Je cílem přehnaného truchlení Václava Havla zdiskreditovat?

21. 12. 2011

Děkuji Britským listům za všechny články o Václavu Havlovi. Některé se mi líbí více, jiné méně. Ale mám pocit, že všechny se snaží o vyvážený pohled a přitom nepřekračují hranice dobrého vkusu, píše Tomáš Fiala.

Nemohu se zbavit dojmu, že řada lidí u nás čeká, že všechno za nás "zařídí" někdo "nahoře". Oceňujeme Václava Havla, že nám přinesl svobodu, a současně jej obviňujeme, že způsobil nárůst kriminality, korupce, nezaměstnanost, bezdomovectví, úpadek ekonomiky a řadu dalších problémů, s nimiž se dnes naše společnost potýká. Jsme málo pravdiví a málo laskaví a přitom se divíme, že ještě pravda a láska nezvítězila nad lží a nenávistí.

Já sám Václava Havla obdivuji za jeho statečné chování v době totality a líbila se mi i řada jeho projevů. Na druhou stranu jsem některým jeho názorům a postojům (zejména v poslední době) nerozuměl a nechápal je.

Jistě je správné, že náš stát uctí jeho památku. Ale na druhou stranu nerozumím tomu, proč se kvůli tomu (prý) musí rušit například i vánoční besídky pro děti. Copak by nešlo například na začátku vhodnou formou přiměřenou jejich věku k těm dětem krátce promluvit o Václavu Havlovi a poté nechat proběhnout to, na co se jistě řada z nich těšila? A už vůbec nechápu, proč byla zrušena pouť k živému betlému v Dobré Vodě. Domnívám se, že právě například toto putování by mohlo být vítanou příležitostí k zamyšlení nad osobností Václava Havla, nad jeho klady i nedostatky, nad tím, co dobrého udělal a co bychom měli "dotáhnout" my ostatní.

V jednu chvíli mne dokonce napadlo, zda v pozadí "přehnaného uctívání" Václava Havla, kterého jsme v současných dnech svědky, není ve skutečnosti skrytá snaha jej u některých lidí zdiskreditovat. Ale třeba se mýlím.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 21.12. 2011