David Cameron: Nejsem neokonzervativec

11. 9. 2006

David Cameron, šéf britské Konzervativní strany, se jménem své strany distancoval od "simplistické" zahraniční politiky Spojených států a zdůraznil, že by se Velká Británie měla poučit z toho, co nazval "selháním neokonzervatismu".

Ve svém prvním významném projevu o zahraniční politice, proneseném v Londýně v den pátého výročí útoků z 11. září odmítl šéf britské Konzervativní strany explicitně filozofii amerického prezidenta George Bushe a uvedl: "Já jsem liberální konzervativec, nikoliv neokonzervativec."

Cameron ve svém projevu požadoval, aby došlo k "přehodnocení" vztahu mezi Británii a Spojenými státy. Kritizoval Tonyho Blaira za to, že "ztratil schopnost" být občas kritickým spojencem Spojených států.

DOKUMENT

Brožová zvítězila nad Klausem - nastává vláda soudců

12. 9. 2006

Senát Ústavního soudu zrušil rozhodnutí prezidenta Klause o odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. Předsedkyně Nejvyššího soudu tak uspěla se svou stížností [Sp. zn. II. ÚS 53/06], že její odvolání bylo v rozporu s Ústavou , a navíc nebylo řádně odůvodněno. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) je Brožová neodvolatelná, a bez legislativních změn se na tom nic nezmění. Funkční období jí končí v 70 letech, stejně jako všem soudcům.

Prezident Klaus rozhodnutí o odvolání Brožové podepsal v posledních lednových dnech na návrh ministra spravedlnosti Pavla Němce. "Odvoláním stěžovatelky na základě neústavního ustanovení zákona o soudech a soudcích došlo k zásahu do ústavně zaručeného práva stěžovatelky," odůvodnila závěr soudu soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká.

"Já jsem rozhodoval podle platného zákona a jestli si po půl roce, po roce, po deseti letech z jakýchkoliv důvodů ten zákon změníme, tak elementární žití občanů naší země je založeno na tom, že zákony platí do okamžiku, kdy platí," řekl Klaus médiím ve čtvrtek . Prezident rozhodnutí soudu respektuje, ale nesouhlasí s ním a považuje ho za nebezpečné.

plný text vyjádření prezidenta Václava Klause k rozhodnutí Ústavního soudu ZDE

K 11. září: Měli jsme opravdu raději mlčet

12. 9. 2006

Napsal jsem tehdy, že považovat útok na WTC za vyhlášení války by znamenalo vzdát se tradiční sebekontroly, kterou vůči sobě vykonává demokracie. Takové vyhlášení války by glorifikovalo teroristy mezi svými a pomohlo by jim dělat jejich práci. Nikdo, psal jsem tehdy, by neměl chtít, aby Ameriku někdo zterorizoval natolik, aby reagovala přehnaně. Přehnaná reakce povede ke globální izolaci. A izolovaná a nenáviděná Amerika bude nebezpečná Amerika. V tomto věku je známkou zralosti naučit se žít se šílenci a někdy to znamená se šílenci i umírat. To je skutečná cena, kterou platíme za svobodu.

Hrůza, kterou jsem viděl na televizní obrazovce dne 11. září 2001, ve mně vyvolala intenzivní sympatie. Ale mimo osobní tragedie -- a k těm dochází někde na světě každou hodinu každého dne -- by nemělo být dovoleno, aby útoky z 11. září měly nějaký význam, napsal Simon Jenkins v deníku Guardian. Šílenství nemá žádný význam. Ten čin nesl žádný politicky smysl a nemělo by mu být dovoleno, aby na něm "záleželo". Ten čin nezměnil rovnováhu světové moci. Neumenšil vedoucí roli Ameriky ve světě. Zdálo se, že sympatie pro Ameriku a její uměřenost po tomto činu by vedoucí roli Ameriky ve světě jen posílily.

Vzkaz ČT: pořiďte prosím za veřejnoprávní peníze relevantní dokumentární tvorbu

12. 9. 2006 / Michal Brož

V neděli večer 10. září nás veřejnoprávní program ČT2 oblažil tématickým pásmem se zadáním "teror", nejdříve to bylo z hlediska faktičnosti sporným dokudramatem "Hrdinové letu 93", následován "Postřehy odjinud - Skotsko očima Petra Voldána - Lockerbie po tragédii" a v závěru "Nebezpečí teroristických útoků - Jak může pomoci zachránit lidský život každý z nás". Naštěstí pro zachovaní soudnosti diváka následoval Mozartův koncert a slavné vystoupení Johnnyho Cashe z věznice.

