Rusko projevilo souhlas s americkou přítomností ve Střední Asii nikoliv proto, že by už nemělo v bývalých sovětských republikách žádný vliv (i když je dnes menší než dříve), ale proto, že američtí vojáci a jejich akce v Afganistánu podporují základní ruské zájmy - ochranu velice zranitelné hranice mezi Tadžikistánem a Afghánistánem.

Ruské reakce jsou také v souladu s poznáním, které nabývá na významu v ruských vojenských a politických elitních kruzích od r. 1996, že totiž Rusko potřebuje pomoc při ochraně svých jižních hranic. S výjimkou krátkodobé pomoci OSN v Tadžikistánu a nominálního příspěvku od Společenství nezávislých států (který už ale nepřichází), nese samotné Rusko veškeré náklady.

Vytrvale po dobu téměř 10 roků žádá Rusko Spojené státy o pomoc v boji proti terorismu a také o to, aby si Spojené státy uvědomily hrozbu islámského fundamentalismu ve Střední Asii a na území bývalého Sovětského svazu. Tyto požadavky byly kladeny ještě před článkem prezidenta Vladimíra Putina uveřejněném v listě The New York Times v r. 1999, v němž varoval Spojené státy s děsivou přesností před terorismem a Osamem bin Ladenem.

Napsal: "Žádám vás, abyste na chvíli odhlédli od dramatických zpráv, které dostáváte z Kavkazu a abyste si představili něco klidnějšího: obyčejné obyvatele New Yorku a Washingtonu spící ve svých domovech. A potom najednou jich v okamžiku hynou stovky při explozích Watergate nebo obytného bloku ve West Side na Manhattanu. Tisíce dalších lidí jsou strašlivě znetvořeny. Panika zachvacuje okolí a šíří se na celý národ".

Po 11. září se dostal najednou nově projevený americký zájem o potlačení terorismu a rozdrcení organizace al-Qaeda do souladu s ruskými zájmy. Nyní se snaží Rusko využít této shody okolností a americké přítomnosti v neklidné oblasti, aby potlačilo islámský fundamentalismus na svých hranicích a aby získalo podporu ve své snaze nastolit v oblasti politickou stabilitu. Sovětské zkušenosti z Afganistánu ukazují, že jsou si Rusové vědomi obrovského rozsahu tohoto úkolu a také rizika, kdyby nebylo úsilí korunováno úspěchem. Jenže nemají na vybranou a musejí pokračovat v ochraně svých jižních hranic jak to už ostatně dělají od r. 1991.

Rusko má mnoho významných zájmů v sousedním Tadžikistánu. Jedním je zabránit islámskému fundamentalismu v šíření po Střední Asii a do Ruska (kde žije kolem 20 milionů muslimů). Jiným zájmem je ochrana hranic s Afganistánem. Tadžikistán nemá finanční zdroje, zařízení ani organizaci k ochraně hranic, které jsou velice zranitelné, protože jsou ohrožovány islámským extremismem, terorismem, ilegální migrací obyvatelstva a obchodem se zbraněmi. Dalším zájmem je, co by se stalo, kdyby se Rusko stáhlo z této oblasti. Vzplanula by historická rivalita? Ruská vojenská přítomnost v Tadžikistánu by poskytovala určitou hospodářskou a politickou stabilitu a bránila by možnému rozvoji anarchie, která by mohla poškozovat další středoasijské státy.

Podpora rusky mluvící diaspory v Tadžikistánu je dalším, ale mnohem méně významným důvodem pro ruské zájmy. Rusové, kteří se poměrně nedávno usadili v Tadžikistánu, nemají k zemi vztah sounáležitosti a jejich počet rychle klesá. Rusko má celkem málo hospodářských zájmů v Tadžikistánu, přestože je v této zemi velké minerální bohatství, zejména zde bylo nalezeno zlato, hliník a uran a vodní toky dávají možnost k výstavbě hydroelektráren. Nic z toho se zatím nevyužívá pro občanskou válku. v Dilema pro Rusko spočívá v tom, že americká vojenská přítomnost je nyní ve Střední Asii skutečností. Na jedné straně si Rusové nepřejí, aby tam Američané zůstávali příliš dlouho - a zejména si nepřejí, aby byla na jejich zranitelné jižní hranici vytvořena velká základna NATO. To by ještě více ohrozilo klesající vliv Ruska ve Střední Asii, t.j. v oblasti geopolitického, strategického, hospodářského a historického významu. Na druhé straně si ale ruští vedoucí politici nepřejí, aby Američané zcela odešli po skončení války s terorismem v Afganistánu. To by zanechalo Rusko napospas ještě větší nestabilitě a extremismu.

Přes ochlazení ve vztazích k NATO následkem amerických vojenských akcí na Balkáně neopustilo Rusko zájem navázat úzkou spolupráci s Američany. Využívá toho, že oba státy mají shodné zájmy a bude chtít, aby spolupráce společné zájmy obou států vyjadřovala.