Domovské listy jako nástroj lokální politiky

29. 10. 2010 / Milan Daniel

Obecní zřízení obsahovalo ustanovení podle nichž se obecní příslušnosti nabývalo:

• narozením (kdy manželské děti nabývaly příslušnosti rodičů, nemanželské děti příslušnosti své matky)
• provdáním se (manželka nabývala příslušnosti svého manžela)
• přijetím do obecního svazku, jež se dálo buď:
  a) výslovným usnesením obecního zastupitelstva
  b) obec trpěla, aby se v ní občan bez domovských práv po čtyři roky nepřetržitě zdržoval
• přikázáním stálého bydliště v obci u státních zaměstnanců, důstojníků, duchovních a veřejných učitelů.

Dále bylo domovské právo upraveno říšským zákonem o domovském právu (zákon č. 105/1863). Ustanovení o nároku proti obci na udělení domovského práva byla vypuštěna. Domovské právo bylo možno nyní dosáhnout pouze narozením, sňatkem, získáním veřejného úřadu a přijetím do domovského svazku. O tomto přijetí však rozhodovala jedině sama obec a proti jejímu rozhodnutí nebylo žádné odvolání. Zákon obsahoval i ustanovení o bezdomovcích, tj. Osobách, u nichž nebylo možno domovské právo zjistit. Jeho některé paragrafy změnila Domovská novela (zákon č. 222/1896). Oba zákony (č. 105 a 222) převzala po roce 1918 Československá republika a domovské právo platilo podle těchto zákonů až do konce roku 1948 (zaniklo podle zákona č. 174/1948 Sb. ze dne 30.června 1948 platného od 1.ledna 1949).

Na jedné straně bylo domovské právo závazkem obce vůči svému občanu, na straně druhé bylo nástrojem, jak se zbavit různých přivandrovalců a osob v obci nechtěných -- obec domovské právo neudělila a poslala člověka tzv. postrkem do jeho domovské obce a na její náklady.

Domovské právo osvědčoval tzv. domovský list a evidence se vedla v matrikách domovských příslušníků.

Téma domovského práva bylo otevřeno v souvislosti s bezdomovectvím, které je jistě fenoménem vyjadřujícím odpovědnost (či spíše neodpovědnost) obce vůči lidem, kteří v ní žili či žijí, resp. tohoto stavu dosáhli na základě manželství.

Z výše citovaného textu vyplývá, že záleželo výlučně na zákonem taxativně vyjmenovaných podmínkách, kdo toto právo získá. Z tohoto pohledu bylo významné i ustanovení o přijetí do domovského svazku.

Jak bylo zmíněno, domovské právo bylo možno získat i na základě souhlasu obce. Jedním z takových nejznámějších případů bylo udělení domovského práva bratřím Heinrichovi a Thomasu Mannovým, kteří získali postupně v letech 1935 a 1936 domovské právo v malém městečku Proseč u Skutče, když byli předtím odmítnuti libereckou radnicí.

Mannovým hrozilo po přijetí protižidovských Norimberských zákonů vážné nebezpečí, jehož je prosečská radnice alespoň na pár let zbavila tím, že jim udělila domovské právo nutné k získání občanství. Pro ty, jimž je český státní útvar těsný, může být pozoruhodné vyjádření Thomase Manna na adresu tehdejšího Československa: " Jsem hrdý, že mohu být součástí tohoto státu, jehož politický a duchovní postoj odpovídá mým názorům."

Dlužno dodat, že součástí tehdejšího státu byly i Sudety, potažmo zmiňovaný Liberec, kde bratři se svou žádostí o ochranu proti Hitlerovi neuspěli. Nebyl to tedy přímo stát, ale svéprávná obec, která se svým aktem ztotožnila s politickým a duchovním postojem Thomase Manna.

S potěšením poznamenávám, že v Proseči u Skutče zmíněná tradice žije. Ministerstvo vnitra pravidelně oslovuje obce se žádostí o poskytnutí tzv. integračních bytů pro azylanty. Je spousta velkých měst, která na tuto žádost, jež byla dosud podporována státní dotací (není mi známo, zda nebude stejně jako řada jiných uškrcena), neslyšela a neslyší. Malá Proseč však před několika lety poskytla bydlení pětičlenné rodině afghánských azylantů, kteří ze své země uprchli před Tálibánem. Jak vidno, s domovským právem lze -- stejně jako s každým jiným právem -- nakládat různě. Soudím, že upravený, zmodernizovaný institut domovského práva by významně přispěl k omezení bezdomovectví. Tento stát osciluje mezi solidaritou s chudými a koncentráky pro ně. Stát jsme však my a záleží na nás, která strana získá k nastavení právního prostředí silnější mandát.

Vytisknout