Militarizace Haiti stojí další lidské životy

25. 1. 2010 / Daniel Veselý

Samozřejmě, že budu obviňován z toho, že bych Američany kritizoval, i kdyby nezasáhli vůbec, ale o to opravdu tolik nejde. Spíše je zarážející, že vedle obrovského počtu lidí, kteří podpořili oběti živelné katastrofy v Karibiku, existuje bohužel i značná část těch, jež dala průchod marně potlačovanému rasismu tolik typického v naší společnosti v četných diskusních fórech; tedy někteří natolik, že jsem se zdráhal uvěřit. Jiní zas aplaudovali jediné možné smysluplné záchranné misi z rukou Washingtonu. Ale skutečnost, že jde o "humanitární invazi" tisíců amerických vojáků, kteří mají na Haiti podle mnohých zajistit především strategické a bezpečnostní zájmy před humanitárními, přece jen není fantasmagorická.

Oproti zprávám, jež vysvětlují nedostatečnou pomoc potřebným z důvodu existence životu nebezpečných lokalit, stojí očitá svědectví tvrdící opak. Známá americká novinářka Amy Goodman na místě neštěstí naopak uvádí, že epicentrum zemětřesení - město Léogãne, kde bylo živlem 80 až 90% staveb zničeno, i cesta z hlavního města Port-au-Prince jsou bezpečné - létají nad nimi helikoptéry, avšak žádná pomoc nepřichází. V jiné reportáži Amy Goodman uvádí, že -- navzdory rasistickým předsudkům o neschopnosti a lenosti negrů, jež zamořily internet -- si haitské obyvatelstvo a komunity navzájem pomáhají -- stavějí uprchlické tábory, sami organizují a provádějí záchranné akce, protože pomoc kvůli údajnému nebezpečí nepřichází. Velitelský hlas americké armády na Haiti dokonce tvrdí, že zde bylo více násilí před zemětřesením než je nyní.

Množí se také stížnosti od renomovaných institucí jako je Světový potravinový fond (WFP) nebo Lékaři bez hranic, že americká koordinace záchranných aktivit mnohdy pomoc blokuje, například tím, že většina letů na Haiti je vyhrazena pro americkou armádu nebo tak, že je řadě letů mířících na Haiti s pomocí znemožněno přistát.

List Wall Street Journal publikoval článek, že podle zprávy organizace Partners in Health (jde o humanitární organizaci, která na Haiti působí již dlouhodobě, zná dobře zemi a její možnosti a požívá velkého respektu, pozn aut.) každý den umírá 20 000 Haiťanů, protože postižení mají značně ztížený přístup k lékařskému ošetření. List Guardian otiskl prohlášení podepsané známými osobnostmi, ve kterém se píše, že výsledkem rozhodnutí Spojených států upřednostnit akumulaci cizích vojáků před distribucí životně nutné pomoci jsou zbytečná úmrtí neznámého počtu lidí. Autoři dopisu apelují na velitele americké armády na Haiti, aby ihned předali výkonnou moc do rukou haitských lídrů a začali pomáhat místo toho, aby v zemi protěžovali místní úředníky nakloněné Spojeným státům.

Je rovněž nutné umožnit návrat svrženého prezidenta J. B. Aristida z nuceného exilu v Jihoafrické republice zpátky domů, aby společně se stávajícím prezidentem René Prévalem mohl pracovat na obnově země. Gesto smíření nabízené Aristidem podtrhává také nutnost zrušit zákaz nejpopulárnější politické strany haitských dějin LAVALAS, tedy platformy, z níž Aristide vzešel. Avšak současné aktivity Bílého domu na Haiti připomínají spíš vojenský převrat umně maskovaný jako humanitární intervence. Obamova administrativa chce obnovit svůj vliv v Latinské Americe, o který přišla její předchůdkyně, a již podnikla konkrétní kroky: tichá podpora a nečinnost dala zelenou pučistům v Hondurasu, kteří udržují styky s lidmi okolo Hillary Clintonové a senátora McCaina; pronájem několika vojenských základen Kolumbii, kde má sloužit 1 400 amerických vojáků, což většina latinskoamerických zemí nese velice nelibě; otevření dvou námořních základen v Panamě... Tyto skutečnosti a znalost vztahů mezi Washingtonem a latinskoamerickými zeměmi nevěští nic dobrého.

Vytisknout