11. 1. 2002
Burka je až to poslední... (názor z Afganistánu)Kanadský reportér Stephen Farrell zastihl v Kábulu generálku s nepřátelským výrazem v očích - velice rychle svůj hněv vůči neočekávanému nepříteli vyjádřila. Nevzpomínala ale na Sovětský svaz za to, že provedl invazi do Afganistánu, ani se zrovna nerozhořčovala na Američany za to, že ještě pořád bombardují její zemi. Dokonce ani nepřipomněla Talibánce, kteří se dlouho těšili podpoře Pákistánu, ani arabské "legie", jejichž wahabský fundamentalismus byl zdrojem vládní tvrdosti vůči afgánským ženám. Nic z toho.
Tento a další článek přeložil Miloš Kaláb z kanadského tisku ne proto, že by se ztotožňoval s názory jejich autorů, nýbrž aby předložil čtenářům Britských listů příklady toho, o čem se píše v Kanadě. |
Afghánská generálka Suhaila Siddiq (60) vzdychala v beznaději nad názory západních feministek a jejich záštím proti "burce", tedy proti závoji "burqa", který zahaluje ženy od hlavy k patě a je pro Západ symbolem utlačovatelského režimu Talibánců. "Naším prvořadým zájmem musí být vzdělání, zařízení škol, hospodářství a obnova země, ale Západ se pořád soustřeďuje na burku a na otázky zdali a jak byla politika Talibánců horší než politika jiných režimů. To by měla rozhodnout historie," usoudila generálka Siddiqová. Zdůraznila, že burka, která se v Afghánistánu nosila dávno před příchodem Talibánců a kterou i dnes nosí většina žen v okolí Kábulu, není rozhodně důvodem, pro který došlo k bojům. Gen. Siddiqová je jedinou afgánskou ženou v této vysoké vojenské hodnosti. Je chirurgem, ředitelkou nemocnice a hrdinkou pro mladé ženy, které zůstaly v Afghánistánu. Narodila se v Kandahru jako dcera vysokého regionálního vládce a je výjimečnou osobností: jakožto afgánská Paštunka se necítí dobře, má-li mluvit svým mateřským jazykem a dává přednost perštině, jíž v minulosti mluvila kábulská elita. Nyní je ředitelkou Ženské a dětské nemocnice v Kábulu. Pociťuje nevraživost vůči afgánským ochráncům ženských práv v exilu a západním feministkám, protože obě skupiny slepě prosazují svoje cíle. Nejostřejší slova volí proti názorům takových ochránkyň ženských práv jako je Emma Bonino, dřívější komisařka Evropského výboru. Ta byla totiž příčinou talibánského hněvu vůči ženám poté, co ji v r. 1997 doprovázel štáb filmařů televizní stanice CNN a natáčel záběry s kábulskými pacientkami. Na adresu americké senátorky Hillary Clintonové, další ochránkyně ženských práv, řekla, že ta nedokázala ochránit vlastní práva před svým manželem - takže jak by chtěla ochraňovat afghánské ženy? V kábulské nemocnici o 400 lůžkách řídí ženské oddělení. Požívá tam velkou důvěru a obdiv svých kolegů jako žena, která se postavila Talibáncům v jejich vlastním prostředí. Když byla položena otázka studentkám lékařství, koho na celém světě obdivují nejvíce, devět odpovědělo úplně stejně: "Generálku Siddiqovou". Není tedy překvapující, že její názory přejímají studenti ve školách, které pomáhá řídit. Přítomná chirurgická hlavní sestra nemocnice Šukrija Ghafúrová přiznala, že ráda vzpomíná na dny, kdy se nosívaly minisukně, ale dodala, že se člověk musí přizpůsobit systému, ve kterém žije: "Není elektřina, používáme plynových lamp, není ústava - a na Západě mají starosti o burku". |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 1. 2002 | Burka je až to poslední... (názor z Afganistánu) | ||
11. 1. 2002 | Co nesmí a co musí Západ tolerovat na Středním východě | ||
1. 12. 2001 | Postavení žen v Afghánistánu je strašlivé | ||
1. 12. 2001 | Podařilo se v Bosně a v Kosovu dát větší politickou moc ženám? | ||
30. 11. 2001 | O lidskosti: "Proč jste ji nechal žít?" | ||
22. 11. 2001 | Temné stránky evropského rozumu | Przemyslaw Wielgosz | |
6. 11. 2001 | O rozdílu mezi vědou a vírou | Jiří Karas | |
8. 10. 2001 | Strč pánbíčkářovi prst a utrhne ti celou ruku | Petr Gočev | |
5. 10. 2001 | Kdo je nekonzistentní? | Linda Sokačová |