Případ mlčící většiny a poločas totality

3. 8. 2009 / Jiří Krautwurm

během výkonu své řádně nabyté moci postupuje v důležitých otázkách vítězná koalice vždy v souladu a evidentně podle předjednaného scénáře

charakteristickým projevem tohoto stylu vládnutí je skutečnost, že "mladí" zastupitelé z koaličních klubů často ani jednou k projednávaným bodům veřejně nepromluví a pouze hlasují ve shodě s koaličním postojem; pomáhají tak vytvořit "nechybující" hlasovací stroj

tento valící se stroj prohlasovává zásadní a mnohdy velmi problematická rozhodnutí, o jejichž dopadu se obyčejní občané těžko dozvídají nebo si jejich dopad pro administrativní složitost procesních postupů uvědomí až když je pozdě a bagry tak říkajíc řádí před jejich domem

v řídící kabině onoho stroje se nachází jeden nebo maximálně několik jednotlivců, kteří tahají za páky a celý proces fakticky řídí

některé skupiny občanů jsou občas nespokojení, sepisují petice nebo zakládají sdružení, (příklady ze života najdete:Hezké Jižní Město, SOS-azyl, Velké Roztyly)

rozhodující občanská většina se však událostí neúčastní, proto proces pokračuje v nezměněném duchu

Co myslíte, jedná se o fikci nebo jste naletěli na podivná fakta?

Souhlasně s vyzněním článku pana Čulíka, který mne inspiroval k tomuto krátkému zamyšlení, si kladu otázky: co se to stalo s veřejným mediálním prostorem, když v polovině období, které jsme zvyklí nyní nazývat obdobím totality, se objevovala obecná morální zamyšlení nad lidskými chybami a tehdejší mocí a nyní v období, o kterém říkáme, že je to čas svobody, je téma mechanismů moci a s ní spojených pokřivených charakterů v umění jakoby tabu?

(Autor je zastupitelem městské části Praha 11)

Vytisknout