Na počátku byl rozpad říše

Léta po roce 1990 byla časem exploze optimistických orgií na poli politiky a obrany. S jásáním nad rozpadem sovětského impéria a odzbrojovacím procesem se nezadržitelně rozprsklo do veřejného povědomí nové ohrožení - asteroidy. Proč dřívější osudové ohrožení jadernou konfrontací vystřídala hrozba z mrazivého vesmíru provívaného slunečním větrem? Jako by mír byl málo pro lidskou duši - jako by duše člověka potřebovala neustále i rozměr osudového znepokojení...

Nepozemšťané nás ve filmech druhé poloviny dvacátého století ohrožovali nebo naopak nás chtěli potrestat za naší nenažranost. Vetřelec (1979) byl též z tohoto ideového hnízda.

Bůh aneb NASA a Pentagon

V 90. letech dochází k významné proměně filmového strachu. Pro kultovní filmy s "vesmírnou" tématikou z této doby je charakteristická výrazná role amerických státních institucí a prezidenta. Ve Dni nezávislosti (1996) dokonce americký prezident usedá do stíhacího bombardéru, aby osobně pomohl v boji proti vesmírným agresorům. Ve snímku Akta X bojují proti mimozemskému živlu agenti FBI. Podobně v Armageddonu je to NASA, kdo dokazuje svůj spásný význam pro společnost a proti asteroidům. Pozoruhodným rysem apokalyptických filmů 90. let je jejich ideologický podtón, který se kryje s novou pozicí USA jako jediné supervelmoci. Ve filmech se stávají instituce USA záruku spásy světa. Asteroidy či nepozemšťané představují jediný nepřemožitelný strach z vnějšího ohrožení. Je to jediný nepřítel, který může Ameriku ohrozit a americký film vypovídá o tom, jak se s tím Amerika vypořádá.

Americký politik je součástí divadelního týmu prosazujícího určité zájmy, ale kromě toho funguje administrativa jako stabilní systém na profesionální úrovni, připravený takřka na všechno - v případě ohrožení asteroidy by NASA a Pentagon skutečně jednaly racionálně: mají na to již dnes určitý potenciál. Prezident nebo ropný těžař jsou v tom případě jen ztělesněním schopnosti využít americké prostředky. K tomu řemeslná dovednost hollywodských filmařů a Armaggeddon utržil jen ve Spojených státech přes 200 milionů dolarů. Je to logické, protože americký svět zábavního průmyslu, jehož póly jsou New York a Hollywood, je součástí americké politiky. Spoluvytváří americké politické klima a profesionálně vyváží tuto státně pozitivní iluzi do zahraničí. Američtí filmoví diváci přitom působí jako sponzoři výroby amerických propagačních filmů...

V květnu 1998 měl premiéru americký katastrofický film "Drtivý dopad" a 1. července 1998 následovala premiéra film Armageddon. Námětem obou filmů je srážka velkého kosmického tělesa se Zemí. Ve filmu "Drtivý dopad" vědci objevili, že se k Zemi blíží kometa s velkou hmotností. Film se opírá o znepokojivou realitu. Na Zemi dopadá nespočet asteroidů a malých komet.

Živnou půdou pro odborný i laický katastrofismus bylo od 12.7. do 22.7. 1994 pozorování dopadu úlomků komety Shoemaker - Levy 9 na planetu Jupiter. V červenci 1994 se tyto úlomky měli srazit s planetou Jupiter a přitom způsobit obrovské exploze. Příprava na pozorování probíhala v řadě světových observatoří v USA, Jižní Americe, Austrálii, Africe a Evropě. Snímky pořizoval také Hubbleův vesmírný dalekohled NASA, ruská vesmírná stanice Mir, kosmická sonda Voyager 2 a sonda Galileo. 16.7. 1994 po 22. hod. byly pozorovány dopady. Jednotlivá místa dopadu fragmentů bylo možno rozlišit pouze pomocí velmi citlivé kamery Hubblova vesmírného teleskopu. Lidé si uvědomili, že dopady velkých těles neprobíhaly jen v dávné minulosti, ale že se odehrávají v blízkém vesmíru také dnes.

Ubráníme se?

Od této otázky byl jen krůček ke katastrofickým filmům.

Pravděpodobnost, že bude Země zasažena asteroidem nebo kometou, je velmi nízká, ale její důsledky jsou extrémně vážné a globální. Obrana spočívá v tom, že se má výrazně zvýšit počet objevených satelitů, které křižují dráhu Země. Nutné je také definovat systémy a technologie, jejichž pomocí by mohly být dráhy asteroidů a komet změněny nebo tyto objekty zničeny, pokud by představovaly ohrožení pro život na Zemi. Byla devadesátá léta čili bylo možné se věnovat i těmto neaktuálním obranným projektům.

