K tomu vývoji. Jak objevil Darwin a jak to potvrzují a doplňují poznatky moderní genetiky a evolucionistiky, vývoj každého biologického druhu, tedy i člověka, je dán rovnováhou mezi dvěma procesy: mutagenezí a selekcí.

Mutageneze: Mutace vznikají jako náhodný proces, který v každém jedinci v každé generaci v každé buňce pozmění asi jednu miliontinu všech "písmen" genetické abecedy, kterými jsou zapsány geny a tím všechny zděděné vlastnosti. Vzhledem k tomu, že jeden genom obsahuje kolem 3 miliard písmen, vznikne v každém jedinci a každé jeho buňce za jeho život asi 3 tisíce drobných mutací. Většina z nich není v genech, ale v nekodujících sekvencích genomu. Genů máme asi 30.000. Každý gen má průměrně řádově asi 1000 písmen.

Tedy 30 milionů, v nich vznikne asi 30 mutací. Většina mutací má mírně škodlivé důsledky pro životaschopnost, zvyšuje nemocnost a snižuje tělesnou i psychickou výkonnost. Současné studie, že průměrně 1 - 4 mutce mají potenciálně zhoubný účinek - pokud jsou v homozygotním uspořádání. Jen nepatrná frakce vznikajících mutací znamená pro organismus nějaký přínos.

Selekce: Organismy nesoucí nevýhodné mutace jsou méně životné a produkují méně potomstva. Organismy mutacemi nezatížené nebo nesoucí takové mutované geny, které přinášející organismu prospěch, mívají více potomků. V důsledku toho se nevýhodné geny z populace odstraňují a výhodné geny se rozšiřují.

Podmínkou pro takové odstraňování genetických chyb je, aby z velkého počtu potomků jen menšina přežívala a aby jedinci s mutacemi ve své většině nedosáhli reprodukčního věku. U lidí tomu tak bylo, dokud se v rodině narodilo 6 - 10 dětí, z nichž průměrně jen dvě dosáhly reprodukčního věku a měly vlastní další potomky. Ostatní předčasně zemřely.

Tento selekční proces zajišťoval zdraví populace v dluhodobé perspektivě. Absence takové selekce v modení společnosti je sice humánní, ale současně, s dlouhodobého hlediska, znamená hromadění genetické zátěže, snižování fyzické a psychické kvality pupulace a zhoršování jejího zdravotního stavu.

Po velkém počtu generací by to mohlo znamenat neschopnost rozvíjet civilizaci a případně vyhynutí lidstva jako biologického druhu.

Moderní genetika, s preimplantačním a prenatálním genetickým screeningem přichází jako nazavolanou. Může totiž problém narůstající mutační zátěže účinně řešit.

Už dnes je možné zabránit rození dětí, které by byly postiženy celou řadou genetických poruch. Počet laboratorně detekovatelných genetických poruch při tom rychle narůstá. Aplikace metod genetické preventivní mediciny, které mnozí intelektuálové odsuzují, umožňuje udržení zdraví lidské populace a případně jeho zlepšení - eliminací detekovatelných genetických poruch.

Většina rodičů si přeje mít zdravé a inteligentní děti. Proč by se jim mělo bránit v realizaci tohoto přání? Proč by se mělo bránit rodičům - až to bude možné - zajistit, aby jejich dítě bylo třeba inteligentní, charakterní nebo mělo jinou pozitivní vlastnost?

Takové řízení genového složení populace není nic nového. Je to proces, který od pradávna probíhá v přírodě, je to evoluce, jejímž jsme produktem - a evoluce se u nás nezastaví. Máme však možnost řídit její směr a rychlost. Jako první a jediný organismus na Zemi máme možnost zajistit budoucnost svých dětí, jejich zdraví, výkonnost , dlouhověkost atd. Proč se tomu bránit???