myšlenky a úsilí Václava Havla znevážili. A nejen to. Kolik úsilí věnují tomu, aby znevážili svobodná rozhodnutí občanů, firem a institucí. Kdyby váš tým toto úsilí věnoval něčemu jinému, udělal by lépe.

Přeji vám pokojné Vánoce

Pavel Ludvík

Reakce JČ: Jako vždycky, Britské listy se snaží přínášet informace z nejrůznějších úhlů pohledů a stran. Přinesly množství analýz a komentářů k osobnosti Václava Havla ze všech stran, pozitivní i kritické. Nic není jednostranně černobílé. Na rozdíl od jiných serverů nemají Brtiské listy žádnou vlastní mediální agendu, neprosazují žádnou konkrétní politiku a nepodporují žádné české politické seskupení. Ostře vystupují proti mediálnímu cirkusu, který od minulé neděle vznikl v České republice a který ve svůj vlastní mocenský prospěch provozují lidé, kteří se za komunismu většinou báli s myšlenkami a postoji Václava Havla ztotožnit a v posledních dvaceti letech jim často šel na nervy. Jak známo, poslední dobou byl nemocný Václav Havel v podstatě mimo pozornost české politické scény. Vyvření hysterických mediálních vášní v posledních dnech nemá s Václavem Havlem a jeho odkazem skoro vůbec nic společného. Je to znepokojujícím projevem patologičnosti současného českého veřejného diskursu. Považujeme za povinnost Britských listů na to poukazovat.

"ŘÍZENÁ" DEMOKRACIE:

Tvrdá cenzura na Novinkách.cz na počest Václava Havla

23. 12. 2011

Vážená redakce Britských listů, když jsem ráno při čtení článku Karla Dolejšího s názvem Tři dny Leonida Iljiče dospěl na začátek posledního odstavce, nemohl jsem si v kontextu jeho prvních dvou vět nevzpomenout na článek Dagmar Havlová zve veřejnost k smutečnímu průvodu za rakví manžela publikovaný v úterý na serveru Novinky.cz, píše Martin Blažek.

Jako člověka žijícího v Praze mne zajímalo, kudy že bude smuteční průvod procházet a kterým místům a kdy je proto záhodno se vyhnout z důvodu očekávaného omezení dopravního provozu. Více než samotný článek mě však zaujala diskuse k němu -- zde jsou první dva příspěvky jedné čtenářky, které byly serverovým cenzorem vymazány.

V tu chvíli mě napadlo, že paní či slečna nejspíš nějakým hrubě vulgárním výrazem napadla bývalou hlavu státu, či jeho manželku Dagmar. O podobném druhu redakční cenzury si sice myslím tolik, že pokud ze sebe někdo chce udělat veřejně pitomce podobnými prohlášeními, je to čistě jeho věc, nicméně v takovém případě mám ještě jakés takés pochopení pro tento postup.

Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zaroloval níže. Jedna další čtenářka totiž na první uvedený příspěvek reagovala (a jeho text tak byl v reakci uveden) a -- světe div se! -- cenzurovaný příspěvek zněl přesně takto: "Už toho havlování mám plné zuby!!!!" Tedy žádný vulgární výlev, pouhé vyjádření (podle mě zcela oprávněného) pohoršení se nad mediální monstrkampaní spojenou s úmrtím bývalého prezidenta republiky.

KOUTEK REKLAMNÍ TUPOSTI:

Televize Nova se zachovala nechutně

23. 12. 2011

Vzhľadom na aktuálne prebiehajúci mediálny ošiaľ súvisiaci s úmrtím Václava Havla by som rád prispel s fotografiou obrazovky domácej TV zo dňa 21.12.2011, píše Eduard Šebo. Ako som prepínal medzi programami a zisťoval, že je veľmi ťažké nájsť dáky, ktorý by sa venoval aj niečomu alebo niekomu inému ako práve exprezidentovi Havlovi - prišiel som až ku stanici Nova, ktorá dávala film Mrazivá vášeň ((Final Analysis). (O psychiatrovi, který se vztahem s příbuznou své pacientky zapletl do událostí děsivějších, než si kdy dokázal představit.) Mám za to, že ,,oznam" v pravom hornom rohu s dátumami narodenia a úmrtia spomínaného exprezidenta so srdiečkom je nielen nevhodný, ale obzvlášť v kombinácii s daným filmom aj ďaleko za hranicou vkusu. Jedným slovom, je to nechutné.

