Maďarsko: Volby vypsány, vítěz je znám!

27. 1. 2010 / Karel Klimša

Pokud průzkumy veřejného mínění odrážejí věrně rozložení voličské přízně, mohl by expremiér Viktor Orbán získat v parlamentu většinu. "Může získat většinu relativní, nadpoloviční anebo dvoutřetinovou. Od toho se pak odvine, zda bude vládnout v koalici, samostatně, anebo zda bude moci sám měnit ústavu. Všechny tři varianty jsou reálné. V naší prognóze dáváme nadpoloviční většině Fideszu 75 % pravděpodobnost, relativní většině (tedy, že bude mít nejsilnější poslanecký klub) -- 15 procent a ústavní většině -- 10 procent", citoval londýnského analytika banky HSBC Ozturka Kubilaye maďarský portál Portfolio-hu. Maďaři jsou hluboce rozčarovaní vládou socialistů. Velmi rozšířený je názor, že se jim už dlouho nevedlo tak špatně jako teď. Zejména za Férence Gyurcsánya prohospodařila MSZP svůj kredit slušné a levicové strany, která "odolává korupci, nekrade a na první místo klade zájmy obyčejných občanů". Lidé přestali socialistům věřit a od dříve nejsilnější strany se odvrátili. Mnoha Maďarům stále ještě zní v uších věta z Gyurcsányho povolebního projevu: "Lhali jsme voličům ráno, v poledne i večer". Maďarští politologové, nejen ti pravicoví, ale i neutrální, často hovoří o tom, že jejich země "slabší vládu, než byla ta Gyurcsányho a než je ta současná Bajnaiova, od rakousko-uherského vyrovnání ještě neměla". Při debatách o příčinách tak obrovského propadu a ztráty sympatií Maďaři často vyjadřují názor: "Jestliže byl Blair největším spojencem G. Bushe, byl Gyurcsány nejvěrnějším kumpánem Blaira".

Podle nejnovějšího šetření agentury Medián by v lednu volilo do parlamentu Fidesz -- 65 % občanů, MSZP -- 19 % a Jobbik -- 10 %. Bajnaiovi socialisté musí vsadit všechno na mobilizaci svých věrných. Sami si na posledním kongresu stanovili náročný cíl -- získat nejméně třetinu hlasů a nedovolit pravici, aby měla pod kontrolou ústavní většinu. Faktem však je, že v proklamacích je maďarská pravice sociálnější, než socialistická vláda v praxi. Díky tomu také v loňských eurovolbách získal Fidesz přes 56 % hlasů, zatímco socialisté jen 17,5 %. A ve slibech lidem nezaostává ani Jobbik. Od výsledků agentury Medián se příliš neliší ani čísla průzkumu institutu Forsense. Také zde činí rozdíl mezi Fideszem a MSZP 42 % ve prospěch Fideszu. Do tohoto obrazu zapadá i zjištění nejuznávanější agentury Szonda Ipsos, že Viktor Orbán v lednu dostihl v popularitě prezidenta L. Szólyoma a oběma shodně teď důvěřuje 45 % Maďarů. V žebříčku popularity zaujal předseda extrémistického Jobbiku 7. místo, ale premiér a předseda socialistů Gordon Bajnai až jedenácté a kandidát MSZP na post předsedy vlády a volební lídr Attila Mesterházy (mladý a vcelku neznámý) je ještě o jedno místo níže.

Zatímco Orbánův Fidesz, jistý si svým vítězstvím, nespěchá a v klidu vyčkává, ostrou kampaň už naplno spustil Jobbik. Sází na národní socialismus. Svůj volební program o 88 stránkách nazval "Radikální změna" a za priority vyzvedl: lidem práci a slušný život, znovusjednocení maďarského národa, zúčtování s "cikánskou kriminalitou", posílení armády a policie, rozvoj zemědělství a potravinářského průmyslu a omezení nadnárodních firem. Mimo jiné také slíbil, že až bude u vlády, zajistí otevření Muzea Trianonu. Dubnové volby v Maďarsku dělají vrásky na čele mnoha slovenským politikům. Slovensko-maďarské vztahy si v posledních letech příliš klidu a pohody neužily. Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák proto před několika dny cítil potřebu vzkázat za Dunaj: "Fidesz se mýlí, pokud se domnívá, že dostane Slovensko na kolena".

Vytisknout