"Urážejí Vás i tím, že se Vámi ohánějí" (z dopisu Janu Palachovi)

18. 1. 2011 / Miloslav Štěrba

Papírovými novinami začíná profukovat mrazivý lednový fičák věnovaný památce Jana Palacha. Jak je známo, mráz k nám po léta "přicházel z Kremlu". Což už dávno neplatí, ba právě naopak, Kreml nás mrazu zbavuje svým plynem.

Spojitost Jana Palacha s Ruskem či SSSR není tak prostoduchá, jak se nám snaží vnutit všemi médii. Student Palach se upálil na protest proti "potlačování svobod" českými normalizátory. Nicméně mediální zdroje akcentují zejména další část zdůvodnění sebeupálení: "po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v čele se Sovětských svazem" (Wikipedia), nebo přímo lžou, když tvrdí, že se Jan Palach upálil na protest proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sebeup%C3%A1len%C3%AD

Jan Palach je považován za českou svatyni, stejně jakou byl pro minulý režim SSSR. Nechci zde pobuřovat zpochybňováním smyslu posvátných relikvií pro život národa. V ohni umírali symboly státnosti -- ve Francii Johanka z Arku, náš národ má Jana Husa. Během vietnamské války se budhističtí mnichové upalovali jako na běžícím páse proti útlaku, řada osob se upálila na protest proti této válce, ale jen v České republice se tragický čin sebeupálení stal "vítanou" součástí národní dějin. V euroamerické civilizaci založené na racionalismu je obecně sebeupálení hodnoceno jako selhání osobnosti. Ani polský Ryszard Siwiec, ani maďarský Sandor Baner nedosáhli svým činem rozměrů, které česká společnost přikládá Palachově oběti.

Vladimír Kučera v MF DNES (17.1.2011) poslal "váženému a milému" studentovi Palachovi otevřený dopis nasycený sebemrskačstvím za období "normalizace". Mladé generaci chce místo "otců a matek, dědů a babiček" vysvětlit, co by jinak neslyšeli, neboť se "styděli potomkům říci, co dělali oni sami". Aby snad mladí neměli pocit, že jejich rodiče žili jen studiem a prací, výchovou potomků a odborářskými rekreacemi, když jim normalizace "mrzačila duše víc než přímý nacistický nebo stalinský teror".

Vladimír Kučera však nabízí i svoji obdivuhodnou oběť na oltář mravní dospělosti a tím se připojuje k základní myšlence Palachova poselství. Píše, že po letech nesvobody jsme ( zvýrazním jeho váhání), "snad trochu lepší". Vždyť nás "pobuřuje, že muže, který upozornil na lumpárnu, vlivní nazývají práskačem", "roste počet voličů, kteří nejdou pouze odevzdat hlas", "prezident i vrátný jsou jen našimi zaměstnanci", "ubývá těch, kteří si nechají kálet na hlavu", přestože "řada současných politiků by normalizovanému stádu ráda velela". A tak z otevřeného dopisu Janu Palachovi se nám vylouplo hřejivé vajíčko do ošatky hlavních redaktorů všech českých médií, slovy autora dopisu: "Urážejí Vás i tím, že se Vámi ohánějí.". Díky Vladimíre Kučero!

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 18.1. 2011