Vídeň: Univerzity hoří! Peníze nestačí!

11. 11. 2009

KD│ Dva studenti, tři profesoři, jedno přesvědčení: Při pondělním vystoupení byli všichni na pódiu jednomyslní v tom, že se politika příliš málo stará o výzkum, vzdělání a vysoké školy, informuje Nina Weißensteinerová pro Der Standard.

"Dnes jistě nemluvíme o studentech, kteří obsadili posluchárnu Audimax, ale spíše o kriticích stávajících poměrů!" Studentka pedagogiky a psychologie Petra Weissengruberová ve velké posluchárně vídeňské univerzity vyložila, oč jde studentům, kteří již dvacátý den pokračovali v okupační stávce.

"Do bank byly napumpovány miliardy", vysvětluje sebevědomě stávkující studentka. "Prosazujeme jednu miliardu pro univerzity!" 34 milionů slíbených ministrem vědy Johannesem Hahnem (ÖVP) jsou "začátek", ale tyto peníze na zlepšení studijních podmínek nestačí. "Univerzity hoří! Je nejvyšší čas konečně s tím něco udělat."

Kolegové Weissengruberové z Vysoké školy ekonomické to vidí stejně: Stefan Kilga, který je předsedou Rakouského svazu studentek a studentů, si myslí, že "všichni studenti jsou zajedno v tom, že finanční prostředky nepostačují", ale to co na účastnících okupační stávky kritizují jsou "způsob a postup, jakým se požadavky každých pár dní proměňují".

Oliver Vitouch, profesor psychologie na univerzitě v Klagenfurtu, nosí na klopě demonstrativně placku s nápisem "Byl jsem studentem!" - i když se všemi požadavky demonstrujících nesouhlasí. Aktuální stav vysokých škol považuje Vitouch za "zchroničtění výjimečné situace, o níž se ví již patnáct nebo dvacet let".

K tomu přidává profesor několik působivých údajů ze svého oboru: V Rakousku letos zahájilo studium psychologie 1620 studentů, kdežto v celém Německu s desetinásobnou populací to bylo 3500. U severních sousedů činí poměr vědeckých pracovníků a studentů 1:10, zatímco v Rakousku je to celých 1:100.

Vitouch se proto přimlouvá za opravdu lepší konfiguraci univerzit, za regulaci masového studia a "afirmativní akci".

Konrad Paul Liessmann, profesor filosofie na univerzitě ve Vídni, považuje nově zavedené centrální maturity za šanci poněkud snížit tlak na univerzity. Kromě toho má profesor za to, že vysoké školy by se měly řídit stejně tak principem vědeckosti jako principem vzdělávání, aby byla myšlenka vzdělání skutečně naplněna.

Profesor sociologie na univerzitě v Grazu Gerald Angermann-Mozetic se k tomu také připojuje. Věda a výzkum jsou podle něj pro politiky nedůležité. Výzkumné nadace už nevypisují žádná výběrová řízení, poněvadž už není prakticky co rozdělovat. Tento fakt hovoří za vše; "mnozí studenti postrádají elementární vhled do vědecké metody - protože se praktikuje studium, v němž se vědecký charakter již nadále neprojevuje."

Pět řečníků je na 25. listopadu - spolu s dalšími, celkový počet činí rovných padesát - pozváno na tříhodinový dialog k ministrovi. Každý z nich však má mít na vysvětlení svých stanovisek pouhých pět minut, a to je naprosto neuspokojuje.

Celý článek v němčině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 11.11. 2009