Manifest mladých z Gazy za změnu

7. 1. 2011

Křičíme, abychom prolomili zeď ticha, nespravedlnosti a lhostejnosti, stejně jako izraelské F16ky proráží zvukovou bariéru, křičíme zplna hrdla, abychom uvolnili nesmírnou frustraci, která nás požírá, protože žijeme v té příšerné situaci, v jaké žijeme; jsme jako veš mezi dvěma nehty, náš život je zlý sen prožitý v noční můře, a nikde naděje, a nikde svoboda.

Je nám zle, neboť jsme zajatci politického boje; je nám zle z letadel, která krouží v temné noci nad našimi domy; je nám zle ze zabíjení nevinných farmářů, kteří byli zastřeleni při obdělávání svých polí; zle z vousatých chlapíků, kteří chodí kolem a zneužívají svou moc, bijí a zatýkají mladé lidi, kteří projevili své smýšlení; zle z ostudné zdi, která nás oddělila od zbytku naší země, a vězní nás na území malém jako poštovní známka; zle z toho, že jsme portrétováni jako teroristé, kutilové-fanatici s trhavinami po kapsách a se zlem v očích; zle z lhostejnosti mezinárodní komunity, která vyniká ve vyjadřování obav a přijímání rezolucí, ale selhává v prosazení čehokoli, na čem se usnese; jsme znechuceni a unaveni žitím života na hovno, jsme uvězněni Izraelem, biti Hamasem a naprosto ignorováni zbytkem světa.

Roste v nás revoluce, ohromná nespokojenost a frustrace, která nás zničí, pokud nenalezneme způsob, jak přeměnit všechnu tu energii v něco, co vyzve status quo na souboj, v něco, co nám dá naději. Poslední kapkou, která rozechvěla naše srdce zuřivostí, byl třicátý listopad, kdy důstojníci Hamasu vtrhli do budovy Sharek Youth Forum, jedné z hlavních organizací pro mladé (www.sharek.ps) se svými zbraněmi, lžemi a agresivitou. Následovalo zatýkání a uzavření organizace. Několik dní poté byli demonstranti před budovou Shareku zbiti a někteří pozatýkáni. Opravdu žijeme zlý sen uvnitř noční můry. Je těžké najít slova pro tlak, jež nás tíží. Sotva jsme přežili operaci Lité olovo, během které Izrael velice efektivně vybombardoval zatraceně mnoho z nás, operaci, při níž zničil tisíce domů a ještě více životů a snů. Nezbavili se Hamasu, jak zamýšleli, ale zato se jim určitě podařilo všechny vyděsit a rozšířit posttraumatický stresový syndrom na všechny, protože tady není kam utéct.

Jsme mladí s těžkými srdci. Neseme si sebou tíseň tak strašnou, že nám brání užít si západ slunce. Jak si ho užít, když se na obzoru stahují temné mraky a pochmurné obrazy se míhají před očima, jakmile je zavřeme?

Usmíváme se, abychom zakryli bolest. Smějeme se, abychom zapomněli na válku. Doufáme, abychom nemuseli páchat sebevraždy tady a teď. Během války jsme nabyli zcela zřejmého dojmu, že nás chce Izrael vymazat z povrchu zemského. Během posledních let Hamas vynaložil všechny síly na to, aby dostal pod kontrolu naše myšlenky, chování i naše touhy. Jsme generace mladých lidí, kteří uvykli pohledu na rakety, neseme břemeno, které se zdá neúnosné pro normální a zdravý život, a jsme sotva tolerováni masivní organizací, která se v naší společnosti rozšířila jako rakovina, způsobuje chaos, zabíjí společenský život, myšlenky a sny na jejich cestě, paralyzuje lidi režimem hrůzy. Nemluvě o vězení, do kterého nás uvrhla takzvaně demokratická země.

Historie se opakuje ve své nejkrutější formě a zdá se, že to nikoho nezajímá. Bojíme se. Zde, v Gaze, se bojíme, že budeme uvězněni, vyslýcháni, zastřeleni, mučeni, bombardováni, bojíme se smrti. Bojíme se v každodenním životě, protože cokoliv uděláme, musíme pečlivě zvážit a promyslet, protože omezení jsou všude, protože nemůžeme jít kam chceme, říkat co si myslíme, dělat, co bychom rádi dělali, ba někdy nemůžeme ani myslet podle svého, protože okupace okupuje naše hlavy tak strašně, že to bolí a hrne nám to do očí slzy frustrace a slzy hněvu!

Nechceme nenávidět, nechceme zažívat všechny tyhle pocity, už nechceme být oběťmi, nikdy víc. DOST! Dost bolesti, dost slz, dost utrpení, dost dohledu, omezení, nespravedlivých ospravedlnění, teroru, mučení, výmluv, bombardování, bezesných nocí, mrtvých civilistů, zlých vzpomínek, nehostinné budoucnosti, srdcervoucí přítomnosti, pochybné politiky, fanatických politiků, náboženským hovadin, dost zatýkání. ŘÍKÁME STOP!

To není budoucnost, jakou chceme!

Chceme tři věci. Chceme být svobodní. Chceme žít normální životy. Chceme mír. Je to příliš? Jsme hnutí za mír, které sestává z mladých lidí z Gazy a příznivců všude na světě, které se nezastaví, než bude pravda o Gaze známa každému na této planetě do takové míry, že další tichý souhlas či hlasitá lhostejnost bude nepřijatelná.

Tohle je Manifest mladých z Gazy za změnu!

Začneme zničením okupace, která okupuje naše nitra, osvobodíme se z vězení, ve kterém trpí naše mysl, a znovu nabudeme důstojnost a sebeúctu.

Budeme držet hlavy vztyčené, i když narazíme na odpor. Budeme pracovat ve dne v noci, abychom změnili strašné podmínky, ve kterých žijeme. Budeme stavět sny tam, kde narazíme na zdi. Doufáme jen, že ty -- ano, ty, kdo čteš tento text zrovna teď! -- nás podpoříš. Chceš-li vědět jak, prosím napiš na naši zeď, nebo nás kontaktuj přímo: freegazayouth@hotmail.com.

Chceme svobodu, chceme žít a chceme mír.

Svobodu mladým v Gaze!

(Překlad Ondřej Krump)

Text v angličtině ZDE. Reportáž ze setkání s autory textu ZDE.

Vytisknout