Několik vět k nemravnosti a špionáži

7. 1. 2011 / Luděk Prokop

V BL mne zaujal nadpis "Nahrávání kolegů je nemravné, nahrávání ve vládě je špionáž". Pochopitelně, že v dané souvislosti s nadpisem se bez nějakého přemýšlení vybaví kauza "Michálek - Drobil". Zprvu jsem zásluhou nadpisu myslel, že si o této kauze přečtu něco ve stylu Jaroslava Haška. Vzápětí mě ale došlo, že nadpis je myšlen naprosto vážně. Rozesmálo mě to, kam se hrabe Hašek.

Ze zvědavosti jsem najel na článek a nahlédl do obsahu. Nedalo mě to a přečetl. Doporučení nad nadpisem mne nezklamalo. První odkaz v první větě článku nás zavede k profesoru Knížákovi, stále ještě generálnímu řediteli Národní galerie. Profesor zřejmě řadící sám sebe na vysokou úroveň lidskou se ke kauze vyjadřuje stručně, razantně a jasně. Nadpis. "Amatérsky fízlovat je pod úroveň lidskou". Čtu jeho stručně zásadová moudra o tom, jak nahrávat si spolupracovníky, šéfa, nebo politiky je absolutní svinstvo. Jak pro něho, důvěryhodného charaktera, je takový člověk nedůvěryhodný, bezcharakterní a připadá mu odporné se s ním vůbec bavit. Že by snad o to pan Michálek někdy usiloval? Arbiter morálky Knížák nepřipouští žádné okolnosti vedoucí k holé nezbytnosti nahrávání. A sice ani pro možnost odstranění či alespoň umenšení jiného, podstatně závažnějšího celospolečenského svinstva. Jo, držet hubu a krok, to je zřejmě vysoce morální a charakterní z pohledu prodejce i nákupčího vlastních uměleckých děl. K dokreslení morálky v pojetí ctihodného profesora Knížáka dobře poslouží jeho slova: "naše společnost nepotřebuje neustále vyvolávané skandály, ale prostou lidskou slušnost, jasné a konkrétní diskuze, které nevedou ani k hádkám, ani k nenávisti ...", zlatá slova výrazně podepřená větou předchozí: "Doufám do budoucna, že pan Michálekuž nikdy nesežene slušnou práci. No není ta lidská slušnost nevedoucí k nenávisti v pojetí profesora Knížáka k popukání?

Autorka článku samotného, Ivana Haslingerová, znalá zásad z oblasti mravů, orientuje se též jak v estébáckých způsobech, tak v prvcích špionáže. Nic naplat ale bláboly uvedené v článku pojednávajícím o nahrávání, mravnosti a špionáži, naznačují řadu důvodů, proč asi tak mohla být proti její vůli odejita z Akademie věd po 23 letech. Domnívám se, že by podstatně úspěšněji a plněji se uplatnila ve sdělovacích prostředcích totalitní doby.

Paní Ivana v článku uvádí: "Chodit do práce mezi nejbližší spolupracovníky a tajně nahrávat, co kdo v běžném hovoru u kafe plácne, to u mne není statečnost ale nemorálnost". No tohle přeci víme takřka každý z nás. Jestli takhle švindlovala i na Akademii věd, pak se nelze jejímu nedobrovolnému odchodu divit. Sledoval jsem vystoupení pana Michálka několikrát. Žádné obraty ve výpovědích, žádné tápání politiků v úzkých. Pouze přísná logika věci a důvodů, proč přistoupil ke zvolení jediného možného způsobu směřujícího k odhalení a možné nápravě praktik neslučitelných se slušným, poctivým společenstvím. K nemravným způsobům, dlužno podotknouti ke krajně nemravným způsobům, patří úmyslně hrubé zkreslení skutečnosti sloužící k záměrnému špinění čestného člověka, podpořenému estébáckým klišé. Fuj.

Dovoluji si z článku citovat dále: "V situaci, kdy míra zadlužení státu je 40 % a situace je opravdu nesmírně vážná, volá po nepokoji v zemi jen opravdový nezodpovědný hazardér, kterému nezáleží na občanech, ale jen na svém osobním prospěchu a zviditelnění se. Naše země nepotřebuje neustále vyvolávané nové a nové skandály. Ty vyhovují pouze neschopným zakomplexovaným politikům, ziskuchtivým médiím a samozřejmě opozici".