MBank.cz také zčernala

22. 12. 2011

Mbank.cz také pocítila nutnost "připojit se ke státnímu smutku" zčernobílením svých komerčních stránek, upozorňuje Tomáš Bodzár.

Byl bych ochoten respektovat, kdyby byla Mbanka úmrtím Václava Havla tak zdrcena, že by oznámila zákazníkům, že likviduje svůj provoz.Jenže ona ne. Reklamy na své produkty inzeruje i po smrti Václava Havla i nadále, ovšem v době smutku černobíle. Pokrytectví.:)

Jestli by nebylo rozumné, aby se občané podnikům, které se takto absurdně chovají, jako zákazníci spíš vyhýbali. (JČ)

Smrt Václava Havla jako prostředek k inzerci u firmy Lidl

22. 12. 2011 / Jan Čulík

Psali jsme o tom, že podle Foucalta má každý společenský diskurs mocenskou motivaci. Signály, jimiž se vlivová seskupení ve společnosti snaží občany manipulovat, mají podle Foucalta VŽDYCKY mocenskou a ekonomickou motivaci.

Firma Lidl nemohla nabídnout konkrétnější příklad tohoto vysvětlení. Výrok o úmrtí Václava Havla je umístěn na stránku s reklamami na její zboží. A protože máme všichni smutek, že... :), stránka reklam je černobílá... :)

A druhou pozoruhodnou vlastností šéfů tohoto hokynářství je jejich úzkostlivá snaha se neodlišovat - být stejný jako stádo. Dělají to všichni, my musíme taky!

"Ty se tak divně usmíváš, jako by sis myslel nějaké soukromé myšlenky," vyčítala podezřívavě v padesátých letech Markéta Ludvíku Jahnovi v Kunderově románu Žert. To se právě nesmí. Všichni se manifestačně musíme přihlásit k témuž.

Nepřipomíná vám to všechno ty dopisy, požadující "přísný, ale spravedlivý trest", "psovi psí smrt", které "spontánně" posílali ze závodů pracující v době stalinských monstrprocesů?

Poznamenává Karel Zach: To vyjádření soustrasti k úmrtí VH v Lidlu je vlastně naprosto přesná analogie onoho "Proletáři všech zemí spojte se", které si vystavil za totality ten zelinář, kterého popsal Havel, do své výlohy se zeleninou.

Proč si doma nenatřou kvůli Václavu Havlovi i zdi načerno?

23. 12. 2011

Zdravím, pane Čulíku, píše David Kirschner.

Já jsem z Ostravy, před chvílí, jsem vešel do herny, že si dám pivo, ale majitelé rozhodli, že tři dny nebudou kvůli Václavu Havlovi podávat alkohol.

Jediné vysvětlení, které mě napadá je, že majitelé nemají čisté svědomí. Píšu u piva o 10 metrů vedle.

Napadlo mě, že lidskost, kterou české elity určitě mají, je nutí podvědomě dělat všechno pro další revoluci. Možná. Napadlo to alkoholika.

Píšu Vám to, proto, abyste věděl, že BL mají smysl.

Jak se stát dnes vyvrhelem aneb Pohřeb Václava Havla se stal reality show

23. 12. 2011

Současná hysterie okolo skonu Václava Havla mi hodně připomíná minulý režim, píše Tomáš Kratochvil. Už nejde ani o osobu Václava Havla samotnou. Ono stačí, když budete se pozastavovat nad tím, jak probíhá mediální loučení s bývalým prezidentem. Zkuste to kritizovat. Budete za svině a bývalé komouše. Označí vás i tehdy, kdy vám v době převratu bylo deset let. Až tahle hysterie skončí, lidé se opět vrátí ke svým problémům a za dva měsíce si na Havla ani nevzpomenou.

