Frago 242 aneb mučení zaručeno

27. 10. 2010 / Daniel Veselý

Jelikož české sdělovací prostředky o podrobnostech odtajněných materiálů týkajících se války v Iráku bohorovně mlčí, budu tedy nemilosrdný: bití pažbami pušek a ocelovými lany, mučení i zabíjení elektrickým proudem, lidská tkáň odřezávaná břitvami, údy uřezané motorovou pilou, kyselina a popáleniny způsobené chemikáliemi na zohavených mrtvolách, pohozených okolo silnic, vydloubnuté oči nebo kosti provrtané elektrickou vrtačkou ZDE -- tyto hrůzy a mnoho dalších obsahuje takzvaný "fragmentární rozkaz" Frago 242 ZDE v rámci speciálního manuálu určeného k šíření barbarismu v okupovaném Iráku na příkaz Washingtonu.

Podle rozkazu Frago 242 vydaného Američany v červnu 2004 byla koaliční vojska zbavena povinnosti hlásit a vyšetřovat jakékoliv násilí páchané proamerickými iráckými jednotkami na civilních osobách. Zatímco Pentagon popírá obvinění z toho, že by ignoroval tyto zločiny (a v tom případě školácky popírá i to, co je uvedeno v jeho vlastní dokumentaci -- pozn. aut.), světové mínění jednání americké armády hořce odsoudilo. Zástupce britského premiéra Nick Clegg kupříkladu uvedl ZDE, že tato tvrzení jsou "mimořádně závažná" a měla by být "rádně prověřena." K odsudku těchto praktik se připojilo i několik arabských zemí a respektované lidskoprávní organizace.

Rozkaz Frago 242 měl v rámci širších politických snah za úkol přenést řízení bezpečnosti z rukou koaličních vojsk do rukou iráckých bezpečnostních složek ZDE, což v reálu znamenalo, že režim byl přinucen změnit politickou konstituci, ale zároveň mohl dále provádět mučící techniky, mimo jiné i ty z éry Saddáma Husajna.

Ve skutečnosti nejde o nic nového pod sluncem. Bestiální mučení dosahující téměř virtuozity je vedlejším, avšak významným produktem činnosti americké armády a CIA. Poté, kdy byl svět šokován týráním vězněných v Abu Ghrajb či na Guantánamu, britský historik a spisovatel Tariq Ali ve své publikaci Piráti Karibiku: osa naděje napsal ZDE, že řada lidí v Latinské Americe se otřásla, neboť zažila ošklivé déjà vu; mučení a týrání absolventy teroristické Školy Amerik v Georgii trvající desítky let v nich zanechalo hluboké šrámy na těle i na duši.

Když se Američanům situace v Iráku vymkla z ruky, tak za jejich asistence začaly vznikat eskadry smrti (tento postup nadšeně propagoval již J. F. Kennedy pro Latinskou Ameriku -- pozn. aut.), a to podle osvědčených receptů ZDE -- protipovstalecká metoda, jež se osvědčila ve Vietnamu: Operace Phoenix na přelomu 60. a 70. let ZDE, jež má na svědomí téměř 40 000 obětí, Operace Kondor ZDE v Jižní Americe v 70. a 80. letech připravila o život nejméně 60 000 lidí; bataliony smrti vycvičené a financované Pentagonem postupovaly v 80.letech podle takzvané "Salvador Option" v Centrální Americe a nechaly za sebou čtvrt milionu mrtvol atd.

Existuje řada textů o tom, jak se rozsévání teroru na způsob "Salvador Option" osvědčilo v poinvazním Iráku ZDE. Není asi náhoda, že bývalý vojenský poradce v Salvadoru, plukovník James Steele, v Iráku stojí za vytvořením nechvalně proslulé Wolf Brigade ZDE a speciálních policejních komand při iráckém ministerstvu vnitra, jež šířily teror a strach v iráckých městech a vesnicích.

Ve světle předešlých řádků má vláda Spojených států ještě tu drzost, aby ústy šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové odsoudila server WikiLeaks nikoliv za to, že publikace ožehavých dokumentů líčící horor, rozpoutaný angloamerickou invazí do Iráku, ale kvůli tomu, že jsou nyní v ohrožení životy amerických vojáků a reputace Bílého domu. Toto hanebné tvrzení opravdu pochází snad z autistického světa, kde byla realita vymazána. Šéf WikiLeaks Julian Assange hovoří o kampani americké vlády namířené proti němu a jeho spolupracovníkům ZDE a zároveň reaguje na postoj Washingtonu, že jediné ohrožení představuje otřesení pověsti těch, kdo sami ohrožují životy vojáků, když je posílají do bitevní pole. Assange také řekl, že 300 lidí, o nichž Pentagon nyní tvrdí, že jsou v ohrožení života, v publikovaných dokumentech vůbec není uvedeno.

Bílý dům, s pomocí nesčetných "pundits", novinářů, filosofů a dalších apologetů jeho maligní politiky, nemá právo cynicky obviňovat jiné státy z mučení a kritizovat tamní porušování lidských práv, byť by docházelo ke stejně ohavným zvěrstvům; nemá žádné právo tyto zločiny zneužívat pro svou agendu ani je paušálně odsuzovat, dokud je sám nepřestane páchat a podporovat.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 27.10. 2010