Biflování a diktování přednášek je správné

18. 1. 2011

Naopak studenti, kteří mají k dispozici kopie ppt přednášek mají občas velmi slabé výsledky, protože si většinou nezapisují osobní poznatky přednášejícího, tihle lidé totiž často na přednášky nenosí ani žádný poznámkový blok. Navíc k tomu ani většinou nemají dostatečný prostor kvůli 6-8 slajdům na A4.

O tom je přednáška, že přednášející sděluje svoje poznatky specifickým způsobem auditoriu. Účastníci přednášky si je mohou zaznamenat, dle svých schopností a předchozích znalostí, to je nenahraditelná zkušenost.

Mnoho z nás vzpomíná na vynikající přednášky různých profesorů, ale jen díky osobní účasti a svým zápiskům.

Ne díky e-learningu a ppt kopiích. Jedná se o interaktivní proces. Je to právě vytracení lidského faktoru, ztráta interaktivity, které v současnosti ničí vysokoškolské vzdělání. Studenti si myslí, že si stáhnou z webu přednášky, přečtou si čtyři odrážky na každém slajdu a udělají z toho zkoušku. Jaký to má význam?

Feynman by dnes jistě mohl svoje skvělé přednášky zpřístupnit studentům na několika stručných slajdech v rámci e-learningu, jak by to asi vypadalo?

Nevím jaká je zkušenost panů Cveka a Čulíka, ale když já jsem se učil na zkoušky z fyziky/chemie/matematiky, tak jsem měl před sebou položený list papíru a všechny vzorečky a schémata jsem si neustále psal. Nelituji toho.

Nepopírám, že jsem spoustu věcí od té doby zapomněl, ale vím, že když se k danému problému vrátím, opět dokážu ty staré vědomosti velmi rychle obnovit.

V té hlavě to totiž pořád někde je, sice schované, ale je to tam. Představa toho, že studenti získají většinu znalostí na "projektech" je absolutně naivní. Naprostá většina studentů v průběhu projektů jen hledá zdroje, aby nemuseli nic řešit, jak se ulít, jak někde opsat texty a získat informace pouhým ctrl+c ctrl+v na webu, jsou dokonce ochotni zaplatit různým lidem, aby za ně udělali rešerši. Jedná se o největší omyl současnosti, že "nikdo si nic nemusí pamatovat, stačí jen vědět odkud informace získat".

V životě jsem nepotkal jediného odborníka, který by při dotazu odpověděl "počkejte pane, já si to někde najdu na počítači". Všichni vynikající odbornící v různých oborech mají zároveň fenomenální, téměř encyklopedické znalosti své problematiky. Je to snad náhoda?

Ti lidé si nemuseli nic v mládí zapamatovat, nabiflovat se? Stačilo jim projít si pár papírů se slajdama a udělat zkoušku s tím, že když budou informace potřebovat, tak si je někde najdou? Tomu nevěřím a nikdy věřit nebudu. Možná na fildě, informatice a pajďáku to tak funguje, ale doufám, že na přírodovědě to tak nikdy fungovat nebude.

Pozn. JČ: Je to naprosto neporozumění procesu učení. "Interakce" při mechanickém zapisování přednášek je velmi slabá. Řádnou interakcí je, když student předložené informace použije v projektu, čímž se jich aktivně zmocní. Bez toho se člověk nenaučí nic. Už Komenský to věděl.

Vytisknout