Současné vládě úmrtí Václava Havla pomohlo. Odvádí totiž pozornost od jejích rozhodnutí. Pohřeb Václava Havla se stal reality show.

Tryzna za Milicu Rakić

23. 12. 2011

Když jedete do Bělehradu ze severní strany, přivede vás stará cesta na předměstí Batajnica. Právě tady 24. března 1999 začaly padat z nebe "humanitární" bomby NATO na území Jugoslávie. Obyvatelé okrajové části metropole měli v tu chvíli smůlu, že nedaleko jejich domů leží strategické letiště, píše Michail Stavrev.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

Mimoběžný diskurs - na Západě a v ČR

23. 12. 2011

Nedá mi, aby som sa nevyjadril k Havlovmu zeleninárovi, ktorý sa objavuje aj v hlbokomyseľných, filozofických úvahách svetových autorov (napr. Fukuyama: Koniec histórie), nepoznajúcich reálie normalizačného Československa, pričom celé mi to pripadá veľmi kuriózne a srandovné. Havlov text hovorí, že heslo bolo vystavené vo výklade, píše Miroslav Kresila. Z toho môžeme vydedukovať, že išlo o kamenný obchod, jednotlivú prevádzku mamutieho socialistického podniku. Takéto a podobné heslá boli celkom bežnou súčasťou výzdoby každého výkladu, otočeného do ulice, hlavne pri výročiach Víťazného februára, VOSR a pod. Jednotlivý predavač zeleniny, zamestnanec mamutieho socialistického podniku, nemal z výzdobou výkladu nič spoločné, robili to spravidla inštruovaní aranžéri. Režim toleroval aj drobných súkromných, sezónnych predavačov zeleniny a ovocia v improvizovaných stánkoch, ale tam sa určite žiadne heslá nevystavovali. Čiže Havlov zeleninár je príkladom falošnej demagógie, ktorá sa fantasticky ujala a žije svojím vlastným, nezničiteľným životom.

Irácký premiér: V Iráku nadále zůstává 700 amerických vojáků

23. 12. 2011 / Daniel Veselý

Irácký premiér Nurí al-Málikí na základě plánů Obamovy administrativy ponechat v Iráku omezený vojenský kontingent na tiskové konferenci 21. prosince uvedl, že v jeho vlasti nadále zůstane 700 amerických vojáků, jejichž úkolem bude zajistit výcvik iráckých bezpečnostních sil. Toto celkem důležité oznámení přichází právě ve chvíli, kdy jsou v Iráku na vzestupu sektářské rozbroje a kdy Bagdádem otřásla série bombových útoků, při nichž přišlo o život nejméně 63 osob a dalších 185 lidí utrpělo zranění. Ačkoliv zemi již drtivá většina amerických vojáků opustila, okupace Iráku nebude ukončena ani příští rok.

Kéž by nás v roce 1968 "okupovalo" 700 sovětských vojáků...

23. 12. 2011 / Karel Dolejší

Nikdy jsem nepatřil k příznivcům okupace Iráku, která se s přibývajícím časem ukazuje být jednou z vůbec nejzpackanějších operací americké armády (i když nakonec možná bude ještě překonána Afghánistánem). Nicméně mám za to, že i principiální kritika by měla mít určité parametry. Například rozlišovat mezi "vojenskou přítomností" a "okupací".

Havel člověk se v té pompě ztratil

23. 12. 2011

Tyto řádky se píší těžce vzhledem k tomu, že zemřel chartista, první polistopadový prezident a demokrat V.H. Řekl bych, že pro nový stát, demokracii a Evropu udělal velmi mnoho (určitě bych to neglorifikoval na celý svět podle počtu čestných doktorátů, píše Antonín Petržela.

