Britský ministr zahraničí odmítl varování právníků, že válka v Iráku je "protizákonná"

27. 1. 2010

Jack Straw, britský ministr zahraničních věcí v roce 2003, kdy se připravoval útok na Irák, odmítl varování právníků, že bez rezoluce OSN bude útok na Irák zločinem agrese. Řekl mu to hlavní právní poradce ministerstva zahraničí Sir Michael Wood, který v úterý svědčil u Chilcotova slyšení o válce v Iráku. Straw Woodovi namítl, že se prý chová příliš "dogmaticky" a že "mezinárodní právo je mlhavé", uvedl při slyšení Wood.

Vysocí právní odborníci na britském ministerstvu zahraničí byli vážně znepokojeni z toho, jakým způsobem bylo rozhodnuto zaútočit na Irák. Elizabeth Wilmshurstová, která z protestu rezignovala na své místo pouhých několik dní před invazí do Iráku, charakterizovat proces, jímž se dospělo ke schválení útoku na Irák, jako "politováníhodný" a netransparentní.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Katastrofální důsledky politiky jednoho dítěte

27. 1. 2010

KD│ Říci, že činská politika jednoho dítěte byla katastrofou, znamená podcenit ji. Počátkem roku státní Čínská akademie sociálních věd konstatovala, že toto opatření vytvořilo obrovskou genderovou nerovnováhu s významnými důsledky pro sociální stabilitu země, napsala Constance Kong pro web MercatorNet.

Polistopadové změny?

27. 1. 2010 / Petr Tuček

Milan Valach v prvé části úvahy Obnovení strachu ilustruje tuto neblahou "renesanci" vztahem zaměstnance k zaměstnavateli, resp. majiteli firmy. Zcela se ztotožňuji s jeho vnímáním tohoto deprimujícího stavu a dovolím si uvést ještě jiné příklady charakterizující strach v současné české společnosti a deformace mezilidských vztahů z něj vyplývající.

Věda na jatkách (a nejen ona)

27. 1. 2010 / Karel Dolejší

Dahr Jamail na stránkách magazínu Truthout informuje o vzpouře amerických antropologů proti militarizaci vlastní disciplíny. Téma není nové - vzpoura vlastně trvá již několik let - jen se mu zkrátka až dosud kriticky věnovala především specializovaná média jako Small Wars Journal, případně osobní blogy účastníků či sympatizantů někdejšího hnutí za americkou armádní reformu. Klíčovou námitkou vědců samotných přitom není jen skandální působení čtyř stovek "embedded" antropologů u bojových jednotek v Afghánistánu a Iráku, kde v uniformě, neprůstřelné vestě a kevlarové přilbě zkoumají "lidské prostředí" okupovaných zemí. Hlavní problém spočívá v obnovování původního statutu antropologie coby specifického nástroje kolonialismu, kterého se disciplína dlouho a velice těžce zbavovala. Reflexe minulých selhání byla nakonec vtělena do dvou hlavních zásad vědecké etiky antropologa: Za prvé, zkoumání musí být prováděno jedině s výslovným souhlasem zkoumané populace, a za druhé, antropologie nesmí zkoumaným subjektům škodit. Ztělesněním těchto zásad je ostatně celé dílo vloni zesnulého Clauda Léviho-Strausse.

> STŘEDEČNÍ KRITICKÝ BLOC-NOTES

Bílá stuha, Rudá arcivévodkyně a Štrougalovy paměti

27. 1. 2010 / Josef Brož

Tuhne. A mrzne. Tato zpráva není nic nové, ale někdy to vypadá, že tuhne a mrzne i v mezilidských vztazích. Tato zima je opravdu nesnesitelná. Ideální příležitost, jak se ponořit do četby, nikam nevycházet, pokud nemusíte... Nebo se tvářit, že se vlastně nic neděje, a navštěvovat dále divadla i kina, aniž by vás někdo podezíral z ignorantství. Přiznávám, že jsem někde mezi těmito dvěma možnostmi, tu na pólu jednom, tu na pólu druhém.

