Rád bych blahopřál čtenářům k epochálnímu rozhodnutí, bezpochyby nejdůležitějšímu za celou pohnutou existenci československého a pak českého a slovenského státu. A nesmírně důležité je, že toho historické rozhodnutí učinili Češi (a nedávno i Slováci) - projednou - zcela samostatně a svobodně, nikdo je k ničemu nenutil.

Mám z toho velkou radost. Tohle je skutečně historický mezník. Konečně se už nemusí Češi považovat za druhořadé občany...

Přišel jsem do Británie jako pětadvacetiletý člověk z diktatury. Dodneška jsem si nezvykl na zázrak všeobecných voleb. Člověk se účastní tohoto pozoruhodného celonárodního procesu vlastním, individuálním dílčím rozhodnutím, ale VÝSLEDEK JE NEJISTÝ, nic není předem určeno, v novinách a v rádiu a v televizi vedou politikové a komentátoři řeči, ale všechno jsou to nakonec bláboly - lid promluví a všechno je jinak. Síla hlasu občanů, to je velká věc. Moc vychází z lidu - to je v ústavě: navzdory tomu, že na to mnozí politikové či "intelektuálové" zapomínají a nad občany často ohrnují nos.

77 procent s pětapadesátiprocentní účastí je velmi podstatný mandát. Ten už nepřekonají žádné euroskeptické racionalizace. Lid promluvil a promluvil rozumně. Je to velmi důležité. Pří rozdělení Československa ani při vstupu do NATO lidé nedostali příležitost se k tomu vyslovit. Proto ohledně obou těch historických rozhodnutí přetrvává pochopitelná trpkost. Naproti tomu vstup ČR i Slovenska do Evropské unie teď národ schválil. To je zavazující. Všechny další české a slovenské vlády budou muset toto rozhodnutí respektovat.

Co bude dál? Obousměrný proces: Češi si budou muset vytvořit skutečně schopnou státní správu, aby dokázala vstupovat efektivně do interakce s bruselskou administrativou a aby mohli mít prospěch z jejích projektů. Evropská unie, doufejme, vnutí České republice západní úroveň služeb, práva a komunální i státní správy a politiky. Třeba se i zmenší míra korupce, zvětší se otevřenost a slušnost...

Česká republika se bude muset naučit koordinovaným akcím s jinými: ve snaze získat víc pro svou věc bude muset v Bruselu vytvářet aliance s druhými menšími a středními zeměmi. Bude muset umět dělat kompromisy a spolupracovat. Mladí lidé se dostanou daleko víc do světa. Doufám, že budou Češi daleko víc studovat i na britských univerzitách.

Už od příštího roku budou moci lidi volně pracovat v zahraničí, mimo země, sousedící s ČR, které si vymínily výjimky. Jen ten, kdo zažil jako Čech handrkování se s britskými imigračními úředníky v anglickém Doveru, si bude moci nyní řádně vychutnat to, že těm arogantním snobům ukáže svůj český pas (tak, jako Britové ukazují britský) a tím naznačí, že jedou do Británie - na své domovské území. "Ano, pane," bude znít pokorná odpověď. Je to symbol, který znamená mnoho.

Svobodná existence Čechů a Slováků a českého i slovenského státu je zajištěna. NATO není tak silnou zárukou, jakou nyní bude Evropská unie. Teď je velmi nepravděpodobné, že by kdokoliv zotročil Čechy nebo Slováky invazí, anebo že by si z českého či slovenského území udělal prostor pro vlastní vojenské či imperiální výboje. Být součástí Evropské unie je také být součástí plurality. Je to vyvrcholení celého moderního vývoje československého, českého a slovenského státu. Možná se vám zdají tato slova bombastická, ale je to tak.

Takže s chutí do práce: teď je třeba dopracovat nové struktury evropské integrace tak, aby byly prospěšné a výhodné pro všechny strany. To bude zřejmě dlouhodobý proces a nelze jím projít jinak než praktickou cestou pokusu a omylu.

Ještě jednou, blahopřeji!