Množství financí pro vědu musejí určovat politici

31. 7. 2009

V článku "Hodnotitelská měřítka jsou tupá; je nutno jich užívat s pokorou" uvádíte, že o tom, jaký výzkum má být financován, musejí rozhodovat vědci, protože je zapotřebí minimální odbornosti. S tímto názorem samozřejmě souhlasím, avšak je nutné zdůraznit, že to platí jen v určité fázi procesu rozdělování peněz, a to až ve fázi, kdy se peníze dělí uvnitř určitého vědního oboru.

Asi těžko někdo zpochybní to, že v našem politickém systému vědci nemohou rozhodovat o tom, kolik peněz ze státního rozpočtu na své výzkumy dostanou, neboť jsou jen jednou z mnoha "skupin potřebných", mezi které se peníze ze státního rozpočtu dělí. Volení politici jakožto reprezentanti "vůle lidu" jsou těmi, kdo mají za úkol určit celkový objem financí pro vědu, stejně tak jako určují objemy peněz na stavbu dálnic, podporu kultury atd. Tak je náš politický systém zkrátka nastaven a já osobně v tom nevidím zásadní problém.

Ten dle mého názoru leží v rozhodování o tom, jaká část z peněz určených vědě jako celku bude určena jednotlivým vědním oborům (medicína, biochemie, fyzika, ekonomie, historiografie, dějiny literatury, filozofie atd.). V rozhodování na této úrovni jsou vědci v lepším případě stejnými odborníky jako politici, protože znalost kteréhokoli vědního oboru nikomu nemůže pomoci v rozhodování o tom, zda je daný obor "potřebnější" než obor jiný.

Vzhledem k omezenému množství peněz není bohužel možné podporovat veškeré vědní obory tak, jak by vědci chtěli, ani tak, jak by si mnohé z těchto oborů zasloužily, proto tedy někdo musí rozhodnout, které obory budou upřednostněny před ostatními.

Bylo by úsměvné tvrdit, že vědci o této věci dokážou rozhodovat objektivněji než politici, je tomu totiž přesně naopak -- u politiků je méně pravděpodobné, že budou podporovat "svůj" vědní obor, protože zkrátka žádný "svůj" vědní obor nemají.

Na této úrovni rozhodování by se měly uplatnit ohledy politiků na "zájmy občanů" nebo "zájmy státu", o kterých se zmiňoval Matěj Šuster, ačkoli tyto ohledy samozřejmě automaticky neznamenají, že politici by měli peníze rozdělit jen podle toho, jaké vědní obory občané považují za užitečné.

Politici by měli vzít v potaz také další faktory, jakými je například historická úspěšnost daného vědního oboru v ČR, existence výzkumných kapacit (laboratoří) versus nutnost jejich vybudování a mnoho jiných, a ovšem také jen těžko měřitelný "předvídatelný možný přínos daného vědního oboru pro společnost" (jistě cítíme, že výzkum rakoviny není na stejné úrovni předvídatelného možného přínosu pro společnost jako výzkum platidel v době vlády Lucemburků, čímž v žádném případě nechci snižovat význam jakýchkoli historických věd). Odůvodnit, proč by měl být jeden vědní obor financován relativně štědře, jiný méně štědře a jiný vůbec, není nikterak lehké, avšak není to v principu nemožné.

Je ovšem naprosto nesmyslné alibisticky odmítnout odpovědnost za rozhodování o směřování české vědy tím, že politicky motivované (bez negativního významu!) rozhodování se nahradí "objektivním" vzorcem, který přínos jednotlivých vědních oborů "změří" a "porovná". Abych použil příklad ze "svého" oboru, právní vědy -- v České republice neexistuje žádný impaktovaný časopis zaměřený na právní vědu. Chcete-li mít článek v impaktovaném časopise, musíte psát o tématech, která ČR výrazně přesahují, případně se jí ani netýkají, abyste měl vůbec šanci, že váš článek bude v některém zahraničním časopise otištěn, čímž ovšem v mnoha případech výrazně snižujete "přínos" vaší práce pro Českou republiku.

Na závěr bych rád zdůraznil, že tento příspěvek není v žádném případě míněn jako podpora Matěje Šustera proti Janu Matonohovi, který je mým přítelem již od školních let. Jeho práce jsem nečetl a nemohu je jakkoli hodnotit.

Vytisknout