"Dusíme se. Pomozte." Žádají Ostravané.

27. 1. 2010

Vlivem silného mrazu a inverze jsou Ostravané v akutním ohrožení zdraví, vyzývají proto kraj i hutní společnost ArcelorMittal Ostrava k rychlému jednání. Aliance Nebe nad Ostravou dnes vyzvala vedení společnosti ArcelorMittal Ostrava, aby společnost přijala okamžitá opatření na snížení emisí a přispěla ke zlepšení stavu ovzduší. Vlivem nepříznivých rozptylových podmínek trpí zejména lidé žijící v nejbližším sousedství hutí.

Stěpan Bandera hrdinou Ukrajiny

27. 1. 2010

KD│ Pouhých pár týdnů před odchodem z úřadu ukrajinský prezident Viktor Juščenko udělil vůdci nacionalistů ze 30.-40. let dvacátého století Stěpanu Banderovi titul "Hrdina Ukrajiny", a to za "nezlomnost ducha při obraně národa, hrdinství a obětavost ve válce za nezávislou Ukrajinu", informuje Marcin Wojciechowski v Gazetě Wyborczej.

26. 1. 2010 / Michael Marčák

GALERIE

Jsme rádi, že naše zrušení bylo zrušeno

27. 1. 2010

Komunistický svaz mládeže (KSM) vítá dnešní rozhodnutí Městského soudu v Praze, které ruší jeho dřívější rozhodnutí o oprávněnosti rozpuštění KSM Ministerstvem vnitra. Jak po skončení soudního jednání uvedl předseda KSM a člen Ústředního výboru Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Milan Krajča: "KSM považuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu za významný moment v boji proti antikomunismu a protidemokratickým a fašizačním tendencím v České republice."

Maďarsko: Volby vypsány, vítěz je znám!

27. 1. 2010 / Karel Klimša

Maďarské parlamentní volby, jejichž konání před týdnem oznámil prezident László Sólyom, a to na 11. dubna (2. kolo pak 25. dubna), se zdají být rovnicí o předem známém výsledku. Překvapení nikdo nečeká. Podle všech průzkumů by se do parlamentu nad Dunajem měly dostat jen tři strany -- Orbánův Fidesz, Bajnaiovi socialisté a extrémně nacionalistické Hnutí za lepší Maďarsko/Jobbik Gábora Vony. Hádankou může být jen to, jakým poměrem si rozdělí hlasy a mandáty.

Exkurzy pana Kotrby do historie

27. 1. 2010 / Darina Martykánová

Mám dojem, že v pojetí pana Kotrby je minulost snadno poznatelná, analyzovatelná a pojmenovatelná pro ty, kdo nemají růžové brýle "levičáckých intelektualů"... Zatímco o nacionalismu a evropských dějinách 2.poloviny 19. a první poloviny 20. století se napsalo nesčetné množství knih a vedou se rozsáhlé polemiky, panu Kotrbovi je vše hned jasné a kdo vidí vše složitěji, je podle něj zřejmě naivka, případně mlžitel ve službách "moci".

Utrpení vyhnaných a vítězové dějin

26. 1. 2010 / Štěpán Kotrba

Jan Čulík sice píše, že "Nacionální zaujatost nemůže vést k nepodloženým insinuacím", ale ovšem zapomněl na starou pravdu o tom, že "dějiny píší vítězové", vysvětlenou už Hitlerem. "A jen Bůh slyší i nářek obětí a poražených" , dodávám já. Kdyby druhou světovou válku vyhrál Hitler a sudetskými Němci adorovaný Henlein, skončili bychom nejspíš nebo naše matky v pecích krematoria koncentračního tábora. Všechny vítězné války byly vždy spravedlivé z pohledu těch, kteří je vyhráli a pokořením těch, kteří je prohráli. Poslední světová válka s nacismem neuspokojila poražené ani jejich přátele. Hrát v historickém sporu dvou kultur, dvou přístupů k nacionalitě a národu an sich roli rozhodčího může jen archeologie po stovkách let. Dějiny pro mne končí roku 1900. Od té chvíle začíná politika. Za (mis)interpretacemi "utrpení" "vyhnaných" sudetských Němců stojí totiž ještě dnes, po více než půlstoletí od léta 1945, výrazné a mnohovrstevné ekonomické zájmy, kterým dodnes vadí porážka nacismu a Benešovy dekrety.

