Zemřel Jiří Dienstbier (1937-2011)

8. 1. 2011 / Jan Čulík

V Praze zemřel po delší nemoci politik a vynikající novinář Jiří Dienstbier (1937-2011). Dienstbier pracoval v letech 1958-1969 jako redaktor a komentátor Československého rozhlasu. Působil jako člen vynikající zpravodajské redakce tehdejšího novinářského týmu Milana Weinera a podílel se na jeho neuvěřitelně profesionálních zpravodajských a publicistických pořadech Svět dnes večer. V druhé polovině šedesátých let uváděl vždy v úterý a ve čtvrtek večer spolu s dalšími kolegy vysoce populární tříhodinový publicistický pořad Písničky s telefonem který se zejména na jaře roku 1968 stal vynikající žurnalistickou platformou - redaktoři telefonovali domů ministrům, kteří se v živém vysílání před otázkami kroutili. Janu Čulíkovi o své novinářské praxi v rozhlase v šedesátých letech vyprávěl Jiří Dienstbier pozoruhodnou historku, ZDE. V období Pražského jara patřil Jiří Dienstbier spolu s dalšímí redaktory pražskéh rozhlasu, Slávou Volným, Karlem Jezdinským a Věrou Šťovíčkovou k celonárodním novinářským hvězdám, jejichž status celebrity však nebyl založen na pitomostech, jako je tomu u hvězd dnes, ale na inteligenci, vzdělání, profesionalitě a tvrdé práci.

Po roce 1969 bylo Dienstiberovi zakázáno dál působit jako novinář. V roce 1977 se Dienstbier stal jedních z prvních signatářů lidskoprávní proklamace Charta 77. Byl také zakládajícím členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Spolu s Václavem Havlem byl v letech 1979-1982 (v době, která zhruba odpovídala vzrůstu síly polského nezávislého odborového hnutí Solidarita, jehož se českoslovenští komunističtí papapáši strašně báli) za tvrdých podmínek vězněn.

Po pádu komunismu r. 1989 byl Dienstbier mj. ministrem zahraničí ČSFR, v letech 1998-2001 byl zvláštním zpravodajem Komise pro lidská práva OSN pro Jugoslávii.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.1. 2011