Protiruská kampaň v českých médiích

23. 12. 2011

Na pozadí úmrtí Václava Havla a Kim Čong-ila se rozvinulav českých médiích manipulativní protiruská kampaň, míní Čestmír Kubát. Rusku se vytýká, že zatímco k úmrtí Kim Čong-ila kondolovalo ihned, v případě Václava Havla otálelo. Mezi oběma pány je ovšem z hlediska diplomatického protokolu podstatný rozdíl. Zatímco Kim Čong-il byl až do svého skonu úřadující hlavou státu, Václav Havel zemřel jako prostý občan. Nejvlivnější české informační zdroje tento rozdíl do svých úvah jaksi opomněly zahrnout. Nevyjádřit soustrast státu k úmrtí jeho představitele znamená urážku. Kondolovat k úmrtí prostého občana se podle diplomatického protokolu nemusí.

Jako ze Švejka

23. 12. 2011

Nejprve citát z jednoho dva roky starého rozhovoru se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem. Otázka: "V listopadu 1989 jste mezi revolučními řečníky na tribuně na Letné chyběl. Nepustili vás tam?" Odpověď: "Toto není tak přesné. Oni chtěli nejdřív vědět, o čem budu mluvit. Jenže já jsem se urazil. Já jsem jim řekl: na to se mně neptala ani stranická organizace před sjezdem spisovatelů. Prostě jsem se naštval, píše Karel Stehlík.

Anders Behring Breivik, apoštol nového světového řádu, aneb

Proč si dnes chudí tak rádi utahují opasky

22. 12. 2011 / Radovan Baroš

Když na podzim roku 2008 v USA vypukla hypoteční a úvěrová krize, určitá část levice se možná zprvu opájela optimistickou představou, že neoliberální ofenzíva uplynulých dvou desetiletí má své dny sečteny. Ti skeptičtější přinejmenším doufali, že následná hospodářská krize povede k celosvětovému ústupu pravice z výsluní politické moci a k masivní vlně volebních vítězství levicových stran. Pravý opak se stal pravdou. V drtivé většině rozvinutých zemí vzešly z krize jako vítězové pravicové koalice s programem razantních výdajových škrtů, které mají ještě více oslabit již tak chatrné pozice sociálního státu. Tento kuriózní jev, kdy lidé zdánlivě volí proti svým nejvlastnějším zájmům, by se možná dal vysvětlit tím, že voliči vesměs vycházeli z vulgární představy, že hospodářská krize je něco jako chřipka (příměr až donedávna s oblibou uváděný například Václavem Klausem), že stačí jen zvolit tu správnou terapii, a symptomy choroby za pár dní ustoupí.

Konec americké okupace Iráku? Ani omylem

22. 12. 2011 / Daniel Veselý

V březnu roku 2003 pod falešnou záminkou rozpoutaly Spojené státy s podporou Velké Británie nevyprovokovanou agresi proti Iráku. Výsledkem byla monumentální destrukce této americkými sankcemi otřesené země, které mohly o život připravit kolem jednoho milionu Iráčanů, a destabilizace celého regionu. Jediným případným pozitivem angloamerického vpádu bylo odstranění Monstra, jež ale Spojené státy a Velká Británie do značné míry spoluvytvořily. Nyní se agresor ze zničené Mezopotámie údajně úplně stahuje. Zanechává zde však svou stopu v podobě tisíců bezpečnostních kontraktorů, tisíců zaměstnanců amerických ministerstev zahraničí a obrany a obří ambasádu.

Tři dny Leonida Iljiče

22. 12. 2011 / Karel Dolejší

Pan Jiří Kubička bohužel vytváří ve svém článku metamýty o Václavu Havlovi. Postupuje přitom takto: Kritici exprezidenta podle něj tvrdí, že se oficiální hagiografií vyretušovaný Havel jeví jako osoba vybavená božskou neomylností, a následně proti tomuto svému konstruktu protestují. Jenže skutečná situace není vůbec tak jednoduchá, jak ji pan Kubička popsal. Samozřejmě, že v rámci kanonizovaného obrazu Havlovy "lidskosti" zůstalo rezervováno patřičné místo pro omyl a nějakou tu menší botu. Vcelku je však zesnulý představován především jako člověk s ohromnou mravní integritou. Přitom některé jeho "omyly" mají takový charakter, že ani tento obraz "s drobnými pihami na kráse" není možno držet.