Britské univerzity se teď mohou osvobodit od vlády

27. 1. 2010

Kdybych dnes v Anglii řídil univerzitu, měl bych velký strach, píše v deníku Guardian Simon Jenkins. Lord Mandelson, ministr pro podnikání a školství, sdělil univerzitám, že nadcházející akademický rok bude pro ně z finančního hlediska drsný. Univerzity musejí od vlády očekávat míň peněz, tečka. Vzhledem k tomu, že Mandelsona nikdo nevolí, může si říkat, co chce.

Alternativní pohled na některé trestní případy

27. 1. 2010 / Zdeněk Jemelík

Lidé si vytvářejí názory o společenském dění převážně na základě mediálních zpráv a ústního podání, jež jen zřídka mohou porovnat s vlastní přímou zkušeností. Občas pak dospívají ke zkresleným představám, protože novináři jim podstrčili účelový obraz událostí, upravený tak, aby sloužil prosazení nějakého mnohdy nekalého zájmu. Rozdíl mezi skutečností a jejím zrcadlením v médiích bývá někdy skutečně velký.

Ó, ta nepřekonatelně neprofesionální dikce TV a rozhlasu!

27. 1. 2010 / Miloš Dokulil

Kde jinde si poslechnout, jak kultivovaně mluvit česky? Jen menšina veřejnosti okamžitě chodí do škol, kde by ke kulturnímu slovnímu projevu měla být "cepována". Prakticky v každém věku ovšem skoro všichni a denně posloucháme jak televizi, tak rozhlas. Nebudeme si zatím připomínat sníženou kulturu řečového projevu ve všech mluvením šířených médiích. Jak denně lapají po dechu ti, kteří k nám promlouvají. Reportéři prakticky bez výjimky; jako kdyby měli za sebou maratónský běh. Nabírají s rušivě slyšitelnými vdechy vzduch málem za každým druhým slovem. I ti léty v profesi zaběhaní...

Program sociálního fóra 2010 - Praha, Brno, Ústí nad Labem

27. 1. 2010

Zatkněte Tonyho Blaira jako válečného zločince!

26. 1. 2010

Právě probíhající londýnské Chilcotovo vyšetřování útoku na Irák se vyhýbá zásadní otázce: Byla ta válka protizákonná? píše v deníku Guardian George Monbiot. Problém je, že v Británii vyšetřování zahajuje vláda a ta také určuje, čím se vyšetřování má zabývat. Je to, jako kdyby měl mít obžalovaný právo rozhodnout, kdo ho má soudit a kdo bude v porotě.

Co nevíme o globálním oteplování

26. 1. 2010

KD│ Klimatičtí skeptici s oblibou tvrdí, že ve věci vědeckých poznatků o globálním oteplování existuje ještě spousta prostoru pro debatu. Pokud jde o fenomén samotný, pravdu nemají: Vědecký konsensus trvá na tom, že planeta se otepluje, z velké části kvůli lidské činnosti. Víme, že ledovce tají, a že poslední dekáda byla nejteplejší od doby, kdy se začaly vést záznamy. Je však pravda, že ve vědeckém vysvětlení těchto skutečností dosud existují ohromná prázdná místa. Poslední číslo časopisu Nature identifikuje čtyři hlavní oblasti, v nichž je třeba dalšího výzkumu, napsala Kate Sheppardová na webu neziskové zpravodajské agentury Mother Jones.

