Britské univerzity se teď mohou osvobodit od vlády

27. 1. 2010

Kdybych dnes v Anglii řídil univerzitu, měl bych velký strach, píše v deníku Guardian Simon Jenkins. Lord Mandelson, ministr pro podnikání a školství, sdělil univerzitám, že nadcházející akademický rok bude pro ně z finančního hlediska drsný. Univerzity musejí od vlády očekávat míň peněz, tečka. Vzhledem k tomu, že Mandelsona nikdo nevolí, může si říkat, co chce.

Počet studentů na britských univerzitách, který letos stoupl o 10 000, dosáhl maxima 43 procent mladé populace. Cíl britských labouristů dosáhnout studia 50 procent britských mladých lidí na vysokých školách zůstal nesplněn. Počty studentů se budou snižovat, vláda bude univerzity pokutovat, pokud jich přijme víc, než nařídí, hovoří se o redukci vysokoškolského vzdělávání na dvouleté kursy, o dvacetiprocentním seškrtání rozpočtu na výzkum a o tom, že bude zřejmě propuštěno až 4000 univerzitních učitelů. Vzhledem k tomu, že třetina absolventů univerzit je nyní nucena pracovat v zaměstnání, v němž není zapotřebí univerzitní kvalifikace, bude pro vysoké školy obtížné argumentovat, že jsou ekonomicky užitečné. Univerzity jsou bezbranné vůči nadcházející bouři.

Je to výborná zpráva, pokud... Při posledních velkých škrtech rozpočtu britských univerzit v letech 1980-1982 podepsaly britské univerzity pakt s ďáblem, totiž s ministrem školství lordem Bakerem ve vládě Margaret Thatcherové. V Zákonu o reformě školství z r. 1988 britské univerzity prodaly svou akademickou duši za peníze a odevzdaly svou nezávislost vládě. Podrobily se Bakerovu požadavku, aby plnily univerzity "požadavky ekonomiky" a "přiblížily se světu podnikání". Pokud by s tím odmítly souhlasit, vláda měla rozhodovat, a to každoročně, zda "má být plánovací rámec upraven". Bylo to od Margaret Thatcherové typické leninské rozhodnutí.

Univerzity nyní čelí dalšímu roku 1988. Podrobí se znovu diktátu vlády, anebo se dokáží osvobodit? Je jasné, co chce Mandelson a co budou chtít konzervativci. Chtějí další moc nad univerzitami, za příslib malého zvýšení školného a státních dotací. V rámci vládní analýzy financování univerzit řekl loni na podzim Mandelson, že úkolem univerzit je "plnit kvalifikační mezery v ekonomice". Granty na výzkum budou hodnoceny podle jejich "dopadu na ekonomiku a společnost", peníze budou poskytováni jen na "kmenová" témata - na vědu, techniku, strojírenství a matematiku.

Mandelson požadoval množství nových kontrolních dat: jak efektivně univerzitní učitelé učí, kolik vydělávají jejich absolventi, a jaké je sociální zázemí jejich studentů. Univerzity musejí zůstat otrokem vlády. Rektor Bristolské univerzity Eric Thomas si tím úplně nechal vymýt mozek. Přislíbil, že bude "vyučovat nezaměstnané, aby získali vhodnou kvalifikaci pro naši budoucí ekonomiku a abychom se dostali z hospodářské krize."

Zapomíná se, že britské univerzity jsou z právního hlediska soukromé. Ani Thatcherová se neodvážila je znárodnit. Nemají nezávislost proto, že většina z nich závisí na penězích od vlády. Vládní dotace jsou polovinou jejich příjmů v celkové výši 23 miliard liber. Zákazníci - studenti - platí jen 1,2 miliardy liber. Je neudržitelné, aby uživatelé jakékoliv služby platili za ni tak málo.

Budoucnost univerzit je spojená s nezávislým školným. To je v současnosti tak nízké, že nemá vůbec žádný vztah k tomu, kolik univerzitní titul stojí, zejména v technických vědách. Oxford a Cambridge dotují každého studenta částkou 6000 - 7000 liber ročně. Tyto univerzity si to mohou dovolit, ale většina britských univerzit ne.

Univerzity mají nyní skutečnou příležitost osvobodit se z dvacetiletého otroctví. Mělo by být zavedeno plné školné se stipendii, což by univerzitám umožnilo ignorovat projevy ministrů, vládní monitorování a sociopolitickou agendu. Univerzity by konečně mohly dělat to, co mají dělat: vyučovat ty, kdo na ně přijdou, cokoliv tito lidé budou chtít studovat, a nechat samotné univerzity rozhodovat, jak se to bude financovat. Univerzitní řídící orgány jsou notoricky známé svým konzervatismem a bojácností před vládou. Nyní však nastala nakrátko příležitost, jak by se mohly osvobodit a zajistit si svou samostatnost.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 27.1. 2010