Krásná smrt

22. 12. 2011 / Michal Vimmer

Varování: Následující řádky nejsou o VH ani nemají za cíl dráždit pozůstalé a truchlící.

Když odešel VH, první reakce z okruhu jeho nejbližších poukazovaly na záviděníhodný způsob smrti, totiž že se minulou neděli neprobudil ze spánku.

Rodina a přátelé zesnulého samozřejmě věděli, že chřadne, chátrá, uvadá, konec se blíží, jen se nevědělo, kdy nastane.

VH skonal před Vánoci.

Proč trpí mnoho lidí depresemi právě ve vánočním období?

22. 12. 2011 / Miloš Kaláb

Ulice jsou vyzdobené už od začátku prosince, do tmy září vánoční světýlka u mnoha rodinných domů i na balkonech činžáků, obchody jsou plné lidí a na parkovištích není možné najít místo k zaparkování. Je možné, že někteří lidé nepodléhají slavnostní vánoční atmosféře a naopak trpí depresí? Ano - a není jich málo. Deník The Ottawa Citizen požádal ottawské představitele různých církví, aby se pokusili vysvětlit tuto smutnou skutečnost.

Politická beseda

22. 12. 2011 / Michal Z. Čenko

Zúčastnil jsem se pivní politické debaty u stolu v hospodě. Již z toho, že nápojem bylo pivo, lze usuzovat na intelektuální úroveň diskutujících. Ano, byli to lidé nízké příjmové skupiny -- námezdní zaměstnanci (dříve pracující).

Václav Havel se o český stát opravdu zasloužil

22. 12. 2011

Jako dlouhodobý čtenář BL děkuji tímto redakci za uveřejněné články k úmrtí Václava Havla. Široké spektrum jejich postojů a názarů na toho člověka svědčí jak o jeho velikém významu pro Českou republiku tak o jeho rozporuplnosti. Dle mého názoru toto nejlépe vyjádřil ve svém článku Marek Řezanka. Dokázal nezaujatě, kultivovaně a při tom kriticky popsat to, co mnoho lidí, včetně mě, u nás cítí nejenom dnes, ale pociťuje k osobě Václava Havla již dlouhou dobu, napsal Ondřej Kleisner.

Václav Havel je symbol, který nikdy neexistoval

22. 12. 2011

Mám dojem, že tu "taškařici" s pohřbem Václava Havle ne úplně chápete, píše Barbora Knobloch.

V momentě, kdy se na vlastní oči díváte na to, jak se lidé stmelují, nerozumíte tomu a myslíte, že je to přežitek z totality? Nikdo, kdo nebyl v listopadu '89 v Čechách (a měsíce před tím), myslím nemůže pocítit, o co v tuhle chvíli jde. Ti lidé, co se chodí rozloučit a stojí fronty, to jsou všichni ti, co byli líní chodit na demonstrace, přesto, že je ve společnosti mnoho věcí štve. Havel je, byl a zůstane symbol Listopadu 1989, toho, co jsme všichni chtěli a toho, co se nám dosud nepovedlo, nebo se zadařilo úplně opačné k naším původním úmyslům! Je to symbol, podobný jako onen "zabitý student z Národní třídy", který nikdy neexistoval, je to katalyzátor, je to životabudič. Havlův skon, tak očekávaný a naprosto nečekaný pro všechny je šok ze ztráty symbolů, maskota, patrona protikomunistických změn. Zbyl jenom Klaus, a ten představuje tu horší půlku změn. To dobré odešlo a my tu Pravdu a Lásku nedokázali uskutečnit, dokonce jsme se jejich hlasateli za zády posmívali! Ale on si až takový výsměch nikdy nezasloužil. Třeba něco napravíme, když mu teď dáme posmrtně najevo, že jsme za ním vlastně všichni stáli. Že pořád doufáme, že se nám ta Pravda a Láska podaří!

