Pražská ČSSD rozhodla o své budoucnosti

8. 1. 2011 / Štěpán Kotrba

Předsedou KVV Praha obhájil dosavadní předseda Hulínský, pražská organizace jej poslala i do vedení strany a na předsedu strany nominovala předsedu Asociace krajů, hejtmana Haška. Podle tohoto klíče byli zvoleni i delegáti sjezdu a kontrolní komise. Místopředsedy se stali představitelé těch obvodů, kteří podporovali Hulínského. Dienstbier mladší nekandidoval po své porážce ani na místopředsedu. Nezískal tak ve vedení krajské organizace žádnou funkci. Před volbou se nechal ještě slyšet, že hodlá nebýt loajální a obhajovat své názory na sjezdu při volbě místopředsedů, kde chce kandidovat znovu. Podle informací BL ze sálu ho nevolili ani všichni delegáti jeho vlastního obvodu - Prahy 2.

V koalici s pravicovými stranami je pražská sociální demokracie nejen na Magistrátě, ale i ve většině městských částí. "Jen důsledností v prosazování vlastního programu v té části, která je součástí koaliční dohody a programového prohlášení pražské radnice, vidí sociální demokracie přínos této koalice," konstatoval jak předseda regionu Petr Hulinský, tak místopředseda Karel Březina. "Nikdy předtím - i když jsme již byli v koalicích - jsme nedokázali tak zásadním způsobem prosadit v Praze svůj volební program. Nikdy předtím jsme také neměli rozhodující vliv na vedení města, nikdy předtím jsme neměli v Radě takové zastoupení, jaké máme v současné koalici," uvedl Hulinský a řekl, že jedním z kroků bude jízdné MHD zdarma pro školáky do 15 let a pro důchodce nad 65 let.

Petru Buzkovou, která chtěla být pouze delegátkou konference za ženy a nezvolili ji za delegátku v jejím vlastním obvodě, zvolili na návrh předsedy Prahy 1 delegáti až ve třetím kole a tím nejmenším počtem hlasů vůbec možným - 76 ze 151. Tím si bývalá místopředsedkyně otestovala, že nemá podporu regionu, jehož byla kdysi kandidátkou na primátorku. "To si to ještě pamatují?" nechala se prý slyšet po hlasování. Sociální demokraté jí totiž nemohou odpustit, že když kandidovala v Praze na primátorku, poté, co ČSSD neuspěla, ač byla zvolena do Zastupitelstva hlavního města Prahy, vzdala se mandátu od voličů s tím, že v opozici být nechce a že zvolí raději dráhu advokátky. Získala přitom více preferenčních hlasů, než lídr kandidátky Petr Hulinský - více než 67 tisíc. "Mrzí nás to, protože by byla přínosem," tvrdil tehdy zastupitel za ČSSD Miroslav Poche. ODS tehdy na podzim 2006 zvítězila s 53% a sestavila jednobarevnou Radu. Primátorem se stal Pavel Bém, ČSSD skončila v opozici. Buzková byla po celá léta členkou strany v Praze 4, ale po opakovaném upozornění, že je její stranickou povinností docházet na schůze alespoň jednou v roce, přestoupila na Prahu 1, kde má kancelář.

Buzkové společník v advokátní kanceláři Luděk Krajhanzl se podle Lidových novin stal agentem kontrarozvědky, když pracoval v osmdesátých letech na Federálním ministerstvu zahraničních věcí (FMZV). Závazek o spolupráci s StB podepsal v prosinci roku 1983. Nasazen byl prý na americké diplomaty. Posléze byl podle LN převeden pod I. správu Federálního ministerstva vnitra (FMV). Na misi v Kuvajtu byl prý podle stejného zdroje převeden pod řízení KGB. Podklady, předané novinářům, pocházejí podle indicií z Žáčkova ÚSTR.

Lidové noviny, Pavla Kubálková: Společník Petry Buzkové Krajhanzl pracoval pro KGB ZDE

Nicméně Buzková byla v osmdesátých letech jako studentka Právnické fakulty Karlovy univerzity a průvodkyně turistů vedena v archivu Státní bezpečnosti jako důvěrnice II. správy s krycím jménem "Pavla" (D - StB 45958 2b - 1). Poté, co byla kategorie tzv. "nevědomé" spolupráce na podzim 1991 přijatým zákonem zrušena, získala Buzková čisté lustrační osvědčení. Předsedou lustrační komise FMV byl tehdy Jaroslav Bašta, pozdější poslanec ČSSD a ministr Zemanovy vlády, zodpovědný za tajné služby. Buzková s ním velmi dlouho měla společnou poslaneckou kancelář.

Vytisknout