Svět je báječné místo k narození

12. 9. 2006 / Lawrence Ferlinghetti

Svět je báječné místo
k narození
jestli vám nevadí
že štěstí vždycky není
tak velký požitek
jestli vám nevadí že si tu a tam
šeredně spálíte prsty
zrovna když je všechno tak prima
to víte ani na nebesích
nezpívají
po celý čas

Svět je báječné místo
k narození
jestli vám nevadí že někteří lidé umírají
po celý čas
nebo snad mají jen hlad
čas od času
což se dá celkem snést
pokud to nejste zrovna vy

Ó svět je báječné místo
k narození
jestli vám příliš nevadí
pár měknoucích mozků
na vyšších místech
nebo nějaká ta bomba
kterou vám sem tam zcela jistě
hodí někdo na hlavu
a různé jiné nepřístojnosti které víc než dost
sužují
naši patentovanou společnost
a její potentáty
stejně jako její prachsprosté katy
a její pátery
a různé jiné policajty
a její všemožné segregačky
a kongresové vyslýchačky
a různé jiné opletačky
všechno čím naše bláhové tělo
je dědičně zatíženo

Jistě svět je to nejlepší ze všech míst
kde se dá dělat spousta věcí jako třeba
legrační kousky
a milostné kousky
a psí kusy
a zpívat smutné písničky a mít inspiraci
a chodit sem a tam
na všechno koukat
a vonět ke kytkám
a okukovat sochy
a dokonce i myslet
a líbat lidi
a dělat děti a nosit kalhoty
a mávat klobouky
a tancovat
a chodit plavat do řeky
a na pikniky
uprostřed léta
a prostě vůbec
"si to užívat"

Jistě
jenže zrovna když jste v nejlepším
přijde usměvavý
funebrák

z originálu The World Is a Beautiful Place ze sbírky Pictures of the Gone World, 1955, Obrazy zmizelého světa (1965), přeložil Jan Zábrana

vybral Štěpán Kotrba

Lawrence Ferlinghetti *24. 3. 1919, vlastním jménem Lawrence Monsanto Ferling. Americký básník a překladatel.

Narodil se italským rodičům v USA, ale mládí prožil ve Francii, kde pobýval i začátkem druhé světové války, poté sloužil u amerického námořnictva. Válka ovlivnila Ferlinghettiho pozdější politickou aktivitu. Jeho někdy téměř pacifistický postoj, podle některých kritiků, získal když byl poslaný do Nagasaki šest týdnů potom, kdy bylo město zničeno atomovou bombou. Na universitě v Jižní Karolíně vystudoval žurnalistiku, poté vystudoval poezii na Sorboně (1951). Poté se vrátil do USA a vyučoval francouzštinu. Roku 1953 založil spolu s Petrem D. Martinem paperbackové nakladatelství City lights books, ve kterém vyšla velká část knih beat generation. Nakladatelství funguje dodnes. Bylo pojmenováno podle filmu Ch. Chaplina -- Světla velkoměsta. Ferlinghetti chápal Chaplina za jakýsi prototyp anarchisty a anarchisty pro něj byli i básníci beat generation. Anarchii nechápal jako politické hnutí nebo filosofický směr, ale jako způsob boje za individuální svobodu.
Autor sbírek Skryté významy věcí (1968, psáo pod vlivem LSD), Obrazy zmizelého světa -- 1955, Lunapark v Hlavě -- 1958, Startuji ze San Francisca -- 1961, Láska ve dnech zlosti -- 1988, Krajiny života krajiny umírání, Cesta do Itálie a Francie, Nekonečný život, Hlasitá modlitba -- 1998 , a dalších

Terorizmus je iba začiatkom väčších problémov

12. 9. 2006 / Eduard Chmelár

Päť rokov po desivých útokoch na symboly americkej hegemónie nebadať nijaký pozitívny posun v boji s medzinárodným terorizmom. Naopak, vzrástla moc fanatikov na oboch stranách, ktorí zneužili 11. september 2001 na propagáciu svojich zvrátených plánov.