Aspoň já ano, a takhle té tragikomické situaci v Česku rozumím. Havlova smrt se mne osobně velice dotkla, vůbec jsem si nebyla vědoma, že k němu cokoliv cítím, ale zpráva o jeho smrti mě opravdu zasáhla. A to jsem k němu celá léta značně kritická.

A jsem léta v zahraničí a jsem si až bolestně vědoma všeho, co tenhle zemřelý člověk udělal špatně a kde dělal chyby. Byl to jen člověk. A měla jsem ho ráda.

"Egypt má před sebou slušnou budoucnost"

22. 12. 2011

Nyní, ke konci roku, interviewuje rozhlas BBC nejvýznamnější osobnosti z celého světa, které v roce 2011 zasáhly do historie. Ve středu interviewoval Hišema Kasima, demokratického aktivistu z Egypta.

Jak to vypadá v Egyptě teď?
Byl to docela chaotický rok. Lidi měli příliš velké očekávání. Myslím, že média neinformovala dostatečně o tom, co se děje v Egyptě, já tomu říkám povstání a nedá se tomu říkat revoluce, dokud nebude zvolena civilní vláda. Promarnilo se zbytečně spoustu času, došlo zbytečně k velkému násilí. Tomu všemu jsme se mohli vyhnout. První výsledky voleb nejsou zrovna povzbuzující, vzhledem k tomu, že většinu získávají islamistické strany. V sekulárních, liberálních kruzích to vyvolává spoustu znepokojení. Islámskou vládu akceptujeme, ale měli bychom problém, kdyby začala potlačovat občanské svobody a kdyby se pokoušela změnit egypytskou totožnost. Očekáváme, že se vláda bude zabývat otázkami, jako je chudoba, doprava, zdravotnictví, vzdělání, což jsou oblasti, jimiž se Mubarak po více než třicet let vůbec nezabýval. V mnoha ohledech Egypt trpí potlačeným růstem. Takže tohle musí být prioritami každé nové egyptské vlády.

Přikláníme-li se k mýtu, signalizuje to naši slabost

21. 12. 2011 / Jan Čulík

Úmrtí osobnosti, jakou byl Václav Havel, by vyvolalo pozornost v každé společnosti. Způsob, jímž se to děje ve společnosti české, o té společnosti, nebo alespoň o jejích médiích a politicích, vypovídá mnoho zajímavého. Ta informace je tak silná, tak ozvláštněná, že jsem poněkud znepokojen slepotou těch, kdo to nevidí a nechávají se nekriticky unášet proudem, jako by "tohle přece bylo normální".

Jak na to poukazoval Michael Foucault, jednání a chování každé společnosti sděluje určitý diskurs. To, jak ta společnost, její média a politici vystupují vypovídá podle Foucaulta mnohé o tom, jaké jsou v té společnosti zvyklosti, jak se ta společnost třeba chová k ženám, k svým slabým členům, jakou funkcí v ní hraje či nehraje morálka, racionalita a pravda, čeho se ta společnost bojí. Podle Foucaulta je každý diskurs, bez výjimky, mocenský. Jinými slovy, to, co vám sdělují média či politikové, je VŽDYCKY v něčím mocenském a ekonomickém zájmu. Ptáte se, pane Hudec, v čím mocenském a ekonomickém zájmu je nynější havlovské šílení?

OHLÉDNUTÍ DO HISTORIE:

Svatý Václav

21. 12. 2011 / Andrew Stroehlein

Zaujala mě reakce jednoho českého občana, kterého včera kdosi citoval, parafrázuji to po paměti: "Tak přece nejsme takový malý národ, když celý svět pomýšlí dnes na velikost Václava Havla!" Tak zaprvé to není pravda, že celý svět pomýšlí, např. z britských médií zmizel Václav Havel hned s pondělkem. Připomnělo mi to však analýzu pozorného pozorovatele, Američana Andrewa Stroehleina. Vyšla v Britských listech poprvé 21. ledna 1997. Dnes už samozřejmě asi nepůsobí tolik ta pociťovaná "vina z komunismu", tváří v tvář všeobecné korupci a rozkladu však možná působí myticky ideální image Václava Havla, který mnozí tak intenzivně pěstují, protože ho potřebují? No, posuďte sami... (Článek vyšel také v knížce ...jak Češi myslí, ed. Jan Čulík, Milenium Publishers, Chomutov, 1999, str. 420-422.) (JČ)

