Pokusu vybudovat "ruské NATO" hrozí neúspěch

31. 7. 2009

KD│ Dnešní neformální summit Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (Organizacija dogovora o kollektivnoj bezopasnosti, OKDB, anglická zkratka CSTO) zahrnující Ruskou federaci, Arménii, Bělorusko, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, která v plánech Kremlu vystupuje jako ruská protiváha k NATO, může skončit blamáží, informoval deník Kommersant. Rusové do posledního dne věřili, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepíše dokument o založení kolektivních sil rychlé reakce (kollektivnyje sily operativnogo reagirovanija, KSOR), ale z Minsku včera přišly zprávy, podle nichž Moskva prý "příliš spěchá". Představa o rychlém upevnění vojenské spolupráce v rámci OKDB během nynější schůzky v kyrgyzském lázeňském městě Čolpon-Ata navíc patrně utrpí i další neúspěch, poněvadž Kyrgyzstán zřejmě není nakloněn myšlence zřídit na svém území základnu společných sil rychlé reakce KSOR. Oba zmínění partneři - a vedle nich navíc Uzbekistán - nejeví velkou snahu vyjít Moskvě vstříc.

Summit v Čolpon-Atě na břehu jezera Issyk-Kul se měl stát přelomovým momentem v dějinách OKDB; fakticky měl změnit organizaci existující dosud jen na papíře ve skutečné vojenské uskupení. Smlouva o zřízení společných sil rychlé reakce byla podepsána v červnu v Moskvě, ale neobsahovala žádné podrobnosti. Kreml nyní před dalším summitem začal vyvíjet na partnery tlak, aby urychlil vojenskou výstavbu aliance. Ve středu v Alma-Atě začaly Ruskem iniciované rozhovory mezi štáby s cílem zorganizovat kolektivní cvičení společných sil rychlé reakce. Cvičení KSOR proběhne v období od 19. srpna do 24. října na kazašském polygonu Matybulak. Zúčastnit se má 6 000 vojáků, tanková technika a letecké síly. Aktivní část (tj. "manévry") bude zahájena 14. října.

Rusko navíc plánuje zřídit ve Střední Asii první vojenskou základnu KSOR. V současnosti provozuje na kyrgyzském území leteckou základnu v Kantu; vedle toho však usiluje o zřízení další základny a kolektivní základny KSOR. Hlavní problém představuje postoj běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který na červnový summit do Moskvy nepřijel a smlouvu o zřízení KSOR dosud nepodepsal - kvůli probíhající "mléčné válce" s Ruskem. Bělorusko se navíc neujalo politické funkce předsedy OKDB a Lukašenko dokonce označil závěry moskevského summitu za nelegitimní. Generální tajemník OKDB Nikolaj Bordjuža včera prohlásil, že faktický vznik organizace je podmíněn překonáním problémů souvisejících se vznikem jednotek KSOR. Moskva nabídla Minsku dvoustrannou schůzku s cílem dospět k překonání diferencí, Lukašenko ji však odmítl. Moskevskou dohodu o zřízení KSOR však nepodepsal ani uzbecký prezident Islam Karimov.

Moskva však navzdory tomu začátkem týdne začala doufat ve vyřešení běloruského problému, když Bělorusové souhlasili s účastí na summitu v Čolpon-Atě. Na vyjádření Kremlu, že pokud Lukašenko přijede, "je povinnen" podepsat dokument o KSOR, však Bělorusko (pochopitelně) reagovalo podrážděně a vyhradilo si právo samo rozhodonout o tom, jaké dokumenty a kdy podepíše. Nyní je již známo, že běloruští vojáci se nezúčastní společného cvičení v Alma-Atě.

Podle neoficiálního zdroje Kommersantu na běloruském ministerstvu zahraničí podmiňuje Minsk svůj podpis pod jakékoliv dokumenty OKDB vyřešením všech sporů ve dvoustranných vztazích s Ruskem. Jinak řečeno, za podpis chce Lukašenko mj. ruskou půjčku v hodnotě 500 milionů dolarů. Minsk také poukazuje na údajné komplikace spojené s účastí v KSOR, které pro Bělorusko mají vyplynout při zapojení do programu EU "Východní partnerství".

Podle zdrojů Kommersantu v Kyrgyzstánu Biškek začíná váhat s podpisem balíku dokumentů o zřízení základny KSOR. Nebyla zatím ani vybrána vhodná lokalita. Moskva údajně měla představu, že dojde k využití existující kyrgyzské infrastruktury nedaleko města Oš, ale Biškek trvá na výstavbě za ruské peníze a "na zelené louce". Biškek má také problém s délkou pronájmu stanovenou na 49 let a automatickým prodloužením o dalších 25 let v případě nevypovězení smlouvy. Podle serveru Fergana.ru se navíc na summitu v Čolpon-Atě proti zřízení základny vysloví uzbecký prezident Karimov.

Pokud Rusko partnery v OKDB nepřiměje k ústupkům, jeho představy o výstavbě aliance budou vážně ohroženy. Další ambiciózní plány, například na zřízení velkého vojenského uskupení ve Střední Asii, tak mohou úplně spadnout pod stůl.

Celý článek v ruštině:ZDE

Ruská zahraniční politika | Uzbekistán
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.7. 2009