Obrana proti mediální manipulaci aneb přiblížení postupů, které odhalují nebezpečné triky světa médií

3. 8. 2009 / Bohuslav Binka

Není pochyb o tom, že produkce současných českých deníků i týdeníků obsahuje značné množství problematických textů. Komentáře přelité stranickou propagandou, články postavené na víře v to či ono intelektuální dogma a manipulující analýzy plné grafů, které se zrovna hodí - to jsou jen některé z příkladů textů, které bychom na sebe neměli nechat působit. Účinná obrana však předpokládá schopnost dogmatické, manipulativní či propagandistické texty najít a jejich skrytý záměr či maskovaný dogmatismus odhalit. Jaké nástroje máme v tomto úsilí k dispozici a jakým způsobem je můžeme využít?  

V jednoduchosti je síla

Náš exkurz do metod odhalujících mediální propagandu, manipulaci a dogmatismus začněme u článku Mary A. Bockové "Impressionistic Content Analysis", ve kterém se autorka zaměřila na prosté sledování četnosti vybraných slov u každoročních Zpráv o stavu Unie, které v letech 2001 až 2007 přednesl G. W. Bush. (Zdroj: The Content Analysis Reader, 2009.)

Antikomunismus je trendy

3. 8. 2009 / Ladislav Žák

Četl jsem v Právu úvahu Václava Bělohradského s titulkem Proč nejsem antikomunistou a četl jsem i řadu reakcí na ni, včetně té od jejího autora. Četl jsem i úvahu na velice podobné téma v Lidových novinách s názvem Nenápadný půvab depolitizace od Pavla Barši. Četl jsem Vyšehradskou výzvu a dívám se na letní mediální aféru kolem setkání v Toskánsku, novém to Špindlu u Ligurského moře. Musím se vrátit k Shakespearovi a jeho verši ...jak pustý, prázdný, ploský, nicotný zdá se mi tohoto světa běh...

Vzpomínám si na setkání s jedním člověkem, který na mne ihned po našem představení, zřejmě poučen o mé temné minulosti, vyhrknul: Měl byste vědět, že jsem antikomunista... Moje odpověď byla naprosto spontánní, protože jsem zcela v duchu společenské konvence odvětil: Dovolte mi, abych Vám k tomu z celého srdce poblahopřál.

Památník Varšavského povstání.

K varšavskému povstání nemuselo dojít

3. 8. 2009

Nářek, že se Stalin nezachoval tak, jak si přála AK, je svědectvím polského infantilismu, tradice odmítající odpovědnost za vlastní rozhodnutí. Stále dokola nás někdo zrazuje, podvádí. Masakr Varšavy byl z hlediska politického a geostrategického plodem zcela nepřípadného vyhodnocení situace. Způsobily to ambice jednoho člověka, Okulického. Povstání se nemuselo a nemělo uskutečnit. Výmluvy toho druhu, že nebylo na výběr, protože mládež chtěla bojovat, to je pouze alibi vypracované ex post.

KD│ Zničení Varšavy v závěru II. světové války - po porážce povstání, které propuklo před 65. lety, 1. srpna 1944 - bylo výsledkem naprosto špatného vyhodnocení politické a geostrategické situace, tvrdí jeho někdejší účastník, nyní v Británii žijící historik Jan Ciechanowski. Zasloužily se o to především přehnané ambice jediného nedisciplinovaného člověka, který se mimo jiné snažil vyrovnat s vlastním selháním v ruském zajetí. Povstání se tedy nemuselo ani nemělo uskutečnit. S profesorem Ciechanowskim za Gazetu Wyborczu rozmlouval Roman Daszczyński.

Jste čelným kritikem Varšavského povstání, i když jste v něm coby mladík bojoval. Skutečně se o těch 63 srpnových a záříjových dnech v roce 1944 nedá říci nic dobrého?

Ale jistě že se dá říci spousta dobrých věcí. Povstání bylo ukázkou polského hrdinství, ukázalo, že se dokážeme bít za svobodu až do konce i v těch nejstrašnějších podmínkách. Více než dva měsíce jsme drželi pozice, což by nebylo možné bez všeobecné podpory obyvatelstva a schopnosti samostatně se organizovat. To je mimo diskusi. Ale na to ostatní je třeba pohlížet střízlivě. Generál Anders označil rozhodnutí o povstání za nešťastné a zločinné. Já myslím, že takové hodnocení je přehnané, ale je třeba též důrazně říci, že boj byl z hlediska velení špatně připraven a za daných politických i geostrategických podmínek neměl žádnou šanci na úspěch. A co více, vůbec nebyla brána v úvahu varianta nepříznivého vývoje událostí, neuvažovalo se, zda povstalecké oddíly jsou schopny zajistit bezpečnost civilního obyvatelstva. Většinu svého vědeckého života jsem zasvětil objasnění toho, proč vlastně padlo rozhodnutí o povstání, když ještě půldruhého týdne před tím vedení Armie Krajowej o boji proti Němcům ve Varšavě vůbec neuvažovalo.

Případ mlčící většiny a poločas totality

3. 8. 2009 / Jiří Krautwurm

Politický život obvodního formátu by mohl být velmi schematizovaně popsán asi takto:

  • některá ze dvou velkých stran vyhraje volby
  • po takových volbách se ustaví vládnoucí koalice, která spíše často než častěji, zahrnuje obě takzvaně soupeřící strany
  • na skutečnou opozici toho tedy mnoho nezbude, neboť nemá potřebnou soudržnost ani početní sílu

Další morální znepokojení na Festivalu nad řekou

3. 8. 2009 / Jan Čulík

◄ Dušan Hanák v Písku

Sezóna filmů "Zlatá šedesátá" se na Festivalu nad řekou v Písku tak trochu stává platformou pro pamětníky, kteří si opakovaně stěžují, že současná média hrubě zkreslují význam šedesátých let i Pražského jara 1968, když píší, že "Pražské jaro vymysleli komunisti", nebo že "v šedesátých letech nebyla v Československu svoboda", protože přece "vládl komunismus" a všichni, od roku 1948 nepřetržitě do roku 1989 "úpěli pod komunistickou knutou".

Po Ladislavu Helgovi byl slovenský režisér Dušan Hanák dalším dobovým svědkem, který v Písku hovořil o tom, že pro něho osobně byla šedesátá léta dobou neuvěřitelného, svobodného, originálního tvůrčího kvasu, daleko zajímavějšího a daleko víc stimulujícího, umělecky, morálně i lidsky, než je dnešní doba, úzce omezená na jediné měřítko finančních zisků. Shodou okolností o tomtéž hovořili posléze účastníci píseckého festivalu na zahájení výstavy děl Mikuláše a Emily Medkových, Jiřího a Běly Kolářových a Zbyňka Sekala v píseckém Prácheňském muzeu.

Děkuji všem

3. 8. 2009 / Věra Říhová

   "Chytrému napověz, hloupého trkni", říkávala moje babička a já jsem s ní už tehdy ve svém dětství polemizovala, neboť jsem si v pouliční partě všimla, že trknout - tedy strknout neboli popostrčit je potřeba ty méně odvážné, ale dostatečně chytré, hloupý jenom civí a nechápe, proč ho někdo trká, a pak jsou tu ještě ti arogantní hlupáci, kteří jenom zabečí : "Co jééé!" 

   Děkuji všem, kteří se nenechali zaskočit agresivitou - trkáním mého článku, neboť jsem jí chtěla zdůraznit naléhavou potřebu komunikace vědy s praxí. Děkuji především za pochopení obsahu a prominutí stylu. Nám praktikům tato komunikace velmi chybí a troufám si říci, že nekomunikace je brzdou pro nás pro všechny.

Kdyby byli akademici skutečně tak dobří, tak nemají o peníze nouzi

3. 8. 2009 / Jan Sova

Domnívám se, že současná kampaň má pouze zdiskreditovat Akademii věd (AV) tak, aby bylo možné přesměrovat finance původně určené pro AV ve prospěch (povětšinou soukromých) průmyslových podniků a případně rozprodat (nemalý) majetek AV. Autoři kampaně si jednak vybrali vhodnou dobu (krizi, kdy se každý druhý právem strachuje o své zaměstnání) a jednak ten správný tón: nenávist, závist, zášť a pomstu (a to vše znásobené strachem). Na mnohé, jak jsem se mohli dočíst i na stránkách Britských listů, tento tón funguje výborně. Racionálně se pak vše zdůvodňuje efektivitou. Tuto kampaň bych nespojoval s diskuzí o hodnocení (užitečnosti) výzkumu, neboť diskuze musí předcházet.

Kdo rozhodne, co je vhodné financovat?

3. 8. 2009 / Lukáš Borovička

Matěj Šuster sice ve svém komentáři píše o "osvícenské diktatuře" vědců, ale já jsem měl při čtení jeho textu spíše dojem, že sám postuluje potřebnost jakéhosi osvícenského despoty, který by rozhodoval, jakými věcmi je vhodné se zabývat a jakými nikoli. Do této pozice prozatím instaloval sebe samotného.

Od kdy je Matěj Šuster mluvčím všech občanů?

3. 8. 2009

Matěj Šuster, výzkumný pracovník Liberálního institutu, ve svém nedávném článku mj. píše: "Občané naopak podporují činnost vědců z toho důvodu, že si od takové investice slibují `zlepšení podmínek lidského života', tj. zvýšení svého subjektivního blahobytu." Rád bych jej tímto požádal, aby se napříště nevyjadřoval jménem (všech) občanů. Nejde přitom jen o to, že se někteří lidé, například já, k tomuto názoru, který bych nazval "hedonickým primitivismem" nehlásí. Jde především o to, že se jedná o velmi jednoduchý a manipulativní rétorický trik. Poctivější by bylo napsat: "Já, Matěj Šuster podporuji činnost vědců pouze z toho důvodu, že si od takové investice slibuji `zlepšení podmínek svého života', tj. zvýšení svého subjektivního blahobytu", případně, pokud svůj názor konzultoval s dalšími: "Já a mých pět přátel z Liberálního institutu jsme se shodli na tom, že...". To by ale neznělo už tak úderně, napsal Jiří S. Novotný.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

O podivné záchraně cti Rakouska, neboli Co kdyby Mirna Jukićová plavala pomaleji?

3. 8. 2009 / Uwe Ladwig

Řím. Světové mistrovství v plavání. Mirna Jukićová vyhrála bronzovou medaili v plavání na 50 metrů na prsa a podle informace News online zachránila čest Rakouska...

Tohle ovšem známe nejen z rakouského tisku. Píše se o "cti země" nebo "národa", i když vlastně jde 'jen' o úspěch jediné sportovkyně. A Mirna Jukićová, která se narodila v roce 1986 v Novim Sadě, je ovšem vynikající a velice úspěšná plavkyně rakouské národnosti; to by ale podle mého neznamenalo, že ona nebo Rakousko ztratili na cti, kdyby bývala skončila čtvrtá nebo dokonce desátá.

Studie o vztahu latinskoamerických levicových stran, vlád a sociálních hnutí

The New Latin American Left: Utopia Reborn

3. 8. 2009

KD│ Benjamin Dangl napsal pro Truthout recenzi studie editované Patrickem Barrettem, Danielem Chavezem and Cesarem Rodriguezem-Garavitem a vydané vloni nakladatelstvím Pluto Press. Kniha se zabývá znovuzrozením levice v latinskoamerickém prostředí se zvláštním zřetelem k vzájemnému vztahu politických stran a sociálních hnutí. Obsáhlá publikace obsahuje příspěvky pojednávající o Argentině, Brazílii, Bolívii, Venezuele a Uruguayi. Mnozí z autorů jsou akademiky sympatizujícími s popisovaným vývojem nebo analytiky ze zkoumaných zemí, takže kniha těží i ze zákulisních informací některých z nich.

Na počátku autoři vysvětlují, že většina analýz se dosud zaměřovala exkluzivně buď na stranickou politiku, nebo na mobilizaci sociálních hnutí. Recenzovaná studie naproti tomu sleduje vzájemné vztahy stran, vlád a sociálních hnutí jakožto tří separátních sil nové latinskoamerické levice. Podle autorů byla sociální hnutí patrně nejvýznamnější silou z těchto tří hráčů, měla podle všeho největší podíl na sociální změně či vítězství levicových prezidentů ve volebních kampaních. V některých případech tato hnutí vyzývají ke změně na základě lidských práv, staví se proti privatizaci, vystupují z třídních nebo etnických pozic.

FESTIVAL NAD ŘEKOU:

Helgeho Stud: Kino morálního znepokojení po víc než čtyřiceti letech

1. 8. 2009 / Jan Čulík

◄ Ladislav Helge a (rozmazaný) Jan Lukeš v Písku

Možná úplně nejzajímavějším filmem, který se v Písku promítal v sobotu, byl téměř dvouhodinový psychologický film morálního znepokojení režiséra Ladislava Helgeho Stud (1967). Film zaznamenává morální úzkost všemocného okresního tajemníka komunistické strany Arnošta Pánka (děj se odehrává v Mikulově), který náhle zjistí, že jeho chráněnec Kvasil, předseda jednoho místního JZD, znásilnil nezletilou dívku a provinil se nejrůznějšími, systematickými podvody. Pánek se o Kvasilovi dovídá, že je darebák, teprve když je Kvasil zatčen a okresní prokurátor na něj uvalí vazbu. Přitom místní vesničané Kvasilovy podvody i sexuální eskapády tolerovali, protože v důsledku jeho podvodů všichni zbohatli. Matka znásilněné dívky dokonce protestuje, proč z toho "páni" dělají tragédii, vždyť pan Kvasil by se její dceři postaral o vynikající věno.

USA stupňují válečné přípravy proti revoluci v Latinské Americe

3. 8. 2009

KD│ Americké ministerstvo zahraničí a hunduraská junta veřejně vyhlásily, co mnozí z nás již vědí: Vojenský převrat z 28. června nebyl zaměřen jen proti honduraskému prezidentovi Manuelu Zelayovi, ale také proti Venezuele a probíhající revoluci v Latinské Americe, napsal Federico Fuentes na serveru Green Left Weekly. Tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Phillip Crowley 20. července vyjádřil "naději", že Zelaya nyní chápe, že pokud jde o "volbu modelu vlády a modelového lídra pro země v regionu", USA věří, že "současné vedení Venezuely nebude takovým modelem". "Pokud je toto lekce, kterou si prezident Zelaya z této epizody odnesl, tak to bude dobrá lekce." V ten samý den se ve stejném smyslu na adresu Venezuely a ALBA vyjádřila i náměstkyně ministra zahraničí honduraské junty Marta Alvarado. ALBA představuje regionální blok latinskoamerických a karibských zemí kombinujících obchodní dohody založené na principu solidarity a koordinovanou politickou intervenci do regionální politiky.

Roman Čonka

Roman Čonka: Noviny Romano nevo liľ žijí vždy až od května

3. 8. 2009 / Pavel Pečínka

Novému šéfredaktorovi slovenského Romano nevo liľ -- Romského nového listu (RNĽ) je rovných třicet. Do redakce RNĽ se dostal před pěti lety, nejdřív jako dopisovatel, pak jako redaktor. Předtím se podílel na projektech zaměřených na Romy, jako novinář získal první ostruhy v novinách Sam adaj (Jsme tu), které však mezi tím zanikly.


Kdy RNĽ vznikl? Existovaly tehdy vedle něj konkurenční romské listy? Jak se vyvíjely, čím se od nich RNĽ odlišoval?

Noviny RNĽ vznikli roku 1993, no ich predchodcami boli noviny Romano ľil, ktoré fungovali od roku 1991. Vydavateľom RNĽ je Združenie Jekhetane -- Spolu so sídlom v Prešove, ktoré spoluzakladala Daniela Hivešová-Šilanová. Tá noviny a združenie viedla až do augusta 2008, kedy po dlhej chorobe zomrela. Počas tohto celého obdobia fungovali aj ďalšie noviny, no postupom času zanikli. Niektoré kvôli neprofesionalite, iné zas kvôli financovaniu. Noviny sú totiž financované na základe projektov, o ktorých rozhoduje určitá komisia.

Americký student byl odsouzen za stahování hudby z internetu k pokutě 675 000 dolarů

2. 8. 2009

Joe Tenenbaum, student bostonské univerzity, který přiznal, že si z internetu stáhl 30 písní a sdílel je s přáteli, byl odsouzen k pokutě 675 000 dolarů.

Podle amerického federálního zákona mají nahrávací společnosti nárok na 750 až 30 000 dolarů za každé porušení autorských práv. Avšak americký zákon dovoluje pokutu až 150 000 dolarů za nahrávku, pokud porota zjistí, že porušení zákona bylo "zlovolné a záměrné".

Poté, co pětadvacetiletý Joel Tenenbaum ve čtvrtek přiznal, že stáhl z internetu 30 písní, americká okresní soudkyně Nancy Gertnerová nařídila porotě, aby rozhodla, zda jeho porušení autorských práv bylo zlovolné.

K tomu:"Jaké to je, být žalován o 4,5 milionů dolarůZDE

Odhalení zrestaurované kartuše v Písku

2. 8. 2009

V neděli 2. srpna 2009 se konalo slavnostní odhalení zrestaurované kartuše ze začátku dvacátého století na historicky chráněném komplexu budovy Zemského hřebčince v Písku. Práci v posledním půlroce provedla sochařka a restaurátorka Monika Málová.

Írán zahájil procesy s opozičními aktivisty

2. 8. 2009

Přibližně stovka osob, obviněných z násilí po zpochybňovaných prezidentských volbách se objevila na lavici obžalovaných u soudu v Teheránu.

Oficiální tisková kancelář IRNA konstatovala, že obžalovaní jsou obviňování z nepokojů, z toho, že útočili na vojenské a vládní budovy, z kontaktů s ozbrojenými opozičními organizacemi a ze spiknutí proti vládnoucímu systému.

BRITÁNIE:

Vláda bude zkoumat zaměstnávání univerzitních absolventů zadarmo

3. 8. 2009

Zaměstnavatelé a poslanci zneužívají slabého postavení vysokoškoláků hledajících práci v nynější krizi a nutí je pracovat zadarmo.

Britský vládní inspekční úřad bude zkounmat, zda podniky vykořisťují tisíce absolventů univerzit tím, že jim vnucují během hospodářské krize dlouhodobé "brigády zadarmo". Na letošním Edinburském filmovém festivalu pracovalo letos 400 dobrovolníků zadarmo.

Kuba má právo vybrať si vlastný osud

3. 8. 2009

Ponúkame vám výsledok telefonického rozhovoru medzi Saulom Landauom a Gerardom Hernándezom -- členom "kubánskej päťky" (aj "miamská päťka"). Pred svojím zatknutím v roku 1998 Gerardo riadil operácie ostatných kubánskych tajných agentov, ktorí infiltrovali násilnícke skupiny v Miami, aby im zabránili vykonávať teroristické útoky v turistických strediskách na Kube. Rozhovor sa odohral 1. apríla 2009, keď filmový štáb Saula Landaua dostal povolenie ministerstva spravodlivosti USA zhovárať sa s väzňom v prítomnosti zamestnanca väznice. Saul Landau je členom Ištitútu politických štúdií a Transnacionálneho inštitútu, autor knihy Bush a botoxový svet (A Bush and Botox World, 2007), v súčasnosti pracuje na dokumentárnom filme o kubánskej päťke.

Prevzaté z www.zmag.org, pôvodne uverejnené v Progreso Weekly. Preložila Eva Blažeková, redakčne skrátené.

Mít duševní poruchu je "normální"

31. 7. 2009 / Ivan David

Urazil by mě každý, kdo by o mně řekl, že jsem normální.

Prof. MUDr. Vladimír Vondráček, DrSc.
1895- 1978, významný český psychiatr

Někteří oborníci si nechtějí připustit, že za hranicí svého oboru jsou laiky.

Prof. MUDr. Jan Dobiáš, CSc.
1914 - 1989, významný český psychiatr

Nejsem tak naivní, abych doufal, že tímto článkem překonám obrovskou míru nepochopení konceptu „duševní poruchy“ existující v laické veřejnosti. Pro neodborníky je nemožné, když nechtějí a obtížné když chtějí, překonat stereotypy ve vlastním myšlení. Je-li stereotyp premisou v úsudku, nelze dospět ke správnému závěru.

Socha Buddhy v Bamjánu.

Talibán kdysi, Afghánistán dnes

31. 7. 2009 / Bohumír Tichánek

Pokud lidé a lidstvo vycházejí právě jen ze svých zkušeností, pak bývají výsledky méně úspěšné, než při opačném přístupu.

Do vzdálených zemí, například Indie, vnikali v dávnějších stoletích cizí lidé, i s vojáky. Chtěli získat takový či jiný finanční zisk, avšak později převážily důvody politické. "Kanadští vojáci přinášejí svobodu a demokracii do Afghánistánu", přibližuje M. Kaláb názor kanadské televize.

Ford Nuclenon

VĚDA

O ošidnosti předpovědí

31. 7. 2009 / Jita Splítková

Jak bude vypadat náš svět za pět, deset, sto let? Kdo ví? Dříve se lidi obraceli na věštce a šamany, dnes máme futurology. Jenže futurologické předpovědi jsou dost často zdrojem velké zábavy - s údivem a potěšením je čteme v době jejich vzniku a s pousmáním, či přímo hurónským záchvatem smíchu potom v době, o které předpověď mluvila. Jen dávní věštci nevzbuzují smích a to z jednoduchého důvodu, oni své předpovědi o budoucnosti napsali velmi chytře, nejednoznačně a každý si tam najde to co hledá. Seriózní futurolog, vycházející z technických možností společnosti, to má těžší - některé nadějné technologie, ze kterých pro své předpovědi vycházel, totiž po letech končí ve slepé uličce a výzkum musí začít znova...

Latinská Amerika.

Obama a Latinská Amerika: Změna, či status quo?

31. 7. 2009 / Daniel Veselý

Latinská Amerika podstoupila v této dekádě tak významné změny v politické a ekonomické sféře, které bych přirovnal ke změnám, jež se odehrály na přelomu 80. a 90. let ve východní Evropě. Ba více, v řadě latinskoamerických zemí skončilo či se radikálně změnilo období politického a ekonomického útlaku prováděného místními a zahraničními elitami a trvajícího 500 let. Tak i režimy panující na jihoamerickém kontinentě byly o poznání krutější než ty, které ovládaly téměř polovinu Evropy před rokem 1989. Příčiny těchto událostí a hybatele těchto změn lze vystopovat jak v rámci emancipačních snah latinskoamerických národů samotných, mravenčí práci nesčetných grassroots hnutí a v nespokojenosti s neoliberálním diktátem, tak v klesajícím vlivu regionálního hegemona a externích krizích, zejména kvůli krizi finanční. Západní politický mainstream z ekonomických pohnutek reflektoval tyto změny nepřátelsky. Horší je však skutečnost, že se k témuž uchýlila i progresivní západní média a lidskoprávní organizace, jako třeba Guardian, Independent nebo Human Rights Watch. Otázkou také je, jak se s výrazně slábnoucím vlivem Spojených států na svém "zadním dvorku" vypořádává a nadále hodlá vypořádat Obamova administrativa, a to přes veškerý svůj rétorický cirkus a smířlivý tón.

Pokusu vybudovat "ruské NATO" hrozí neúspěch

31. 7. 2009

KD│ Dnešní neformální summit Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (Organizacija dogovora o kollektivnoj bezopasnosti, OKDB, anglická zkratka CSTO) zahrnující Ruskou federaci, Arménii, Bělorusko, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, která v plánech Kremlu vystupuje jako ruská protiváha k NATO, může skončit blamáží, informoval deník Kommersant. Rusové do posledního dne věřili, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepíše dokument o založení kolektivních sil rychlé reakce (kollektivnyje sily operativnogo reagirovanija, KSOR), ale z Minsku včera přišly zprávy, podle nichž Moskva prý "příliš spěchá". Představa o rychlém upevnění vojenské spolupráce v rámci OKDB během nynější schůzky v kyrgyzském lázeňském městě Čolpon-Ata navíc patrně utrpí i další neúspěch, poněvadž Kyrgyzstán zřejmě není nakloněn myšlence zřídit na svém území základnu společných sil rychlé reakce KSOR. Oba zmínění partneři - a vedle nich navíc Uzbekistán - nejeví velkou snahu vyjít Moskvě vstříc.

Jedině piráti vědí, jak na vyrovnaný rozpočet

31. 7. 2009

Zisková zpráva České pirátské strany

Navrhované zvýšení DPH (údajně dočasné), o kterém mluví přechodná vláda, nemůže ekonomice v nouzi jakkoliv pomoci. Zákony ekonomiky nelze obejít. Pokud se firmám i občanům DPH opravdu zvýší, budou mít o to méně peněz na jiné věci. A právě zde, při nákupu zboží a služeb, budou peníze chybět, což povede k dalšímu a ještě rychlejšímu propadu poptávky a následně i celé ekonomiky. Zvýšením DPH tak dojde pouze k přelití peněz z kapes občanů a firem do děravého státního (veřejného) rozpočtu. Nadhodnocování či zcela zbytečnému plýtvání se nezabrání a tak se zase ukradne z naší veřejné pokladny na 20-25 %, což při výdajích 1150 mld. činí okolo 200-300 mld. Kč.

Slunce

Nová zjištění o vzniku sluneční soustavy

31. 7. 2009

KD│ Mezinárodní tým astrofyziků přišel s novým vysvětlením původního složení sluneční soustavy. Na základě zkoumání radioaktivních jader nalezených v nejstarších meteoritech dospěl k hypotéze, že tyto těžké prvky mohou pocházet z nepříliš vzdálené umírající hvězdy o hmotnosti přibližně šesti Sluncí, informoval server Space Daily.

Doktorka Maria Lugarová z Monash University tvrdí, že nová explanace může zcela změnit běžné představy o původu Sluneční soustavy.

Jak efektivně financovat vědu?

31. 7. 2009 / Boris Cvek

Chtěl bych učinit ještě několik poznámek k financování vědeckého výzkumu, protože jednak sám vědec jsem, jednak pravidelně čtu časopisy Nature a Science, kde se toto téma skoro stále diskutuje. Hlavní otázka financování vědeckého výzkumu je tato: jak rozpoznat a platit to kvalitní? Finanční prostředky jsou vždy konečnou množinou a když platíte balastní výzkum, nemůžete zaplatit jiné projekty, které mohou změnit svět. Souhlasím s tím, že vědecké objevy nevznikají plánovaně, a právě proto je zapotřebí otevřít dveře grantových agentur nikoli jen etablovaným vědcům, kteří si myslí, že musí doživotně brát peníze, aniž by se vyvíjeli. Od vynálezce něčeho zásadního se zase oprávněně čeká, že své nápady obhájí vědeckou argumentací před největšími autoritami svého oboru. Tak třeba Einstein jako bezvýznamný, mladičký (asi dvacetiletý) úředník publikoval tři články (všechny 1905) v tehdy nejsprestižnějším fyzikálním časopise Annalen der Physik (1. interpretace fotoefektu - za tento objev dostal později Nobelovu cenu, 2. speciální teorie relativity, 3. důkaz existence atomů pomocí Brownova pohybu). Podobně Julian Adams, který v devadesátých letech minulého století objevil princip inhibice proteazomu jako možnost, jak léčit rakovinu, musel o svých myšlenkách přesvědčit elitní vědce, a podařilo se mu to (nutnost obhájit vědeckými argumenty svůj výzkum před kritikou svých kolegů - tzv. peer review - je samou podstatou vědy). Dnes NIH (National Institutes of Health)  v USA vystavují úspěch léku velcade, který Adams vynalezl, jako Success Story.

Jak efektivně zasáhnout letícího bažanta?

31. 7. 2009 / Karel Dolejší

Považuji za potřebné věnovat se intenzívně problému neefektivní střelby na letícího bažanta (hrabavého kurovitého ptáka vyskytujícího se zpravidla v lese, výjimečně i na polích). Lov tohoto živočicha totiž prozatím probíhal v naprostém rozporu se všemi pravidly racionality a efektivity: Střelba z brokovnic byla vedena z velké části spíše reflexívně, navíc převážná část letících broků cíl zpravidla míjela. Tím dochází k nikterak neobhajitelnému plýtvání, při němž mnoho výstřelů a většina broků ve skutečnosti vůbec nezasahuje cíl. Dědeček byl myslivec, takže nějaké pochybnosti o mé kompetenci navrhovat příslušná zlepšení v této oblasti vůbec nejsou na místě.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

S autem do letní jámy, neboli O vlivné zprávě, která vlastně žádnou zprávou není

31. 7. 2009 / Uwe Ladwig

Je to asi jako po každé. Léto přišlo, nejen politikové odjeli na dovolenou a na trhu denních zpráv pro bulvár je cítit jakési ochabnutí. V těchto dnech se v Německu mluví o jakési vlastně neexistující letní jámě (Sommerloch), v ČR raději o okurkové sezóně. Dříve se u nás v této době rádo a často psalo o Lochnesské nestvůře, v roce 2009 ale spíše o jednom ukradeném a mezitím opět nalezeném autě, a to s udivujícím následkem pro politické dění ve Spolkové republice Německo...

Vědci by rádi, ale jak?

31. 7. 2009 / Boris Valníček

Pan Vojtěch Štursa vyslovil přání, jestli by vědci veřejnosti občas nemohli říci,čím se vlastně zabývají?

Jako člověk, který popularizaci vědy a především svého oboru věnoval dost času, bych mu rád odpověděl:vědci by to veřejnosti říkali velice rádi, ale ono to už dlouho nějak nejde. Nevím jestli si pan Štursa pamatuje, jak v těch stále setrvačně kritizovaných dobách nesvobody všechny noviny s radostí publikovaly články vědeckých pracovníků o jejich práci a výsledcích, jak rozhlas organizoval diskuze o vědě - nezapomenutelný Ivo Budil byl motorem těchto pořadů. Jak televize byla plná reportáží z vědeckých pracovišť, jak pořádala diskuzní pořady s vědci všeho druhu. Na to dnes není vysílací čas, musíme vysílat přiblblé filmy a debaty s politiky.

Stát ať podporuje vědu, nikoliv pavědu

31. 7. 2009 / Jiří Beránek

I mnozí odpůrci vědy se dnes vyjadřují vědeckou terminologií, zvláště pokud jsou ústavními činiteli, případně členy samotných vědeckých či vysokoškolských institucí. Mluvit otevřeně proti vědě není totiž u nás PC (politicky korektní), k vědě se dokonce hlásí i mnohé církve (od pojmu "věda" je odvozen název scientologů). Provázanost vědy a techniky s národním i globálním hospodářstvím je totiž natolik průkazná, že pouze největší ignorant a tmář by mohl tuto skutečnost popírat. (Jinou věcí jsou negativní civilizační jevy na rozvoj vědy a techniky naroubované, tím je ale vinen spíše sociálně-ekonomický a politický rámec, ve kterém věda působí.)

Vědci zlepšují vozidla na vodíkový pohon

31. 7. 2009

KD│ Podle doktora Andrew Goudy z Delaware State University mohou být údajně vozidla poháněná vodíkovými palivovými články (hydrogen fuel-cell vehicles, hydrogen FCVs) důležitou součástí řešení americké energetické krize, informoval server Energy Daily. Goudy vede výzkumný tým pracující na vývoji vozidel FCV.

Vedoucí katedry chemie na Delaware State University vysvětluje, že vozidla s vodíkovými články jsou poháněna elektromotory získávajícími energii z palivových článků na palubě. Tyto články mění chemicky čistý vodík a kyslík na elektřinu. Výzkum na Delaware State University zkoumá lehké materiály umožňující ukládání a uvolňování vodíku. Podle Goudyho přitom existuje hned několik výzev:

Bez vědeckého výzkumu byste nemohli ani telefonovat

31. 7. 2009 / Petr Wagner

Za tu almužnu, za kterou pracuje, dosáhla česká věda opravdu neobvyklých úspěchů. Podobně jako třeba školství nebo zdravotnictví. Takže až napíšete příště článek do BL, nebo zvednete mobilní telefon nebo si ohřejete polévku v mikrovlnce nebo se budete léčit na rakovinu tak si prosím uvědomte, že to jsou výsledky základního výzkumu.

Věra Říhová se správně ptá, k čemu je věda. Bezpochyby jedním z jejích aspektů je popularizace, ale ta se až tolik peněz netýká. Od základního výzkumu k užití bývá dlouhá cesta a ne vždy je zřetelná dnešním uživatelům. Fleming hledal způsob, jak kutivovat stafylokoky, jejihž kultury přerůstal streptokok, a tak vznikla antibiotika. Aspartám jako Zero Cola, mikrovlnná trouba, kontaktní čočky, automatická převodovka, vyšetření magnetickou rezonancí a další a další i třeba ta sklářská pec bez , které by skláři neměli jak dělat. To jsou zcela nezpochybnitelné přínosy a jistě nemá smysl jmenovat statisíce dalších, které používáme třeba v telefonech (mobilních) navigaci (letecké), emailování článků cestou počítačů atd.

Bez základního výzkumu se neobejdeme

31. 7. 2009 / Hynek Bíla

reakce na článek V. Říhové inspirovaná i dalšími kritikami Akademie věd

Když už se tak debatuje o budoucnosti Akademie věd, objevuje se řada názorů založená na geniální úvaze: Když se tuneloval stát, vědci mlčeli (a přitom oni měli nebezpečí poznat nejlépe!). Když se teď tuneluje věda, nemají si proto co stěžovat. Dobře jim tak.

Nedávno to takhle zformuloval, se sarkasmem sobě vlastním, Jan Keller v Právu, teď se v BL objevila obsahově podobná, ač znatelně agresivnější argumentace Věry Říhové. Je ale takový postoj obhajitelný? Mám pocit, že těžko - spíš je nepochopením role Akademie a základního výzkumu obecně.

Množství financí pro vědu musejí určovat politici

31. 7. 2009

Se zájmem sleduji diskusi o financování vědy, která probíhá na stránkách Britských listů. Sám jsem advokátem a externím doktorandem na Katedře podnikového a evropského práva na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, specializuji se na oblast duševního vlastnictví. Rád bych k diskusi připojil několik drobných poznámek., píše Jakub Menčl.

Bez státem financovaného výzkumu bychom telefonovat mohli

31. 7. 2009

Při vědeckých experimentech ověřujících teorie se používají různé způsoby jak zajistit, aby experiment dokázal to, co zamýšlel. Při fyzikálních a psychologických experimentech se například generují náhodné posloupnosti vstupů a pozoruje se, zda jsou výstupy ovlivněny podle toho, co předpokládá teorie. Při medicínských experimentech se provádí slepé testy a zjišťuje se, jaký je účinek léku při srovnání dvou náhodných skupin, kdy jedna lék dostane a druhá ne. Zjišťujeme-li efektivitu léku, nedíváme se pouze na ty, kteří se uzdravili; díváme se i na ty co se neuzdravili.

Diskuze v Britských listech na téma vědy však velmi často tato základní pravidla ignoruje, upozorňuje Ondřej Palkovský.

Popularizace vědy?

31. 7. 2009 / Miloš Kaláb

Boris Valníček přesně popsal situaci o popularizaci vědy, jak jsem ji za dávných dob sám zažil. Většinu časopisů, které jmenoval, jsem sledoval dokonce i v Kanadě, kam mi je posílala maminka. Díky některým z nich si naši dva synové podrželi znalost češtiny a dodnes některé máme. Měl jsem v r. 1968 to štěstí, že jsem našel v Kanadě zaměstnání v příbuzném oboru, v němž jsem pracoval v Československu. Dostal jsem za úkol vyvinout do r. 1974 párky ze sušeného mléka pokud možno tou nejprimitivnější technologií, protože se zdejší párky dělají z nejlevnějsích druhů masa a ty mléčné musely být ještě levnější. Jenže mléčné bílkoviny nejsou vláknité nýbrž globulární, jak jsem se přesvědčil na vlastní oči, když jsem začal používat elektronovou mikroskopii.

O potřebnosti Akademie věd

31. 7. 2009 / Pavel Kalenda

Tento příspěvek není jen reakcí na článek V. Říhové, ale, jak se ukazuje, na obecné společenské povědomí, které zvláště v dnešní krizové době nefandí základnímu výzkumu, který nepřináší okamžitý prospěch pro společnost.

Těchto pár řádků píšu s malinkým nadhledem, protože, ač jsem zaměstnanec Akademie věd na částečný úvazek, živím se převážně vlastní prací a jsem tudíž na almužně od Akademie nezávislý. Celý život jsem se pohyboval v aplikovaném i základním výzkumu a protože manželka je odbornou asistentkou na vysoké škole, tak mohu i trochu srovnávat vědu na vysoké škole, v základním a aplikovaném výzkumu, píše Pavel Kalenda.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2009

12. 7. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a