Stáhnutí radarových smluv z parlamentu zajistili aktivisté Ne základnám

26. 1. 2010 / Václav Novotný

K pasáži v článku Jana Čulíka "Čím dnes žije Česká republika, kde je probírána problematika radaru: taktně se tu pomlčelo o existenci Iniciativy Ne základnám. Mohu jen dodat, že je škoda Vaší nepřítomnosti při nelegálním výstupu s redaktory několika deníků na kótu 718, kde měl radar stát. Na moji otázku, zda dojem z výstupu a článek o této problematice otisknou, slyším jako dnes - určitě ne. (Pozn. ŠOK: Britské listy stoupaly na vrchol brdského kopce také. A reportáž otiskly... A nebyly jediné.)

A následuje věta, takových věcí mám v šuplíku více, dodal redaktor. Na mojí další otázku, proč nevytisknout, byla jednoduchá odpověď. Kdo bude platit hypotéku, kdo myslíte, že se nechá vyhodit? Stal by se nezaměstnatelným a v kotelnách je dost obsazeno.

Co má být v politice košer?

26. 1. 2010 / Pavel Urban

"Je snad košer udržovat politické a ekonomické vztahy s jakoukoliv diktaturou, mluvíme-li v ten samý čas o nutnosti dodržování lidských práv...?" ptá se Daniel Veselý. V konkrétním případě Ceauşeskova Rumunska bych odpověděl protiotázkou : jak by ovlivnilo situaci v této zemi, pokud by USA s touto zemí politické a ekonomické vztahy neudržovaly? Za předpokladu, že nijak zvlášť, odpovídám podobně : možná to košer bylo, možná nebylo, ale nepokládám to za nijak zvlášť důležité.

Militarizace Haiti stojí další lidské životy

25. 1. 2010 / Daniel Veselý

Nečiním tak z potlačovaného cynismu nebo škodolibosti, ale články a příspěvky světových a českých sdělovacích prostředků o záchranných akcích na Haiti a humanitární intervenci Spojených států mi nedávají na výběr. Průměrný mediální příjemce se mohl dozvědět, že Spojené státy se ujaly řízení distribuce mezinárodní pomoci; to vše doprovázejí obrazové i filmové snímky. Média také přišla se senzačními informacemi o nebezpečných zónách nikoho, stavění protestních hradeb z mrtvých těl, rabování lidí ozbrojených mačetami - a vůbec podobného deviantního chování, jež je přece tolik příznačné pro nižší rasu.

Čím dnes žije Česká republika

25. 1. 2010 / Jan Čulík

V době výročí pádu komunismu v Československu v listopadu 2009 se česká média intenzivně zabývala událostmi před dvaceti lety. Mediální oslavy "revoluce z r. 1989" šířily stereotyp "hrdinů revoluce", kteří odvážně zlikvidovali "monstrum komunismu". Tyto oslavy v médiích připomínaly ideologický a dogmatický styl politických oslav z komunistické éry.

Psáno původně anglicky pro britský časopis The Edinburgh Review.

An English version of this article is in

Proč nemůže cizinec porozumět Čechům?

25. 1. 2010 / Fabiano Golgo

Co je podstatou pro argument, že cizinec nemůže porozumět problému se sudetskými Němci? Jak tomu může Čech porozumět lépe, když tehdy nebyl na světě? To, že je člověk místní, neznamená, že má výsadní porozumění tomu, co ani osobně nezažil. Je můj názor na Brazílii lepší než názor Josefa Mikovce, který tam žije, ale není to Brazilec? To je nesmysl.

Jedinou perspektivou navíc, kterou Čech může mít o té situaci, je pohled jeho rodičů a prarodičů, jejichž názory jsou kontaminovány jejich emocemi, jejich osobním zájmem a propagandou, jíž byli vystaveni.

