Politická beseda

22. 12. 2011 / Michal Z. Čenko

Zúčastnil jsem se pivní politické debaty u stolu v hospodě. Již z toho, že nápojem bylo pivo, lze usuzovat na intelektuální úroveň diskutujících. Ano, byli to lidé nízké příjmové skupiny -- námezdní zaměstnanci (dříve pracující).

Stěžovali si, jak už to (pouze) u piva bývá, na špatné poměry, nízké platy, nezaměstnanost, nehorázné třídní rozdíly apod.. Ačkoliv diskuse byla bouřlivá, na jednom se vůči mně spikli. Ti pivaři tvrdili, že páni otravují lidem s demokracií život. Sám jsem se demokracie ovšem zastával, neboť jsem loajální občan, a pak moje příjmová skupina je mnohem vyšší.

Do té začouzené hospody na pivo jsem zabloudil omylem, neboť jsem šel z vánočního pracovního večírku (spíše odpoledníčku) s nějakým tím promilem alkoholu v krvi pěšky domů. Služební auto jsem raději nechal v zaměstnání.

V té hospodě na cestě málem došlo na facky. Když mi vyčítali mé demokratické názory, tak napadli také můj třídní původ (příjmovou skupinu). Taková závist a česká malost mne velmi rozčílila. Rozkřikl jsem se na ty spolustolovníky, že kdyby dostávali měsíčně více peněz, že by změnili své názory na demokracii, tak jako se to stalo po revoluci u mne.

Oni se však dušovali, že by tak nikdy neučinili. Hlupáci! Vždyť jsem vám říkal, že intelektuální úroveň těch debatérů byla nízká. Jejich znalost člověka, zvláště pak toho svého, byla pochopitelně malá. Nevzdělanci!

Ti hlupáci z nízko příjmové skupiny sami sebe vůbec neznají. Znají sebe a život jenom, když jsou na mizině a vůbec nevědí, jak by se chovali v případě vyšších příjmů. Možná by z nich byli ještě větší (s odpuštěním) svině, než jsou ti, na které si tak žalostně stěžují.

Vždyť nejkrásnějším příkladem je ten zatracený listopad. Podívejte se, jak všichni ti sametoví "revolucionáři" před ním kvičeli kvůli útlaku a dožadovali se svobody a demokracie, a jaký totalitní kriminál potom druhým udělali, když se sami dostali k moci! Neznali se. Nemohou za to. Sytý hladovému nevěří. Stačí trochu knedlíků - a předtím hladový disident hájící práva chudých je náhle sytý bohatý prominent hájící práva bohatých.

S tou demokracií jsme se fakt nikam daleko nedostali. Pouze potvrzujeme marxistické poučky o tom, že člověk (vědomí) je pouze hloupý odraz světa (hmoty). Zatímco za reálného socialismu to byla jenom teorie, dnes je to každodenní evidentní praxe. Ať chceme, co chceme, ať si myslíme, co si myslíme, žijeme v tom marxismu až po uši...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 22.12. 2011