Lze zlepšit české vzdělávání dovozem anglických a amerických učitelů?
29. 10. 2010 / Vladimír Wagner
Je jasné, že dobrá znalost angličtiny je v dnešním světě velmi důležitá a každému mladém prospěje. Nejsem si však jistý, do jaké míry by zrovna představa a nápad, který prezentuje Jan Čulík, přispěl ke zlepšení vzdělanosti v České republice. Připomeňme si je:
Se studenty, jejichž rodným jazykem angličtina není, se setkávám při přednáškách, které mám pro studenty programu Erasmus, i při praxích, které absolvují u nás v ústavu. Někteří umí anglicky velmi dobře a někteří hůře. Občas mají i docela velké problémy při sledování náročné a velice odborné přednášky v cizím jazyce. A žádný velký rozdíl mezi znalostmi mladých Západoevropanů (například z Francie, Španělska či Norska) a Východoevropanů (Ruska, Polska či Česka) nepozoruji. Pochopitelně mé omezené osobní zkušenosti nejsou přesná statistická čísla, ale ani výrok Jana Čulíka na nich nestojí.
Ale připusťme, že opravdu mladí lidé v Česku znají angličtinu hůře než mladí Západoevropané. Nemyslím si však, že by návrh Jana Čulíka byl cestou ke zlepšení stavu českého školství a vzdělávání. Jan Čulík nepíše, zda by se praxe výuky i jiných předmětů anglickými a americkými učiteli měla zavést na všech středních školách nebo je na části. Vzhledem k tomu, že si však od tohoto kroku slibuje obrovský pozitivní ekonomický dopad, tak přinejmenším předpokládá, že to bude na značné části z nich.
Pak však narážíme na jeden základní problém. Jen velmi malá skupina lidí se živí jen díky znalosti cizího jazyka. U většiny není tak podstatná dokonalost jejich angličtiny, ale to, jestli umí dokonale něco, co i s využitím cizího jazyka mohou dělat. To znamená, že i při výuce nějakého předmětu v angličtině je primární získání dokonalé znalosti daného oboru. Pokud by tak měl anglický či americký učitel učit třeba fyziku či matematiku, tak to musí být především dobrý fyzikář či matematikář. A myslím si, že je každému jasné, jak náročné a drahé by bylo získání a zaplacení odpovídajícího počtu takových učitelů. V současnosti mají školy problém zaplatit rodilé mluvčí byť jen pro přímou výuku angličtiny. Myslím si, že adekvátní zaplacení dobrých českých učitelů příslušných předmětů a určitého počtu rodilých mluvčích pro podporu výuky jazyků, tak aby je školy udržely a vytvořily jim dobré podmínky pro jejich práci, by vyšlo daleko laciněji, než nápad Jana Čulíka. A pro vzdělanost mládeže v Česku by to mělo daleko větší přínos.
Osobně si myslím, že zavedení výuky jiných předmětů v angličtině (či jiném světovém jazyce) má smysl na některých speciálních středních školách, které mají vybrané studenty. To už existuje v Česku i dnes. Mělo by možná smysl jisté rozšíření takové praxe na některé další vybrané školy. Mám však obavy, že v případě širokého uplatnění takové výuky by zlepšení úrovně studentů v jazykové oblasti nevyvážilo úpadek jejich znalostí v takto vyučovaných předmětech. Docela rád bych věděl, kolik procent středních škol v Německu má výuku v jiných předmětech zajištěnu britskými a americkými učiteli, ale podle mých zkušeností to nebude tak časté, jak se snaží naznačovat Jan Čulík.
Jiná situace už je na vysoké škole. Tam je výuka v angličtině oprávněnější a také běžnější. I když, pokud mám vycházet ze své konkrétní zkušenosti, tak pro studenty nižších ročníků je přece jen většinou efektivnější přednáška v rodném jazyce. Vzhledem k tomu, že se při ní poprvé setkávají s velkým množstvím nových pojmů a odbornými tématy, která jsou velmi náročná sama o sobě, je lepší, když se mohou soustředit čistě na ně. To je také důvod, proč třeba já mám takovou přednášku paralelně česky pro české studenty a anglicky pro studenty programu Erasmus. Ne nepodstatné je také to, že po absolvování bude velká část studentů pracovat v českém prostředí a je důležité, aby znali a měli dobře zafixované české odborné termíny a mluvu. Pokud budou pracovat vědecky, tak by měli umět přednést své vědecké výsledky nejen odborné (tedy angličtiny znalé) ale i české laické veřejnosti. Pro studenty vyšších ročníků je situace jiná. S českou i anglickou odbornou terminologií jsou už seznámení, dokáží se už velice dobře orientovat a většinou literatura k přednášce už v češtině ani neexistuje, takže stejně studují z anglicky psaných textů. Často pracují i v mezinárodních skupinách a diplomovou práci píší v angličtině. V tomto případě tak není problém přednášet pouze anglicky společně pro studenty české, i ty z programu Erasmus.
VytisknoutObsah vydání | Pátek 29.10. 2010
-
31.10. 2010 / Protesty fungují. Důkaz!29.10. 2010 / Churchillův Gulag29.10. 2010 / Manipulace veřejností a VÚKOZ v Průhonicích29.10. 2010 / Čína má nejrychlejší superpočítač29.10. 2010 / Obama Daily Show27.10. 2010 / Česká vláda nevládne v zájmu státu27.10. 2010 / Ruská armáda se vrací do Afghánistánu27.10. 2010 / Gorbačov: NATO v Afghánistánu nikdy nezvítězí27.10. 2010 / Ivo ŠebestíkKdy se probudí mrtvý brouk v českých médiích? Správná odpověď zní: Asi nikdy!28.10. 2010 / Konzervativní starosta Londýna Boris Johnson: "Nedopustím sociální očišťování jako v Kosovu"26.10. 2010 / Karel DolejšíMateriály Wikileaks a nová orientace irácké vlády odhalují... selhání, jež je dávno známo2.10. 2010 / Hospodaření OSBL za září 2010