V tomto zápase humanisti nebojujú len proti islamskému extrémizmu, ale aj proti kresťanskému fundamentalizmu, pričom prívržencov oboch smerov spájajú šialené apokalyptické vízie. Bilancia päťročnej stratégie boja proti medzinárodnému terorizmu je viac ako katastrofálna. Počet teroristických skupín a ľudí ochotných do nich vstúpiť dramaticky vzrástol. Afganistan a Irak sú destabilizované a plné militantov. Existencia Izraela je vo väčšom ohrození ako v časoch pred dohodou z Osla.

Stovka za katolickou nenažranost

12. 9. 2006 / Štěpán Kotrba

Novinku zavedla Metropolitní kapitula ihned poté, co jí byla soudem přiřčena Katedrála sv. Víta. Za vstup do svatostánku, který je všech Čechů, zaplatíte stovku. Absurdní chování katolické církve se tak stalo mezinárodní ostudou. Turisté se podivují byzantským móresům, ale zaplatí. Zaplatili daleko víc, jen aby mohli vidět Prahu.

My občania Slovenskej republiky...

Za čo Svätopluk a ani Cyril s Metodom nemôžu

12. 9. 2006 / Miroslav Tížik

Sviatkami sú zvyčajne tie dni, ktoré majú v živote skupiny ľudí a aj pre jednotlivcov mimoriadny význam. Bývajú to dni, keď má človek možnosť si pripomenúť svoje miesto v plynutí času a svoj vzťah k minulosti či víziu budúcnosti. Máme na Slovensku takéto sviatky? Ak nebudeme rátať Vianoce, majú občania Slovenskej republiky takýto sviatok, ktorý by im pripomínal ich dôstojnosť občana?

Práve pocit sviatočnosti je vhodným nosičom hodnôt, spoločných ideálov a ambícii v individuálnej aj medzigeneračnej pamäti. Sviatok je vhodným mostom z minulosti do budúcnosti. Podľa toho čo ľudia oslavujú, môžeme odvodiť, kým sú a čo od nich môžeme očakávať. Slovenská republika prijala za svoje sviatky päť dní v kalendári. Majú však vôbec pre občanov Slovenskej republiky tieto štátne sviatky skutočne slávnostný ráz?

Dvouocasé lvíče

12. 9. 2006 / Irena Ryšánková

ODS se usazuje na ministerstvech. Čile. Začíná s reorganizací a personálními změnami, i když je otázkou, kolik se jí podaří doopravdy změnit.

Za onen měsíc, které jí v čele resortů zbývá do chvíle, než neúprosná realita poslanecké poloviny rozhodne o konci krásného snu. Snu o opravdové vládě. Někteří se nemohou dočkat. Jiní se děsí příchodu lidí, kteří nic neřídili. Sociální demokraté si na tu přechodnou dobu pořídili hračku. Stínovou vládu. Tím započali svůj odchod do stínu opozice. A také počínající boj o pozice ve vládě další. Koneckonců, stínovou vládu mívala i ODS. Dokonce si ji pořídili i komunisté. I když ti, věrni tradici dvojsmyslných označení, nazývají její členy "odbornými mluvčími". Jako kdyby všichni ostatní ničemu nerozuměli a jenom mlčeli...

komentář vysílal ČRo 6 ZDE

Je terorizmus hrozbou, alebo vítaným kšeftom?

12. 9. 2006 / Gustáv Murín

V deň piateho výročia teroristických útokov z 11.9. v Spojených štátoch sa mnohí zamýšľajú nad ich významom a hlavne otázkou, či sme odvtedy dosiahli pokrok v boji proti terorizmu. Condoleeza Ricová trvdí, že sú USA dnes ďaleko bezpečnejšie než pred piatimi rokmi. Súhlasiť sa dá len s tým, že sa dnes ďaleko viac ľudí a firiem v USA živí na domnelej "vojne s terorizmom". Ďaleko viac by pre svoju bezpečnosť urobili Spojené štáty, keby začali konečne považovať arabské obyvateľstvo na Blízkom východe za rovnocenných ľudí s rovnakými prianiami, túžbami a bolesťami aké má ktokoľvek u nás, či v USA. Racionalizácie politiky USA a hlavne konečne akceptovanie všetkých doterajších rezolúcií OSN by s terorizmom skoncovalo veľmi rýchlo, efektívne a nepomerne lacnejšie. Riešili by sa príčiny a nie následky. Ale chce to naozaj niekto z mocných?