Např. v červnu 1995 byla zveřejněna zpráva "Report of the Near- Earth Objects Survey Working Group". Program navrhoval použít moderní astronomickou technologii s vysokokapacitními elektronickými detektory. Nejdůležitějším faktorem je předstih, se kterým objevíme potenciálně nebezpečný asteroid nebo kometu. Ve velké vzdálenosti od Země stačí jen nepatrná odchylka asteroidu od původní dráhy k tomu, aby asteroid Zemi minul o milióny kilometrů.

Vědci vypočetli, že na Zemi dopadne meteorit o průměru dvou kilometrů průměrně každých 500 tisíc let, o průměru kilometru průměrně každých 100 tisíc let. Dopad takového tělesa by způsobil zánik celé lidské civilizace. Bylo vypočteno, že existuje reálná šance 1:1000 dopadu velkého meteoritu v 21. století.

Časem došlo ke zklidnění, zájem o asteroidy opadal, protože svět lidí přišel o iluze míru a ozbrojené konflikty plnily noviny. Náhradní obavy nebyl již potřeba.

V lednu 2000 britský ministr pro vědu lord Sainsbury jmenoval tříčlennou skupinu expertů, kteří se budou zabývat rizikem, že by Zemi mohl zničit obří asteroid. Sainsbury ujistil, že riziko, že by nějaký asteroid nebo kometa vážně poškodily Zemi, je velmi malé. Ale zpráva ve víru násilí zapadla.

Podle britských vědců žádný ze známých asteroidů nebo komet, které se pohybují v blízkosti Země, by neměly v dohledné budoucnosti představovat nějaké nebezpečí. (ČTK, 4. 1. 2001) Mediální fenomén asteroidů uhasíná.

Vědci k tomu přispěli v roce 2001 ještě více: Počet asteroidů, které by se mohly srazit se Zemí, dosahuje podle amerických vědců jen asi poloviny původního odhadu. Odborníci oznámili, že jen asi 500 až 1000 asteroidů je v takové vzdálenosti od Země, že by mohly způsobit katastrofu, a 90 % z nich bude zřejmě v příštích 20 letech prozkoumáno. Podle původního odhadu bylo v blízkosti naší planety 1000 až 2000 asteroidů. Nové výpočty snižují pravděpodobnost srážky každého tohoto asteroidu se Zemí v příštím milionu let na 0,5 %. Vědci připouštějí, že asi za 100 000 let může nastat srážka s asteroidem. (ČTK, 14. červenec 2001)

Asteroidy jako alibi

Pokud by v budoucnosti byla planeta Země ohrožena planetkou nebo asteroidem, muselo by lidstvo vyvinout maximální úsilí na zneškodnění takového tělesa. Je tato myšlenka reálná?

V horském masivu za hranicemi Colorado Springs v hoře zvané Cheyenne Mountain je umístěno americké velení protivzdušné a kosmické obrany Severní Ameriky NORAD (North American Aerospace Defense Command) pro potřeby USA a Kanady. Zde se neustále shromažďují aktuální informace z celosvětové sítě kontrolních zařízení o situaci ve vzdušném i kosmickém prostoru.

Do budoucna budou sledovací prostředky USA, Ruska a mezinárodních institucí působit v rámci jakési volné kosmické detekční sítě. Vojenské prostředky kosmických úderů ze strany USA, Ruska a některých vyspělých států Země kolem roku 2015 - 2020 již budou běžně schopné řízených úderů v širším kosmickém prostoru.

Všechny vojenské (i potenciální) mocnosti zbrojí a modernizují. Musí svůj současný vojenský výzkum zaměřit také na kosmické válčiště, protože budoucí rozsáhlý konflikt velmocenského charakteru by měl především ochromit kosmické průzkumné a navigační prostředky protivníka. Tím vyspělá technologie moderních armád bude výrazně znehodnocena.

Obrana proti asteroidům bude vhodným maskovacím nátěrem pro tyto vojenské kosmické programy. Schopnost úderu proti asteroidům se ale bude skutečně zvyšovat jako vedlejší výsledek kosmického zbrojení ozbrojených sil pozemských mocností.

Proroctví

Končí čas obav z asteroidů. Přichází obavy z geopolitické krize, neboť kolem roku 2015 bude na Zemi již několik mocností, které se budou hlásit o své místo na slunci. Dnešní obava z terorismu bude v té době možná již jen k smíchu jako mezihra... Asteroidem se stane mezinárodní politika, resp. přerozdělování siločar lidského světa.

9. ledna L.P. 2002 pro Neviditelného psa a Britské listy