Wikileaks: Assange vyhrožoval, že bude deník Guardian žalovat

7. 1. 2011

Podle Ellisonové docházelo k hádkám, právnímu vyhrožování a celé řadě otřesů, než mohl deník Guardian publikovat to, co Ellisonová charakterizuje jako "největší novinářský trhák za posledních třicet let".

Ellisonová zaznamenává celou historii od první kontaktu novinářů Nicka Daviese a Iana Traynora s Assangem, k němuž došlo loni v červnu. Problémem bylo to, že Assange sice dokumenty z Wikileaks zpřístupnil Guardianu, ale pak je, aniž by list konzultoval, dával k dispozici i dalším médiím.

Jiným problémem bylo, že na rozdíl od novinářů v Guardianu Assange chtěl první dokumenty, vojenské záznamy z války v Afghánistánu, vydat bez jakékoliv redakce, tedy bez odstraňování jmen lidí, které by to mohlo poškodit, což bylo pro Guardian nepřijatelné.

I Assangovi kolegové z Wikileaks zaznamenávali, že se Assange chová stále autokratičtěji a arogantněji. Tutéž zkušenost s ním měl i deník Guardian.

Jeden z bývalých spolupracovníků Wikileaks pak poskytl všech 250 000 amerických diplomatických depeší novinářce Heather Brookové. Ta materiál dala k dispozici také Guardianu.

Vzhledem k tomu, že měl Guardian nyní tento materiál i z jiného zdroje, uvědomil si, že nemusí respektovat dohodu s Assangem, že materiál začne vydávat, až do Assange dovolí.

Deník Guardian předal dokumenty německému týdeníku Der Spiegel a americkému listu New York Times a tyto tři listy byly připraveny začít americké depeše z Wikileaks vydávat 8. listopadu 2010. Týden předtím vrazil do kanceláře šéfredaktora Guardianu Julian Assange a vyhrožoval mu, že bude list žalovat. Rusbridger a další novináři, včetně novinářů z Der Spiegelu, pak mnoho hodin jednali z Assangem. Rusbridgerovi se nějak podařilo dokázat, aby spolu všichni mluvili. Dokázal to za pomoci množství kávy a potom i množství vína. Nakonec došlo k dohodě, že vydávání se odloží, aby měl Assange čas vyjednat vydávání i s Le Mondem a ze španělským listem El Pais.

Podrobnosti v angličtině také ZDE

Vytisknout