Spojené státy nařídily Twitteru, aby jim vydal zprávy, které odeslala aktivistka z Wikileaks

8. 1. 2011

Islandská poslankyně zahájila právní kroky ve snaze zabránit americké vládě, aby získala přístup k jejím soukromým zprávám odeslaným prostřednictvím Twitteru.

Birgitta Jonsdottir, islandská poslankyně za stranu Hnutí na Islandu, uvedla v pátek, že "americká vláda chce získat přístup ke všem mým zprávám, odeslaným prostřednictvím Twitteru od 1. listopadu 2009. Oni si neuvědomují, že jsem na Islandu poslankyně parlamentu?"

Jonsdottirová je bývalou dobrovolnou spolupracovnicí serveru Wikileaks. Uvedla, že zahájila právní kroky ve snaze zabránit americké vládě, aby získala její soukromé zprávy, poté, co americké ministerstvo spravedlnosti vydalo v této věci soudní příkaz. Jonsdottirová uvedla, že má 10 dní na to, abý americkou žádost o její soukromé zprávy zastavila. Dodala, že americké ministerstvo zahraničí si "vyžádalo samozřejmě daleko více informací než jen mé zprávy na twitteru".

Jonsdottirová uvedla, že požaduje schůzku s americkým velvyslancem na Islandu. "Americké ministerstvo spravedlnosti se v této věci úplně zbláznilo." Uvedla, že americké úřady požadují, aby jim Twitter vydal i osobní informace o ní.

"Nejde jen o mé informace. Je to varování pro každého, kdo má cokoliv společného s Wikileaks. Je naprosto nepřijatelné, aby se americké ministerstvo spravedlnosti chovalo takto agresivně. Já mám štěstí, že jsem poslankyně v parlamentu. Ale co ostatní lidi? Je mou povinnosti udělat všechno, co je v mých sílách, abych zastavila toto zneužívání moci."

Marc Rotenberg, předseda internetového inspekčního úřadu Electronic Privacy Information Centre (EIPC) ve Washingtonu konstatoval, že to vypadá, že se americké ministerstvo spravedlnosti snaží vypracovat žalobu proti Wikileaks a jeho zakladateli, Julianu Assangovi za to, že zveřejnil tajné americké dokumenty.

Centrum EIPC už požádalo, aby americké úřady vydaly informace o svém vyšetřování lidí, kteří poskytli prostřednictvím úvěrových karet Mastercard, Visa či banky Paypal, finanční dary serveru Wikileaks.

Jonsdottirová se loni podlílela na zveřejnění, prostřednictvím Wikileaks, videozáznamu, na němž americký vojenský vrtulník usmrtil střelbou v Iráku dva reportéry tiskové kanceláře Reuters.

R. 2009 pozvala Jonsdottirová Assangeho na recepci na americkém velvyslanectví v Reykjavíku, kde Assange hovořil i s americkým velvyslancem. Wikileaks nedávno publikovaly tajnou zprávu o kolapsu islandských bank.

"Napadlo mě, že to bude docela dobrá provokace vzít ho na tu recepci a zjistit, jestli Američané vědí, kdo to je. Myslím, že to vůbec netušili," řekla Jonsdottirová loni.

Jonsdottirová se v poslední době distancovala od Assangeho a Wikileaks a vyjádřila názor, že by se měl sám distancovat od Wikileaks a vyřešit své právní problémy ve Švédsku, kde ho obvinily dvě ženy z údajného znásilnění.

Na Islandu podporuje Jonsdottirová Icelandic Modern Media Initiative (Islandskou iniciativu pro moderní média), jejímž cílem je vytvořit takové zákony, který by proměnily Island v právní útočiště pro novináře a sdělovací prostředky.

Jonsdottirová není první spolupracovnice serveru Wikileaks, kterou pronásledují američtí činitelé. Loni v červenci byl Jacob Appelbaum, jeden z nejbližších Assangových spolupracovníků, vyslýchán po příletu na letiště v Newarku po dobu tří hodin a byly mu zkonfiskovány mobilní telefony. Imigrační úředníci mu také prohledali počítač.

Americké ministerstvo spravedlnosti na dotazy deníku Guardian v této věci neodpovědělo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.1. 2011