Jako cizinec jsem schopen porozuměn věci do stejné míry (nebo dokonce lépe, protože jsem neutrálnější). Nejsem totiž obětí nacionalistických emocí ani se nesnažím jako místní člověk popírat chyby, které udělal "můj" národ - z prostého důvodu, že ti, kdo protestují proti cizinci, který se nás odvažuje kritizovat, v době, kterou kritizuje, nežili a nebyli tedy svědkem té éry z výsadnějího postavení, než je postavení Brita nebo Brazilce.

Já o koze a ty o voze:

Vlastenecký večírek

26. 1. 2010 / Josef Škvorecký

Úroveň debaty o knize Mary Heimannové Czechoslovakia: The State That Failed mi připomíná scénku, kterou kdysi napsal Josef Škvorecký v románu Příběh inženýra lidských duší (1977).

I tady se Češi rozčílí nad něčím, co neexistuje... Čtěte! (JČ)

V Ostravě žádné sociální forum

26. 1. 2010

Zaujalo mne, že ESF se bude konat v Ústí, Praze a Brně, ale ve Slezsku, kde v posledních parlamentních volbách (jako už ostatně tradičně) levice získala zdaleka nejvíc hlasů, a kde jsou negativní dopady polistopadového vývoje (zejména vzrůst kriminality a nezaměstnanost) stále silně přítomny, se žádné debatní kroužky konat nebudou. Ne že by to tady někoho vytrhlo, ale přijde mi to docela příznačné, píše Tomáš Gawron.

(Srp a) kladivo na čarodějnice

25. 1. 2010 / Martin Škabraha

Hlavní efekt humanitních studií nespočívá v tom, že by se hned začalo něco dělat jinak nebo že by se něco "fyzicky" změnilo. Věci na první pohled mohou zůstat úplně stejné, všechno je jako dřív, rozdíl je ale právě v tom druhém pohledu -- humanitní studia by především měla učit jinak se na věci dívat. Je to efekt ne moc hmatatelný a špatně vykazatelný. A ještě ke všemu se ho špatně dosahuje. Třeba když se snažíme trochu jinak, než je obvyklé, podívat na vědu.

Utajené 'Super-Cookie' ve vašem počítači

25. 1. 2010

Téměř s naprostou jistotou si troufám tvrdit, že nemáte žádné tušení o tom, že ve vašem počítači se kdesi ukrývá nová generace 'Super-Cookie', které se k vám dostaly zcela nenápadně a tajně prostřednictvím tolik užívaného a vychvalovaného Adobe Flash Playeru, píše na webu iDnes bloger Jan Bílek. A má pravdu... Určitě se vám vyplatí si text přečíst, zkontrolovat nastavení bezpečnostních oprávnění Adobe Flash Playeru ve vašem webovém prohlížeči a přemýšlet nad tím, kde končí marketingem vynucovaný dataminning a kde začíná špionáž. │ŠOK

Tajný stisk ruky

25. 1. 2010 / John Michael Greer

KD│ Minulý příspěvek o ceně za udržení společenství vyvolal zajímavé simulakrum společenství v jednom zákoutí blogosféry věnovaném ropnému zlomu, když se Sharon Astyková, Rob Hopkins a Dmitrij Orlov zapojili do rozpravy a odpověděli příspěvky na vlastních blozích. Nebylo to zrovna žádné neúnosné překvapení; role společenství v deidustriálním světě blízké budoucnosti představovalo žhavé téma vlastně ještě předtím, než komunita vznikla, a velké procento příspěvků sytících neobvykle silný proud komentářů se týkalo právě tohoto zmateného a sporného tématu.

O knize Heimannové diskutujme věcně

25. 1. 2010 / Adam Votruba

Přečetl jsem si článek Jana Čulíka s názvem "Pozor, abychom nepořádali nepříčetné nacionalistické hony na čarodějnice". Do jisté míry bych mohl souhlasit s tvrzením Dariny Martykánové, že pravdu mají Hahnová i Čulík. Platí to možná o pohledu na české dějiny. Co mě ovšem zaráží je útočnost Čulíkova článku, který je z tohoto důvodu mnohem méně věcný než recenze Evy Hahnové v Lidových novinách. Konstatuji, že Hahnová rozhodně "nedští síru" a její recenze není "nepříčetná". Podobné výrazy sluší davovým řečníkům snažícím se nepřítele zostudit za každou cenu.

