Typický duch Britských listů

O některých tématech se v BL nediskutuje

26. 1. 2010 / Michal Vimmer

Vážený pane Votrubo, dovolte, abych Vám vyjádřil upřímnou soustrast vůči redakci BL. Neuvědomil jste si patrně dostatečně jasnozřivě, že jsou témata, o kterých se v BL nediskutuje. Směr je vytýčen a o tom, kdo je objektivní, podlý, kdo argumentuje věcně, kdo je nepříčetný, blázen, úplně mimo atd. rozhoduje redakce. Je-li u šéfredaktora v oblibě paní Heimann, Hahnová je prostě "nevěcná", neprofesionální a Vám nezbývá, než přikyvovat - nebo nepsat, nečíst, pomlčet, samozřejmě.

Obhajobu šéfredaktorových tezí si můžete za den zažít na několik způsobů, kdežto vstřícný, podrobnější výklad novinového článku od paní H hledejte lupou v snadno přehlédnutelném odkazu. To je "vyvážená" prezentace problému v BL.

Kolik barvitých, emočně nabitých, odsuzujících adjektiv a útoků ad hominem najdete v "replikách" šéfredaktora Č(KD?) si spočítejte ve volném čase. Já říkám škoda času. Jak vidno, spatřit břevno v ok u svém je pro kazatele "korektnosti" a žurnalistické poctivosti stějně těžké je v Praze, tak v Glasgow. Smutné, ale tak to v BL chodí.

Hahnová psala erudovaně o pozadí na Východě objeveného "antikomunismu" jako "historickém" nástroji relativizace nacismu. (Viz z posledních dní spojení Juščenko - Bandera.) Článek vyšel v příloze MFD . Lze proto tvrdit, že MFD píše ve věci antikomunismu vyváženě? Když denně na op-ed stránce hustí do lidí pravý opak?

Zaradoval jsem se, když jsem v LN četl věcnou recenzi z pera historičky Hahnové jako adekvátní odpověď na Čulíkovu tendenční adoraci paní Mary Heimann. (Když Schnurova odpověď se do BL jaksi nevešla. LN čte přece jen víc lidí a tak nebylo lze Hahnovou ignorovat. ZDE

Dočkala se ovšem odpovědi, která je pro nynější redakční duch BL typický. Bohužel.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 26.1. 2010