Radar na Libavé může ohrozit leteckou dopravu na severní Moravě

12. 9. 2006

z tiskové zprávy poslankyně Evropského parlamentu Věry Flasarové

Třebaže v diskuzi kolem umístění protiraketové nebo radarové základny USA v Česku nás zatím převažují politická a ideová hlediska, existují výhrady opírající se výhradně o technické aspekty. Lokalizace i "pouhého" radaru v tomto prostoru totiž může vážně narušit provoz ostravského letiště v Mošnově a v podstatě zpomalit, ne-li zcela zastavit rozvoj vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy v regionu. Své stanovisko opírám mimo jiné o vyjádření odborníků na leteckou dopravu, zejména o názory ředitele ostravského letiště Lubomíra Vavroše a svého kolegy, poslance Evropského parlamentu a bývalého československého kosmonauta Vladimíra Remka.

Metro k výročí 11.září: Chaos a propaganda

11. 9. 2006 / Jan Čulík

Deník Metro bez konzultace s autorem podstatně zkrátil v přesné délce objednaný článek od Jana Čulíka, přestože se s autorem jeho šéfredaktor Fabiano Golgo předtím dohodl na redakčních úpravách, které byly provedeny a článek byl do tisku v neděli dopoledne schválen ve verzi, kterou publikujeme níže. Tuto dohodu list nerespektoval a aniž by autora článku informovali, šéfredaktorovi podřízení publikovali z připravené a schválené analýzy pouze absurdní fragment. Bulvární praktiky listu jsou zjevné v pondělí i z propagandistického článku na první straně, který hrubě a bez důkazů uráží odstoupivšího premiéra ČSSD Jiřího Paroubka. Je jedno, že jsou to útoky na Paroubka, ale způsob těch útoků je nepřijatelný. Seriozní přístup by byl kritizovat racionálně stejnou měrou obě strany.

Níže je původní shrnující článek Jana Čulíka. V původní verzi byl článek vyvážený, tj. osciloval mezi dvěma protikladnými úhly pohledu na zpracovávané téma.

Neautorizované zkrácení článku dokazuje, jak cizí je některým novinářům v Čechách stále princip konfrontace dvojích, protikladných názorů: v Metru publikovali fragment textu, který obsahuje jen jediný úhel pohledu...:)

Verze, zveřejněná v deníku Metro na str. 7 PDF

Jsme světoví Češi - na doživotí

11. 9. 2006 / Oldřich Průša

Na této planetě žije přes šest miliard obyvatel. Všude, kde žijí, se něco děje.

Naše ČT 1 usoudila, že ze všech nejdůležitějších událostí za uplynulý den (pátek 8. 9. 2006) byl případ Čecha M. Novotného. Proto hned první zpráva pátečního večerního zpravodajství. Obdobně i následující den hlavní titulek Lidových novin. Čech zabil/zavraždil v USA svoji brazilskou přítelkyni a byl odsouzen na doživotí. To je celá zpráva.

Nevím, jestli pochází z Horní nebo Dolní, ale ta zpráva má cenu snad jen v hospodě, kde ho znali. I tam tak na deset minut. Lituji matku i otce a další příbuzenstvo odsouzeného (pochopitelně dvojnásob to platí o příbuzných zabité slečny), ale televizní zprávy a první stránka Lidových novin, by se bez této "události" jistě obešly.

Prodejme o pár výtisků více za cenu čehokoliv -- to je jejich víra a plán.

Citát dne (včerejšího)

12. 9. 2006

Samozřejmě i já mám někdy chuť vyměnit většinu poslanců a senátorů, někdy i většinu národa, ale to není důvod, abych si ulevoval v novinách.

Ing. Jiří Blažek, předseda okresního výboru KDU-ČSL v Pelhřimově
v článku "Anarchista Juránek" LN

I nesmělí mohou flirtovat?

12. 9. 2006 / Aleš Uhlíř

Když jsem v Britských listech z 6. 9. 2006 v příspěvku "Nový proud v komunikaci v pojetí společnosti Telefónica O2 Czech Republic" vylíčil své trable s výpadkem internetu a jeho opravováním -- neopravováním, dočkal jsem se určité, byť jen chvilkové změny v přístupu této společnosti k zákazníkovi. V den uveřejnění článku (skutečně pouhá náhoda?) rozhodl se poskytovatel služby sestoupit ze svých výšin a po sedmi dnech mlčení (od nahlášení výpadku internetu ráno dne 30. 8.) mi v poledne zavolal na mobil. Až z Hradce Králové do dalekého Frýdku-Místku sdělil mi šéf techniků, že závada je na ústředně a řeší se. Avšak svůj slib, ozvat se ještě večer a dořešit výpadek připojení internetu konečnou opravou, již nesplnil.