Typický duch Britských listů

O některých tématech se v BL nediskutuje

26. 1. 2010 / Michal Vimmer

Vážený pane Votrubo, dovolte, abych Vám vyjádřil upřímnou soustrast vůči redakci BL. Neuvědomil jste si patrně dostatečně jasnozřivě, že jsou témata, o kterých se v BL nediskutuje. Směr je vytýčen a o tom, kdo je objektivní, podlý, kdo argumentuje věcně, kdo je nepříčetný, blázen, úplně mimo atd. rozhoduje redakce. Je-li u šéfredaktora v oblibě paní Heimann, Hahnová je prostě "nevěcná", neprofesionální a Vám nezbývá, než přikyvovat - nebo nepsat, nečíst, pomlčet, samozřejmě.

Čeká finanční trhy déjà vu?

25. 1. 2010 / Miroslav Uhlíř

Dřívější časté optimistické prognózy o blízkém obratu k lepšímu a brzkém ukončení krize jakoby ustávaly. Naproti tomu se objevují varování před druhou vlnou krize. V bankovní sféře sousedního Německa, jehož ekonomika má na Českou republiku nemalý vliv, se již otevřeně počítá s dalším trváním krize, postihující i ty banky, které dosud obstály. O prohlubující se insolvenci v Německu psaly i BL.

O strachu

25. 1. 2010

Dovoluji si k článku Milana Valacha jako zaměstnavatel poznamenat to podstatné, co nikdo nechce slyšet. Právo na práci je termín, který také někomu zavání komunismem, jinému nesvobodou, jinému naskakují puchýře již při jeho vyřčení. Při tom je to klíč k sociální spravedlnosti, na kterou se v kapitalismu kašle. K té skutečné. Ta není jen gestem jako podpora, co mění smysl života ve vegetování. Systém musí být nastaven tak, aby se nemrhalo lidským potenciálem, aby lidé žili pro nějaké cíle, aby finance co nejpřímější cestou putovaly od podnikajících k pracujícím na veřejně prospěšných projektech. Hodnotou a posunem vpřed nejsou jen hromady zboží, které továrny vychrlí, napsal Petr Witz.

Proč "selhalo" právě Československo - s menšinami zacházející přinejhorším podle tehdejších evropských zvyklostí?

25. 1. 2010

Zaznamenal jsem, že se na stránkách Britských listů opět rozproudila debata ohledně publikace Mary Heimannové "Československo, stát který selhal". Přečetl jsem si Vaše články i články Vašich oponentů a musím konstatovat, že mi chybí zodpovězení jedné zásadní otázky. Vy ve svých článcích operujete s tvrzením, že Československo zacházelo se svými nečeskými občany špatně a upíralo jim jejich národnostní práva. Obávám se, že takové tvrzení nelze ve světle konkrétních faktů považovat za definitivní a směrodatné. Spíš by mělo implikovat otázku, proč by měla být první československá republika charakterizována jako stát, jež selhal v důsledku své šovinistické vnitřní politiky, když v tehdejší Evropě byly všeho všudy dva nebo tři státy, jejichž národnostní politika byla liberálnější, než ta československá. A rozhodně mezi ně nepatřil žádný z našich tehdejších sousedů a dokonce ani Francie a Británie, jejichž vlády byly údajně tak rozhořčené z "útisku" československých Němců, Maďarů a Poláků. Jistě, v tehdejší Evropě řada států uplatňovala politiku národního útlaku a diskriminace menšin, napsal Miloš Neumann.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2009

9. 1. 2010

V prosinci 2009 přispělo finančně na Britské listy 203 osob celkovou částkou 67 486.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 11. 2009 částku 147 734.43 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a