Lze zlepšit české vzdělávání dovozem anglických a amerických učitelů?

29. 10. 2010 / Vladimír Wagner

Je jasné, že dobrá znalost angličtiny je v dnešním světě velmi důležitá a každému mladém prospěje. Nejsem si však jistý, do jaké míry by zrovna představa a nápad, který prezentuje Jan Čulík, přispěl ke zlepšení vzdělanosti v České republice. Připomeňme si je:

"Proč se už dávno neinvestovalo do toho, aby mladá česká generace dokázala mluvit anglicky stejně jako to umějí mladí Západoevropané? To by mělo obrovský pozitivní ekonomický dopad. Dalo se toho docílit systematickou politikou najímání anglických a amerických učitelů a výukou některých předmětů na středních školách přímo v angličtině - tak, jak se to dělá např. v Německu."

Se studenty, jejichž rodným jazykem angličtina není, se setkávám při přednáškách, které mám pro studenty programu Erasmus, i při praxích, které absolvují u nás v ústavu. Někteří umí anglicky velmi dobře a někteří hůře. Občas mají i docela velké problémy při sledování náročné a velice odborné přednášky v cizím jazyce. A žádný velký rozdíl mezi znalostmi mladých Západoevropanů (například z Francie, Španělska či Norska) a Východoevropanů (Ruska, Polska či Česka) nepozoruji. Pochopitelně mé omezené osobní zkušenosti nejsou přesná statistická čísla, ale ani výrok Jana Čulíka na nich nestojí.

Ale připusťme, že opravdu mladí lidé v Česku znají angličtinu hůře než mladí Západoevropané. Nemyslím si však, že by návrh Jana Čulíka byl cestou ke zlepšení stavu českého školství a vzdělávání. Jan Čulík nepíše, zda by se praxe výuky i jiných předmětů anglickými a americkými učiteli měla zavést na všech středních školách nebo je na části. Vzhledem k tomu, že si však od tohoto kroku slibuje obrovský pozitivní ekonomický dopad, tak přinejmenším předpokládá, že to bude na značné části z nich.

Pak však narážíme na jeden základní problém. Jen velmi malá skupina lidí se živí jen díky znalosti cizího jazyka. U většiny není tak podstatná dokonalost jejich angličtiny, ale to, jestli umí dokonale něco, co i s využitím cizího jazyka mohou dělat. To znamená, že i při výuce nějakého předmětu v angličtině je primární získání dokonalé znalosti daného oboru. Pokud by tak měl anglický či americký učitel učit třeba fyziku či matematiku, tak to musí být především dobrý fyzikář či matematikář. A myslím si, že je každému jasné, jak náročné a drahé by bylo získání a zaplacení odpovídajícího počtu takových učitelů. V současnosti mají školy problém zaplatit rodilé mluvčí byť jen pro přímou výuku angličtiny. Myslím si, že adekvátní zaplacení dobrých českých učitelů příslušných předmětů a určitého počtu rodilých mluvčích pro podporu výuky jazyků, tak aby je školy udržely a vytvořily jim dobré podmínky pro jejich práci, by vyšlo daleko laciněji, než nápad Jana Čulíka. A pro vzdělanost mládeže v Česku by to mělo daleko větší přínos.

Osobně si myslím, že zavedení výuky jiných předmětů v angličtině (či jiném světovém jazyce) má smysl na některých speciálních středních školách, které mají vybrané studenty. To už existuje v Česku i dnes. Mělo by možná smysl jisté rozšíření takové praxe na některé další vybrané školy. Mám však obavy, že v případě širokého uplatnění takové výuky by zlepšení úrovně studentů v jazykové oblasti nevyvážilo úpadek jejich znalostí v takto vyučovaných předmětech. Docela rád bych věděl, kolik procent středních škol v Německu má výuku v jiných předmětech zajištěnu britskými a americkými učiteli, ale podle mých zkušeností to nebude tak časté, jak se snaží naznačovat Jan Čulík.

Jiná situace už je na vysoké škole. Tam je výuka v angličtině oprávněnější a také běžnější. I když, pokud mám vycházet ze své konkrétní zkušenosti, tak pro studenty nižších ročníků je přece jen většinou efektivnější přednáška v rodném jazyce. Vzhledem k tomu, že se při ní poprvé setkávají s velkým množstvím nových pojmů a odbornými tématy, která jsou velmi náročná sama o sobě, je lepší, když se mohou soustředit čistě na ně. To je také důvod, proč třeba já mám takovou přednášku paralelně česky pro české studenty a anglicky pro studenty programu Erasmus. Ne nepodstatné je také to, že po absolvování bude velká část studentů pracovat v českém prostředí a je důležité, aby znali a měli dobře zafixované české odborné termíny a mluvu. Pokud budou pracovat vědecky, tak by měli umět přednést své vědecké výsledky nejen odborné (tedy angličtiny znalé) ale i české laické veřejnosti. Pro studenty vyšších ročníků je situace jiná. S českou i anglickou odbornou terminologií jsou už seznámení, dokáží se už velice dobře orientovat a většinou literatura k přednášce už v češtině ani neexistuje, takže stejně studují z anglicky psaných textů. Často pracují i v mezinárodních skupinách a diplomovou práci píší v angličtině. V tomto případě tak není problém přednášet pouze anglicky společně pro studenty české, i ty z programu Erasmus.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 29.10. 2010