BL by měly podporovat faktickou diskuzi, nikoliv neumělou propagandu Telegraphu

11. 9. 2006 / Michal Brož

Redakční výběr BL je někdy opravdu zvláštní, v dobré víře předpokládejme, že se tak děje na základě omezené míry prostředků a času. Existuje totiž více méně pár věcných pokusů o kritiku "9/11 Scholars for Truth" či podobných organizací a jednotlivců aktivních v této kontroverzi, které stojí za diskuzi. Nevím proč jste si ale aktuálně vybrali "pro vyvážení" onen článek z Daily Telegraphu, což je v mnoha směrech naprosto směšná agitka na úrovni svazácké redakce, nulová argumentace fakty, zato dehonestování nositele opozičního názoru přehršel.

Omlouvám, se že moje úvahy se budou rozbíhat více směry, ale Telegraph bohužel nenabídl žádnou skutečnou matérii k věci, jak bylo zřejmě i zadáním. V konečném důsledku jsou podobné články opravdu medvědí službou i případným obhájcům oficiální verze. Vládní činitelé a jejich propagandisté odmítají přímou faktickou konfrontaci při veřejné debatě a pokud jsou pozváni do sdělovacích prostředků, jsou jejich argumenty často velice rychle rozloženy na prvočinitele, jak se naposledy stalo například postpubertálním "expertům-redaktorům" z populárně vědeckého časopisu Popular Mechanics (patřícího do Herstova mediálního impéria) na rozhlasové síti Air America.

11. září 2001

Pochybnosti o pozadí teroristických útoků proti USA nejčtenějším článkem Britských listů

11. 9. 2006

Téměř 56 000 čtenářů si přečetlo článek Bushky Bryndové o nesrovnalostech ve vyšetřování pozadí i průběhu útoků na mrakodrapy Wolrld Trade Center. Článek obviňuje vládu USA z komplicity s teroristy. Některé odkazy článku z 18. 3. 2002 už dnes nejsou aktivní. Takový je internet. Nestálý. Argumenty ale zůstávají. Stejně jako citát nacistického polního maršála Hermana Göringa.

"Ale nakonec je to vláda státu, jež určuje politiku a získat pro ni lid je lehké, ať již v demokracii nebo ve fašistické či komunistické diktatuře. Je lehké lidi přesvědčit, aby podpořili svoji vládu. Potřebujete jen jim říct, že byli napadeni a pak odsoudit pacifisty pro nedostatek vlastenectví a ohrožování země. Funguje to tak všude."

Bushka Bryndová 18. 3. 2002: Pochybnosti o pozadí zářijových teroristických útoků proti USA sílí ZDE

Bushka Bryndová 29. 3. 2002: Americký špión, který varoval před teroristickými útoky, získal v Kanadě politický azyl ZDE
Bushka Bryndová 3.4.2002 Členka Výboru pro národní bezpečnost: Čí je to vlastně válka? ZDE
Bushka Bryndová 11.6.2002 Scénář spiknutí: FAQ k 11. září 2001 "for dummies" ZDE
Bushka Bryndová 14.7.2003 Krásný nový svět je konec civilizace ZDE
Bushka Bryndová 17.7.2003 Šílený Bush a jeho Bůh ZDE

iDnes se věnuje anatomii útoků na WTC

11. 9. 2006

Názory na to, co bylo přesnou příčinou zhroucení obou věží, se liší. Požár, spiknutí nebo konstrukční chyba? Požár za to nemohl. Za vším prý byla závažná konstrukční chyba. Přehled hypotéz i odkazů na internetové stránky o katastrofě přináší shrnující materiál serveru Technet.

podrobnosti ZDE

Perly Ivana Breziny

11. 9. 2006 / Jindřich Kalous

Asi bych měl na další z nesčetných perel z dílny Ivana Breziny reagovat podrobněji, ale Štěpán Kotrba byl rychlejší a ušetřil mi tak čas, který bych jinak musel věnovat rešerši faktů a odkazů vyvracejících obvyklá Brezinova klišé.