Míra zadlužení našeho státu je při srovnání s ostatními jedna z nejnižších, takže nesmírná vážnost situace naší, bude u těch mnoha zadluženějších států nejspíš nesmírně nesmírná. Opravdovým nezodpovědným hazardérem, kterému nezáleží na občanech, ale jen na svém osobním prospěchu a zviditelnění se, je zřejmě myšlen opět pan Michálek.

Pěkně děkuji za takové zviditelnění se, kdy po člověku plive kdejaká hnida. Pěkně děkuji za takový prospěch, kdy za prokázanou pravdu poctivý člověk ztratí místo.

Co konkrétně má pisatelka na mysli oním "... volá po nepokoji v zemi ..."? Chce nám snad sdělit, že odhalování korupčního jednání jest voláním po nepokoji? To je ale vzdor na odiv stavěnému pozitivnímu postoji k vládě hodně odvážné. Zapomněla snad, že jde o vládu prioritně protikorupční? Anebo ji přístup premiéra přesvědčil, stejně jako nás mnohé, že proklamace ohledně boje protikorupčního byly jen takové slovní hříčky k oblbování občanů?

Pisatelka článku následně uvádí: "Naše země nepotřebuje neustále vyvolávané nové a nové skandály. Ty vyhovují pouze neschopným zakomplexovaným politikům, ziskuchtivým médiím a samozřejmě opozici". No ano, s první větou lze souhlasit bezezbytku. A když se podle toho začne chovat ta naše státní reprezentace a přenese to dál, na nižší úrovně, může být možná jednou částečně po skandálech. To ale nesmí skandalizovat a trestat chování směřující k odstraňování korupčního jednání. Nepleťme si dojmy s pojmy. Skandál nebyl vyvolán panem Michálkem, skandál byl vyvolán ministrem vlády a výrazně podtržen skandálním přístupem premiéra i prezidenta. Co se týče věty následující, nevím, kde pisatelka bere jistotu, že skandály vyhovují nějakým politikům, byť neschopným či zakomplexovaným. A samozřejmě opozici, jak jinak?

Následuje další perla: "Pokud vláda nebude mít klid k práci, tak dříve či později nastane státní bankrot". Zlatá slova co přežila Husáka a Jakeše. S výjimkou hrozby bankrotem. Tehdy vyhrožovali něčím v tom smyslu, že bez klidu na práci to k lepším zítřkům nedotáhneme. A vida, měli pravdu.

A ještě další: "A každý z nás by se měl proto modlit, aby se premiéru Petru Nečasovi podařilo s touto ekonomickou katastrofou, převzatou po minulých zelených a socialistických vládách, vypořádat a nevolat jeho neustálou kritikou po vládní krizi. Vrátila by se nám všem jako bumerang. Ano vládní reformy budou nepopulární, ale zachrání nás před mnohem větším ožebračením".

Tohle je hodně pikantní tvrzení paní Ivany. Oprostím-li se od absurdity sdělení ... "ekonomickou katastrofou, převzatou po minulých zelených a socialistických vládách..." musím nutně vzít na vědomí, že nepopulární vládní reformy nás mají ožebračit. Ano o tom nepochybuji. Že by mě měly ochránit před ještě mnohem větším ožebračením, tak tomu uvěřit nemohu.

Článek paní Ivany graduje: " A pokud jde o kauzu John-Michálek, tak je podle mne neuvěřitelné, že se mohlo vůbec stát to, že jakýsi pan Michálek chodil a nahrával rozhovory na ministerstvech, kde mohla být v rozhovorech představitelů státu prozrazena státní tajemství. A to navíc na radu ministra vnitra! Nejsem právník, ale laicky bych vynášení nahrávek a tajných materiálů z prostředí vlády nazvala špionáží."

Chápu, že v dobách totality mohly být lumpárny státních představitelů stavěny na roveň státního tajemství. Ale v demokracii? To nám soudružka trošičku přehání ne?

Závěr článku je již jen chaos sám o sobě. Buď soudružka o kauze slyšela jen z doslechu, nebo si to celé nějak popletla. Pan Michálek byl uvedený do funkce ministrem, členem ODS. Že by si jej pan ministr nechal někým, bůh ví kým, nasadit jako provokatéra? Provokatéra pro vyvolání umělé pseudokauzy pro kamuflování něčeho mnohem důležitějšího? Tak to je tedy síla tenhle článek. Řekl bych, že tahle paní šéfredaktorka by mohla jít z fleku dělat tiskovou mluvčí premiérovi. Mnohé by pak bylo mnohem jasnější.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.1. 2011