Když jsme loni bydleli v Brně, moje žena a já jsme se účastnili jednoho večera o válce v Čečensku. Jeden český režisér natočil v Čečensku filmový materiál pro dokumentární film České televize a v Brně vyprávěl přítomným o hrůzách ruské brutality v Čečensku a odpovídal na otázky o situaci v té zemi. Obecenstvo byli většinou studenti, narození až v sedmdesátých letech, a jim asi nebyl příliš zřejmý velmi silně přítomný podtext ve smyslu "co by se bývalo mohlo stát v roce 1968". Nicméně byly otázky vznesené na tomto brněnském večeru, i odpovědi na ně, velmi zajímavé.

Pohřeb, nebo divadlo?

21. 12. 2011 / Josef Liška

Když se v těchto dnech občas, jen na několik minut přemohu a odvážím se podívat na názvy publikovaných článků v Novinkách na internetu, je mi z toho zle. Dnes ráno při otevření portálu Seznam na mne někdo z mnoha mediálních manipulátorů s lidskou psychikou nastražil portrét Havla. S obavami zapínám veřejnoprávní televizní stanice, abych neviděl a neslyšel stále to samé -- komentáře s chválou o dobrých skutcích, které Havel vykonal za svého života.

Na Novinkách.cz je ke čtení článek o tom, ( světe div se !), že:

Čtyři poslanci KSČM odmítli vzdát hold Havlovi. Představte si tu opovážlivost!

Kdo vytváří mýty o Václavu Havlovi?

21. 12. 2011

Havlovi kritici si osobují zásluhu smělých bořitelů mýtů o Havlovi jako světci, který je nekritizovatelný, nikdy se nemýlil a nikdy nic neudělal špatně, vždy žil v pravdě a lásce. Je opravdu tento mýtus rozšířený a doložitelný? Není to spíše mýtus o mýtu? ptá se Jiří Kubička.

Nejprve ale příklad mýtu (ve smyslu Rolanda Barthese) : Kdysi dávno jsem v malém Websterově slovníku našel definici slova "Lipany" - "místo bitvy, kde byli v roce 1432 poraženi Češi". Kdo Čechy porazil, tam uvedeno nebylo. Svým způsobem správně: z hlediska mýtu o slavných porážkách není důležité, kdo vyhrál. Mýtus o slavné porážce předznamenávající Bílou horu se ale začne bortit, když se dozvíme více o historickém kontextu: mezi vítěznými Čechy (Němců tam mnoho nebylo) byl budoucí "husitský král" Jiří z Poděbrad, německého císaře Zikmunda již před bitvou jako českého krále uznával poražený Tábor, ale vítězná Praha ne. V mýtu byla událost zbavena své historické konkrétnosti, porážka je abstraktně absolutní porážka, poražení Češi jsou totožní s Čechy doby národního obrození, vítězní Češi patnáctého století mizí. V mýtu je historická událost jen nositelem poselství. Historie má nekonečně možných významů, mýtus pouze jeden.

Nemohu souhlasit

21. 12. 2011

Nemohu souhlasit s vašemi postoji k současné atmosféře po smrti Václava Havla. Jistě se najdou různé názory a interpretace jeho působení, ale nemohlo by to z čistě etických důvodů počkat alespoň pár dní? ptá se student politologie Ondřej Hudec. To je tak těžké pochopit že v této době není příliš vhodné se hned vyžívat v nedokonalostech a slabinách kohokoliv, kdo zrovna zemřel? A pokud jde o média, tak netuším proč se divíte široké medializaci úmrtí někoho, kdo tak zásadně spoluvytvářel politický obraz novodobého českého státu. Když zemřel Masaryk, byla situace obdobná, jen tehdy nebyla média na takové technické úrovni jako dnes. I na stránkách zahraničních médií vidím stále články věnující se odkazu a symbolice VH.