Přesto mám za to, že by se na ně reagovat mělo. Ani ne tak proto, že mě osobně napadá (už jsme si u něho zvykli, že každá obrana těch, kdo se octnou v ohnisku jeho zvráceného zájmu, vyvolá další vodopád jeho osobních útoků, takže jednodušší a účinnější je jeho jeho výlevy ignorovat), jako spíš proto, že na jeho příkladu lze znovu ukázat, v čem spočívá ubohost řady obyvatel zdejšího současného mediálního prostředí.

Topolánkova vláda: fraška na náš účet

11. 9. 2006 / Boris Cvek

Je to pro mne neuvěřitelné, ale je to pravda: Vlastimil Tlustý se stal ministrem financí a Ivan Langer ministrem vnitra. Máme novou vládu, zcela zbytečnou, neboť přece nemá šanci získat nějakým čestným způsobem důvěru ve Sněmovně. Celý měsíc má uplynout, než divná vláda Mirka Topolánka najde odvahu ujistit se o pravdě a odejít.

Ptám se sám sebe se údivem: oč jim jde?

Jason Burke: Al Kajda je v úpadku

11. 9. 2006

Krátce po útocích v londýnském metru loni v červenci jsem cestoval do Pákistánu . Interviewoval jsem tam kmenového náčelníka s těsnými styky s al Kajdou a s Talibanem. Když jsem poslouchal jeho tirády proti Západu, začalo být jasné, že jeho hlavním cílem je zastavit rostoucí soudržnost a provázanost moderního světa. Pro něho znamenala modernost "morální zkorumpovanost", nejistotu, chaos, změnu, likvidaci jeho způsobu života. Mezi jeho nepřáteli byly internetové kavárny, satelitní televize, levné lety i vzdělání pro ženy. Prostě všechno, co nemohl ovládat.

Po 11. září se vyjádřil Usáma bin Ladin, že "Probuzení začalo." Znovu to poněkolikáté zopakoval na videozáznamu, zveřejněném minulý týden. Bin Ladin míní, že útoky z 11. září byly vyvrcholením několika pokusů od konce devadesátých let, jejichž cílem bylo vyvolat celosvětové povstání muslimů. To se prý podle něho podařilo.

O pět let později je zjevné, že se mýlí, argumentuje Jason Burke, autor autoritativní knihy o al Kajdě:

Proč čtou lidé New Yorker? Nikdo neví

11. 9. 2006

Americký intelektuální týdeník New Yorker publikuje třicetistránkové rozbory o politice v jednotlivých afrických státech či o důchodové reformě, netiskne skoro žádné obrázky a vychází jen černobíle. Přesto má náklad přes 1 milion výtisků týdně. Co je příčinou tohoto úspěchů, který v minulých letech způsobil editor New Yorkeru David Remnick? V souvislosti s vydáním Remnickovy nové knihy Reporting (Macmillan, £18.99) se ho na to zeptal reportér britského týdeníku Observer. Remnick přiznal, že "nemá tušení", proč je jeho časopis tak úspěšný:

"Má éra jako editora je érou mezinárodní krize, která se týká prehistorie 11. září, událostí z 11. září, Afghánistánu, Iráku a problematických vztahů mezi USA a téměř každým," poznamenává Remnick. Jeho kolega Malcom Gladwell, autor bestsellerů The Tipping Point a Blink, také vysvětluje že "žijeme najednou ve vážných časech, kdy lidé chtějí inteligentní, rozmyslná vysvětlení závažných problémů".

Remnick si je velmi dobře vědom, že obrovská čtenost jeho týdeníku je záhadou. Proto zásadně nepoužívá při editorských rozhodnutí žádné informace ze sociologických průzkumů tzv. focus groups ohledně toho, co si čtenáři údajně přejí. Rozum dá, že sto procent jeho čtenářů asi těžko přijde domů z práce, odloží klíče a řekne manželce: "Víš, miláčku, právě v tuto chvíli si potřebuju přečíst třicetistránkový článek o Kongu." Remnick: "Tak to prostě vydáte v dobré víře a doufáte, že některé věci si lidi přečtou hend - kreslené vtipy, kratší články, atd. A pak, nakonec, druhý den ráno ve vlaku, si někdo toho článku o Kongu všimne a začne ho číst, navzdory tomu, že se může zdát nezdolatelný."

Že by se časopis prodával právě v důsledku Remnickovy výstřednosti?

