"Egypt má před sebou slušnou budoucnost"

22. 12. 2011

Nyní, ke konci roku, interviewuje rozhlas BBC nejvýznamnější osobnosti z celého světa, které v roce 2011 zasáhly do historie. Ve středu interviewoval Hišema Kasima, demokratického aktivistu z Egypta.

Jak to vypadá v Egyptě teď?
Byl to docela chaotický rok. Lidi měli příliš velké očekávání. Myslím, že média neinformovala dostatečně o tom, co se děje v Egyptě, já tomu říkám povstání a nedá se tomu říkat revoluce, dokud nebude zvolena civilní vláda. Promarnilo se zbytečně spoustu času, došlo zbytečně k velkému násilí. Tomu všemu jsme se mohli vyhnout. První výsledky voleb nejsou zrovna povzbuzující, vzhledem k tomu, že většinu získávají islamistické strany. V sekulárních, liberálních kruzích to vyvolává spoustu znepokojení. Islámskou vládu akceptujeme, ale měli bychom problém, kdyby začala potlačovat občanské svobody a kdyby se pokoušela změnit egypytskou totožnost. Očekáváme, že se vláda bude zabývat otázkami, jako je chudoba, doprava, zdravotnictví, vzdělání, což jsou oblasti, jimiž se Mubarak po více než třicet let vůbec nezabýval. V mnoha ohledech Egypt trpí potlačeným růstem. Takže tohle musí být prioritami každé nové egyptské vlády.

Jste koncem tohoto roku ohledně budoucnosti optimističtější nebo pesimističtější?
Myslím, že si nemůžete dovolit být optimistický ani pesimistický, vzhledem k takovéto situaci. V mém případě je pravděpodobné, že zase skončím v opozici, tam už jsem byl dvacet let za Mubaraka a opravdu jsem doufal, že se to tak na čtyři pět let změní. Mám spoustu důvodů ke znepokojení, hlavně jde o ekonomiku. A o to, že lidé nemají politické zkušenosti. Je tomu, jako kdyby vás hodili do vody: plavte, nebo se utopte. Holt ale nemáme volbu. Budeme muset udělat, co se dá.
V únoru po svržení Mubaraka jste řekl: "Nejsem, romantik, ale Egypt se změnil. Tu zemi nepoznávám a je to příjemné překvapení." Ptal jsem se, jestli může znovu vzniknout vojenská diktatura a vy jste řekl: "Ne. Už to skončilo. Dneska je to tu svobodná země." Co si o těchto slovech myslíte teď?
Pořád mám stejný názor. Nevěřím v teorie, že se armáda snaží zůstat u moci. Jsme přesvědčen, že předají svou moc. Formule na napsání ústavy na utvoření nové vlády není jasná, ale armáda se musí vrátit do kasáren a už má vládnutí plné zuby, protože ti důstojníci nejsou schopni zemi řídit, nemluvě o nutnosti zavést všechny potřebné změny. Ano, je to tady teď skutečně svobodná země. Ale máme před sebou boj o demokracii. Nemyslím si, že lze Egypt považovat za demokracii, dokud neuplyne tak pět nebo deset let. Bude to složitý proces. Ale je jasné, že je Egypt teď svobodná země. Tuhle jsem viděl ve městě muže na skútru, vzadu měl transparent se svou fotografií a ukázalo se, že kandiduje do parlamentu. Za Mubaraka by ho první policista zastavil, transparent by mu zničil, skútr by mu zkonfiskoval a ještě by ho asi zavřel. To už není pravda, lidi mají právo demonstrovat a chovat se svobodně.
Co se stalo s návrhem, že bude zrušen zákon o výjimečném stavu? Nyní Nejvyšší vojenská rada, která přislíbila, že ho zruší, ještě k němu přidala další paragrafy.
Není realistické očekávat jeho zrušení od armády. Oni mají problémy s vládnutím. Žiju většinu svého života v zemi, kde platí výjimečný stav. Teprve nyní jsem si uvědomil, že je potřebný. A i když došlo k strašlivým chybám, k masakrům, které napáchala Nejvyšší vojenská rada, tato rada se nesnaží úmyslně zneužívat mimořádného stavu. Myslím, že nebylo realistické požadovat, aby došlo k jeho zrušení, ale mělo by k tomu dojít, až zvolíme civilního prezidenta.
A vy doufáte, že se to stane...?
Jsem přesvědčen, že civilního prezidenta zvolíme. Jestli se nám podaří způsobit, aby se armáda musela zodpovídat civilní vládě, o tom dost pochybuju. Pošleme je zpět do kasáren, protože tohle je dlouhý proces, který vyžaduje výdrž a skromnost.
Jakou roli hraje v tomto procesu, který probíhá v Egyptě, proces s Hosnim Mubarakem?
Pokud jste přišli o někoho z vaší rodiny, ten proces je pro vás prioritou. V některých případech ovšem lidi stále žijí s mentalitou pomsty. Pro člověka, jako jsem já, je prioritou, aby byl proces s Mubarakem spravedlivý, protože jsem usiloval o vznik zákonnosti a své názory nezměním prostě jen proto, že je Mubarak v kleci.
Máte vůči němu sympatie? Že je starý?
Nemám pro něho sympatie. Od samého začátku jsem se rozhodl, že tohle nesmí být pomsta. A když se setkám s lidmi z Mubarakovy strany, jsem vůči nim opravdu zdvořilý. Neřekl jsem jim ani jednou, že nemají pravdu. Ale musím říci, po prvních deset minut, co jsem viděl v televizi Mubaraka v kleci, ztratil jsem nad sebou sebeovládání a ano, řekl jsem si, pomsta je sladká. Mně osobně Mubarak ohrožoval nejméně po dobu posledních deseti let, hrozilo mě, že skončím ve vězení, a teď jsem měl pocit, ve vězení jste vy, ne já. Ten člověk zklamal tuto zemi ve všech ohledech. Osobně pro něho nemám žádné sympatie.

Jakmile ale začnete v sobě pěstovat pocit křivdy, začnete mít pocit křivdy vůči kolegům v práci, a tak dále, a tak dále.

Moderátor: Bude mít Egypt slušnou budoucnost?
Ne v nejbližší době, ale po určité době jistě. Jsme ve velmi chaotické, spletité situaci. Trvalo mi určitou dobu, než jsem si uvědomil, jak silně jsou Egypťané rozhněváni. Byl to opravdový výbuch. To vyvolává spoustu turbulence. Máme bezpečnostní problémy. Rozložila se nám policie. A máme problémy s ekonomikou, ale tou fází budeme muset projít. Je to cena za to, že jsme dovolili Mubarakovi třicet let vládnout, ale ano, myslím si, že slušná budoucnost je před námi.

Egyptská revoluce
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 22.12. 2011