"Fatální" důsledky popularizace exaktních informací

18. 1. 2011 / Jiří Hudeček

Měl bych asi v tomto místě napsat, že jsem za prvé profesorem biochemie, který se delší dobu profesionálně zabývá otázkami škodlivého působení chemikálií, včetně těch, které jsou obsaženy v cigaretovém kouři (a nikdy jsem přitom nepobíral přímo ani nepřímo žádné peníze od "tabákového průmyslu"), za druhé v zásadě nekuřákem a rozhodným odpůrcem kouření ve veřejných prostorách.

Článek nepochybně hovoří o studii autorů Zhong, Carmella a spol. dopisující autor S.S. Hecht) z Minnesotské univerzity (Chem. Res. Toxicol, Dec 2010), odkaz na "podrobnosti v angličtině" pak vedou k článku v IndianExpress.com.

Zhong Y, Carmella SG, Upadhyaya P, Hochalter JB, Rauch D, Oliver A, Jensen J, Hatsukami D, Wang J, Zimmerman C, Hecht SS.: Immediate Consequences of Cigarette Smoking: Rapid Formation of Polycyclic Aromatic Hydrocarbon Diol Epoxides. ABST

Srovnání toho "indicko-anglického zdroje" s článkem v BL ukazuje na snahu o jisté "zvýšení senzačnosti" (vyjádřené už doplněním adjektiva "fatální"). Totéž bohužel platí i o srovnání anglického zdroje a původního vědeckého článku - zde jdou rozdíly nepochybně zčásti na vrub i samotného autora článku, který se zřejmě snažil poskytnout informace "populární formou". Výsledek je jednoznačně paskvil.

Rozeberu jen dvě tvrzení v článku v BL:

• "studie poprvé zkoumala, jak látky obsažené v tabáku způsobují poškození DNA"

To samozřejmě není pravda (takových studií jsou stovky, ne-li tisíce), a ani autoři článku v IndianExpress nic takového netvrdí, použitý obrat se slovesem "track" se celkem přesně vztahuje originální vědecké práci - jde o sledování časového průběhu (ne o zkoumání JAK k poškození dochází, to je známo již dost dlouho).

• "ukázalo se, že poškozuje DNA a vyvolává mutace, které mohou způsobit rakovinové bujení"

To je chyba, víceméně přítomná již v angl. textu, ovšem nešťastným překladem ještě podtržená, protože (označený) fenathren, který dali výzkumnící zmíněným 12 dobrovolníkům do cigaret, není ani mutagenní ani kancerogenní, ani se na takové látky nepřeměňuje (v orig. vědecké práci se o věci obšírně hovoří s tím, že právě proto si jej - pochopitelně - autoři vybrali). Autoři studie stanovovali v krvi látku, produkt přeměny fenanthrenu (tzv. epoxidiol), který TYPOVĚ odpovídá nebezpečným derivátům jiných (těch skutečně nebezpečných) polyaromatických uhlovodíků. Anglický text v I.E. připouští nesprávnou interpretaci, český v BL ani jinou neumožňuje.

Nejde - naštěstí - o to, že by článek nějak zásadně změnil nebo překroutil smysl a význam odborných zjištění. (Jistá senzačnost, resp. přehánění významu vlastních výsledků typu "poprvé" je bohužel stále typičtější pro interakci vědců s veřejností a médii, a je nepochybně výsledkem stále většího tlaku na "prokazování užitečnosti vědy" - ostatně dokázal bych najít dost příkladů i v českých médiích a s českými vědci.). Ale čte-li takový článek někdo, kdo věci alespoň trochu rozumí, řekne si: "Vida, jaké tady mají pitominy. A jakpak to asi bude v článcích o věcech, o nichž nic nevím. Stejné procento chyb?"

To Vám rozhodně nepřeji - a proto jsem se nechal vyprovokovat (a ztratil půlhodinku času).

Ke skutečnému vědeckému významu zmiňované studie: je v tom, že ukázala, že reaktivní deriváty se objevují v krvi prakticky současně s kouřením a tudíž POTENCIÁLNĚ MOHOU způsobit vznik rakoviny i u příležitostných kuřáků (tj. nejen chronických).

Ovšem hlavní argumenty zastánců kouření - že jde jen o potenciální efekt a že zdroje obdobných rizik jsou všude kolem nás - tím nejsou nijak dotčeny, možná dokonce spíše posíleny, protože i náhodný kontakt se zdrojem PAH by tedy mohl způsobit mutaci resp. rakovinu. Příčinná souvislost již existujícího rakovinného onemocnění s předchozím kuřáctvím nemocného se bude prokazovat díky těmto zjištěním obtížněji, řekl bych...

Prof. RNDr. Jiří Hudeček, CSc. působí jako profesor na katedře biochemie PřF UK Praha.

Pozn. KD: K posudku profesora Hudečka, podle kterého je vlastně i samotný zdrojový text pochybný, se sluší poznamenat, že by možná bylo dobré, kdyby si sami chemici - viz tato zpráva American Chemical Society - mezi sebou v této věci udělali pořádek. Jinak původním zdrojem kritizovaného anglického článku je vlastně agentura AFP, ale prakticky totožná zpráva se objevila v celé řadě dalších mainstreamových i populárně vědecky či medicínsky orientovaných médií. Nabízí se tedy buď vysvětlení, že svůj výzkum jim takto - soudě dle posudku výše - zjednodušeně skutečně odprezentoval sám autorský tým, nebo alternativní vysvětlení, že média od sebe navzájem opisovala, to, co první autor přehnal. I to se bohužel někdy stává. Mediální svět dnes standardně funguje tak, že přehání - protože jiný článek než ten s opravdu "bombastickým" titulkem by prostě takřka nikdo nečetl...

BBC News: Smoking 'causes damage in minutes', US experts claimZDE

atd., atd.

Pozn. ŠOK: Největší problém spočívá v tom, že existuje celosvětový žurnalistický úzus, že agenturní informace netřeba prověřovat jiným "nezávislým" zdrojem (stejně jako tomu je u statementů státních institucí, které se také přebírají tak, jak jsou bez dalšího ověřování pravdivosti či úplnosti) . Vydá-li zbulvarizovanou či neznalostí nebo nepochopením novináře zkreslenou informaci AFP, nikoho v žádném mainstreamovém deníku na světě ani nenapadne, aby informaci jedné ze tří nejvlivnějších světových agentur zpochybňoval. Tak funguje takzvaný dendritický vliv autority agentur a hlavních médií při intermediálním nastolování agendy� - podle profesora sociologie žurnalistiky na univerzitě Tulane Warrena Breeda, autora disertační práce The Newspaperman, News and Society (která vyšla jako kniha v Arno Press v roce 1980) či článku Social Control in the Newsroom - A Functional Analysis ve sborníku Social Forces v roce 1955 (nejnověji ve sborníku Social meanings of news: a text-reader, Sage 1997). Čili nic nového. Až na to, že původní zdroj, totiž peer reviewed vědecký časopis Chemical Research in Toxicology kritizovanou informaci dokonce v titulku obsahuje.

Vytisknout