Rozhovor s Davidem Remnickem - v angličtině ZDE

USA odloží rozhodnutí o raketách na dobu po listopadovém summitu NATO

10. 9. 2006 / Štěpán Kotrba

Deníku Právo sdělil český velvyslanec v NATO Štefan Füle, že rozhodnutí o nejvhodnějším umístění protiraketové základny ve střední Evropě Američané patrně odloží až na prosinec, na dobu po listopadovém summitu NATO v Rize.

Bitva o podobu protiraketové obrany skončila. Spojeným státům se nepodařilo prostřednictvím několika českých diplomatů a politiků vrazit klín mezi evropské země při budování společné obranné strategie. Budou se muset smířit s tím, že diplomatický nátlak v Evropě neplatí. Padla klíčová slova o tom, že v Alianci panuje shoda. Americké rakety totiž nevítají s fáborky ani v Británii, ani v Česku, ani v Polsku. Teď už zbývá jen oželet přítomnost desítek tisíc mladých Američanů a - opět po dohodě s dalšími zeměmi Evropské unie - zavést reciproční režim v otázce vydávání víz. Vyřešit už s definitivní platností "hostování" Radia Free Europe. Zrovnoprávnění vztahů s USA je na pořadu dne. Spojené státy budou postaveny před volbu. Buď s celou Evropou, nebo bez Evropy. To se novopečenému (českému) ministru zahraničí Alexandru Vondrovi líbit nebude...

Nicméně by měl někdo vysvětlit představitelům americké administrativy, že oni to nebudou, kdo bude rozhodovat o umístění (nebo neumístění) základen kdekoliv. Ty doby už jsou pryč.

Právo, pátek 8. 9. 2006 : USA odloží rozhodnutí o raketách na prosinec ZDE

Zaorálek: být partnerem USA neznamená být servilní ZDE

Dvojvládí - co Vy na to, pane prezidente?

9. 9. 2006 / Vít Klíma

Jako bývalí spolupracovníci z Prognostického ústavu ČSAV bychom se pravděpodobně mohli shodnout na tom, že nejčistším řešením současné povolební situace je velká koalice. Předpokladem jejího vzniku je, aby se zaprvé někteří politici vrátili do školních lavic a zopakovali si rozdíl mezi opoziční a koaliční smlouvou a za druhé, aby se konečně přestali chovat jako děti na pískovišti. "Vzal si mi lopatičku -- tu máš kyblíkem po hlavě!". Načež, oba plačíce jdou žalovat mamince, že za to "může ten druhý". Svatá prostoto!

Evropské priority prezidentského kandidáta

Sarkozy: Kam kráčíš, Evropo?

11. 9. 2006 / Simone Radačičová

Minulý pátek navštívil Nicolas Sarkozy Brusel. Horký kandidát na úřad francouzského prezidenta tu přednesl projev, v kterém představil ambiciózní plán, jež by měl pomoci dostat Evropskou unii ze slepé uličky, do které se dostala poté, co občané Nizozemí a Francie odmítli euroústavu.

Období reflexe, které následovalo, zatím žádné výsledky nepřineslo a zdá se, že idea Ústavy pro Evropu byla nadobro poslána k ledu. EU tak stále čeká na nějakého politika -- praktického vizionáře à la Jacques Delors.

"Blábol starého dědka":

Válku jsem zažil - jsem proti základně

11. 9. 2006

Na výloze jedné samoobsluhy v našem městě je sprejem nápis: "Důchodci smrdí, do plynu s nimi."

Z doby okupaci v srpnu 1968 zůstalo v národě jedno -- strach. Když jsem si na internetu přečetl stránku Ne raketám, protože souhlasím s peticí požadující referendum, vytiskl jsem si podpisové listy a text petice. Začal jsem sbírat podpisy. Přes dvě hodiny jsem stál před prodejnou Kauflandu, zastavoval lidi, dával jsem přečíst petici a žádal podpis. Ze třiceti oslovených se podepsali čtyři. Ostatní podpis odmítli. Ne snad proto, že by s výstavbou základny souhlasili, všichni do jednoho byli proti. Ale různě se vymlouvali, muž se mnou debatoval deset minut a potom mi řekl, že se nemůže podepsat, že nemá čas.

Normálně to nedělám. Nejsem novinář, o politiku jsem se nikdy nezajímal, nerozumím politice a měl jsem v životě jiné starosti,píše šestasedmdesátiletý čtenář z Kolína Jiří Vlasák:

Hospodaření OSBL za srpen 2006

4. 9. 2006

V srpnu přispělo celkem 124 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 761.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 8. 2006 částku 370 357.38 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,459.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.