Pečeť Havel

21. 12. 2011 / Josef Brož

Po každém z nás tu zůstane stopa. Stopa, která zůstane po Václavu Havlovi, bude hlubší. Nikoliv proto, že by nebyl chybujícím člověkem, ale protože svůj život spojil s obětí. Domnívám se navíc, že ani on zcela nevěděl, proč se tak jednoho dne rozhodl.

Úcta, lítost, smutek, ale i hněv - pokud ne rovnou nenávist. Když v neděli odešel z tohoto světa Václav Havel (1936-2011), stala se zcela neobvyklá věc. Mnoho lidí se rozhodlo vyjádřit veřejně svůj vztah k němu. Ne, že by Havel nebyl pouze člověk -- a všichni lidé umírají, to snad víme --, ale Havel byl především symbol. Pečeť.

Já neumím byzantsky...

21. 12. 2011 / František Řezáč

Lidé odcházeli spokojeni... Jen někteří si stěžovali, že špatně viděli. To nám sdělila reportérka ČT dnes dopoledne ve zprávách po smutečním průvodu. Pusťte si to, budou to opakovat do večera, možná i zítra. Eště to počasí mohlo bejt lepší, dodávám já, aby zážitek byl dokonalý.

Znám několik lidí s mizerným vkusem a už je tak beru. Požadují například podrobné infromace o zdravotním stavu umírajícího, já na nich vidím, že by své čenichy rádi strčili i pod jeho přikrývku. Taktéž jsou zvědavi, kupujíce si různé blesky, jestli a jak to ti kteří slavní spolu dělají.

Takže jich, podle nákladů oněch plátků, málo nebude.Od reportérky ČT bych však toho vkusu čekal víc.

Ale, asi to bude tak, jak říkala moje maminka, když jsme s otcem nadávali na servilní blekot z dráťáku: voni musí, voni jsou za to placený... Byla by to bývala sranda, kdyby byl soused, naslouchající za dveřmi, tátu pro ty zas.... komunisty neudal...

ŠPANĚLSKO:

Královy neveselé Vánoce

21. 12. 2011 / Lubomír Molnár

Španělský král Juan Carlos má starosti. Má starosti se zdravím. To není nic divného, když roky přibývají. Operovali mu koleno a tak určitý čas chodil s berlemi. Před pár týdny se zase objevil při přijetí velvyslanců s přelepeným nosem a modrým otokem kolem levého oka. Vysvětlilo se to nedorozuměním mezi monarchou a lokajem při otevírání dveří v královském paláci. Vzhledem k tomu, že nikdy nikdo nezpochybnil královu oddanost střízlivosti, bylo vysvětlení přijato bez postranních úšklebků.

Je cílem přehnaného truchlení Václava Havla zdiskreditovat?

21. 12. 2011

Děkuji Britským listům za všechny články o Václavu Havlovi. Některé se mi líbí více, jiné méně. Ale mám pocit, že všechny se snaží o vyvážený pohled a přitom nepřekračují hranice dobrého vkusu, píše Tomáš Fiala.

Nemohu se zbavit dojmu, že řada lidí u nás čeká, že všechno za nás "zařídí" někdo "nahoře". Oceňujeme Václava Havla, že nám přinesl svobodu, a současně jej obviňujeme, že způsobil nárůst kriminality, korupce, nezaměstnanost, bezdomovectví, úpadek ekonomiky a řadu dalších problémů, s nimiž se dnes naše společnost potýká. Jsme málo pravdiví a málo laskaví a přitom se divíme, že ještě pravda a láska nezvítězila nad lží a nenávistí.

Václav Havel - dramatik a politik | Egyptská revoluce | Libye | Výtržnosti, rabování a násilnosti v anglických městech, srpen 2011 | Filmový festival v Karlových Varech 2011 | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost