Bez základního výzkumu se neobejdeme

31. 7. 2009 / Hynek Bíla

Dalo by se předpokládat, že v průběhu celkem již dlouho trvající debaty o tomto tématu bude zřejmé, že AV existuje za účelem provozování základního výzkumu. Mohlo by také být jasné, k čemu základní výzkum slouží. Že díky němu nebude za rok chleba levnější, ani nepřiláká desetitisíce laických návštěvníků na placené přednášky provozované na stadionech. Ale že je nutný k udržení všeobecné vzdělanosti. Neexistuje ostrá hranice mezi výzkumem základním a aplikovaným. Ti, kteří navrhují stroje vyrábějící levnější chleba, se také občas musejí naučit nějaké teoretické znalosti, a to lze nejlépe od těch, kteří se teorií profesionálně zabývají. Zrušte základní výzkum, a pracovníci aplikovaného výzkumu budou po pár letech muset studovat za hranicemi. Budou se pak vracet?

Jsem toho názoru, že existence vzdělané elity ve všech zásadních oborech je zásadní podmínkou, aby se národ mohl považovat za kulturní. Říkám to, ač se považuji za rovnostáře a k elitářství mám jistý instinktivní odpor. A mám proto velké obtíže zkousnout poměřování vědy okamžitým prospěchem, obvykle měřeným penězi. Přesto jsem přesvědčen, že dlouhodobě se věda vyplatí i finančně. A tento argument se běžně objevuje, aniž by s ním kritikové Akademie jakkoli polemizovali.

Ne, kritikové mají svoje argumenty. Že prý vzdělanost národa upadá. Že se akademici povyšují nad občany. Že se nezajímají o společenskou situaci. Že jsou vědci šprti a ustrašenci, že obhajují svoje práce jen před odbornými komisemi, aniž by vyšli mezi lid. Že "běžní občané" se přeci vzdělávají za svoje...

Upadá vzdělanost národa? Splýváme s barbary, jak píše Věra Říhová ve svém pamfletu? Zapomeňme na moment na to, že podobné stížnosti jsou chrakteristické pro každou dobu a jsou obdobou povinných povzdechů nad zkažeností mladé generace. Připusťme, že to tak je, že jsme barbaři, oproti starým zlatým časům. Budiž. Ale ptám se: Co s tím proboha má společného Akademie věd? Kde na světě je akademie věd či podobná instituce činná ve vzdělávání široké veřejnosti? Dokázal bych chápat, kdyby se podobná zmínka objevila v kritice učitelského stavu (nepíše náhodou autorka ve svém profilu, že je učitelkou?) či možná vysokých škol, kde dnes studuje nezanedbatelné procento lidí. Ale AV ČR?

Jsou akademici arogantní a povýšení? Připouštím, že jsem možná na tyhle věci trochu necitlivý, ale přesto - nestálo by za to takové obvinění nějak doložit? Citací nějakého arogantního akademika, či nejlépe vícero z nich, aby bylo jasné o čem se mluví. Těžko jinak říct, co tím autorka myslí.

Nezajímají se vědci o společenskou situaci? Chce se mi říct: A jak to víte? Jak víte, že se jednotliví zaměstnanci AV neangažují ve věcech veřejných? Nebo byste chtěli, aby vystupovali jednotně, pod vlajkou své instituce? Aby se AVČR chovala jako politická strana či aktivistické hnutí? Akademie není rada starších asistující vládě ve správě země. Je to výzkumná instituce. Od výzkumného pracovníka v Ústavu anorganické chemie lze očekávat právě takovou kvalifikaci v otázkách hospodářské krize a tunelování bank, jakou lze očekávat od průměrného přispěvatele do Britských Listů. Jen malá část AV se věnuje společenským vědám, a těžko čekat, že se v rámci Akademie přijme jednotný názor na jakoukoli politickou otázku. Navíc, v situaci, kdy tunelování či krizi nedokázal zabránit nikdo - ani odborníci v ČNB, ani vláda, ani nezávislí žurnalisté, z nichž všichni mají takovou věc mnohem spíš v popisu práce, než AV - je ironií, že pasivitu Akademie v těchto kauzách je vůbec někdo ochoten prezentovat jako argument proti ní.

Nakonec, jak by se občané dívali na Akademii vstupující pravidelně aktivisticky do předvolebních klání, ať už na straně ODS nebo ČSSD, či třeba některé z menších stran? Taková Akademie by okamžitě ztratila kredit nejméně u poloviny národa, a z praktického hlediska ... asi by nepřežila dvě volební období.

Je snad špatně, že vědci obhajují práce před odbornými komisemi? Jak jinak je mají obhajovat? Na náměstí, kde bude majitelka místní pekárny debatovat s matematikem o tom, zda je Hilbertův prostor separabilní, či v televizi, kde bude muž z lidu ověřovat v debatním pořadu úplnost seznamu citací?

Ano, běžní občané se vzdělávají za svoje ve svém volném čase. Pokud se tedy nemusejí vzdělávat v rámci své profese na různých podnikových školeních - tam jim to platí zaměstnavatel. Možná, že paní Říhová nikdy v rámci svého povolání na žádném takovém školení nebyla, ale neměla by zapomínat, že pro vědeckého pracovníka je sebevzdělávání součástí jeho práce. Argumentovat tím, že jiní to dělají dobrovolně a za své, je jako říkat, že mnoho lidí má jako koníčka práci se dřevem, a proto by truhláři měli vyrábět ve svém volnu zadarmo a žít z podpory. Věřte nebo ne, ale rozdíl mezi profesionálem a amatérem je vidět na kvalitě, ve všech oborech. (Dá mi teď dost práce zaplašit představu mikrobiologa na podpoře zkoumajícího v paneláku kulturu cholery, vylévajícího nepotřebné vzorky do záchoda.)

Jinou taktikou útoku, jakou aplikoval Matěj Šuster, je vybrat jednu instituci, jednoho autora, pár názvů jeho článků, a pak na základě toho napsat všelijak interpretovatelný text o nepotřebné vědě. Šuster se sugestivně ptá:

Byl by Matonoha schopen v otevřené diskusi přesvědčit občany o tom, že investice do tvorby textů typu "Lokace centra a periferie v postmoderní diskurzivní formaci" přinese užitečné a cenné nové poznatky?

Pokud by odpověď zněla "ne", znamená to, že rozpočet AV zasluhuje zkrácení na polovinu do dvou let? Je hodnota výzkumu spolehlivě určitelná veřejným hlasováním? Třeba je Matonoha dobrý řečník a veřejnost by o užitečnosti své práce přesvědčil. Nakonec, asi se o to právě v této době, spolu s dalšími, snaží. Jenže, mnoho dobrých vědců je špatnými řečníky a naopak. Tohle asi není ideální způsob, jak rozhodovat o hodnotě výzkumu. Píšu toto, ačkoli sám jsem velmi skeptický ohledně genderových studií, postmoderní analýzy textu a podobných disciplin, a považuji za velmi pravděpodobné, že ani mě by Matonoha nepřesvědčil. Nicméně, věda není jediná oblast lidské činnosti, která se občas vydává slepými uličkami. Má se proto zrušit jako celek? Šuster snad nebude tvrdit, že Liberální institut publikuje výhradně práce vysoké hodnoty, a považuji za minimálně sporné, že by Liberální institut byl schopen přesvědčit většinu veřejnosti o své užitečnosti.

Možná, že reakce ze strany Akademie je vysvětlitelná jako přirozená snaha instituce chránit svou existenci a své lidi před ztrátou zaměstnání zveličováním své společenské důležitosti. Stejně tak je ale možné reakce jejích kritiků vysvětlit jako tzv. "fenomén spravedlivého světa" (angl. odkaz: http://en.wikipedia.org/wiki/Just-world_phenomenon). Je to přirozená reakce, která nastává, stane-li se člověk svědkem něčeho nesprávného. Snažší, než se pokusit věc napravit, je reinterpretovat ji tak, aby se zdála být v pořádku. Zruší se akademie? Nu což, stejně se tam zabývají pitomostmi, jsou arogantní a ještě nedokázali veřejnost přesvědčit o svých požadavcích. Můžou si za to sami, tak to má být.

Vytisknout