Skutečným poučením z roku 1989 je to, že nic se nikdy nevyřeší natrvalo
12. 11. 2009
Z hlediska západního pohledu na svou vlastní ideologii byl rok 1989 nesmírně důležitým mezníkem - byl to rok triumfu individuální svobody a porážky ideologického soupeře, všechno jsme to viděli živě v televizi. Došlo k rituální destrukci symbolu zlořečeného nepřítele uprostřed Evropy. Takže intenzivní mediální pokrytí oslav výročí pádu berlínské zdi a průvod politiků, opakujících dnes v Berlíně fráze o pádu komunismu, se dalo plně očekávat, píše Seumas Milne v deníku Guardian.
Pozoruhodná je však absence ideologické sebedůvěry a nadšení z pádu komunismu ve středovýchodní Evropě, nadšení, jaké by Západ od ní ještě před několika lety plně očekával. Ve středovýchodní Evropě se širší rozklad starých komunistických režimů v současnosti výrazně vlastně vůbec neoslavuje. Vzhledem k tomu, že vznikly války, globální nestabilita a nyní hospodářská krize, širší narativ o míru, prosperitě kapitalismu a konci historie, který mnozí prosazovali po roce 1989, se dnes zdá prostě absurdní.