Nečas "už" ztratil mé sympatie!

12. 7. 2010 / Jiří Baťa

Po mnohadenních jednáních koaličních partnerů při sestavování dokumentu k Prohlášení vlády, však svůj přívětivý zevnějšek odložil a obnažil svou pravičáckou povahu. Při vystoupení na piedestal předsedy vlády byla jeho slova plná líbivých prohlášení či sdělení, avšak po jeho sestoupení na půdu koaličních jednání odhodil masku přívětivého a dobromyslného taťky-premiéra, vše hodil za hlavu a projevil své pravicové vůdcovské hodnoty. Přiznávám, byl jsem bláhový, když jsem si myslel, že své charisma dobráckého a umírněného moravského kluka a člověka rodinného typu přenese i do složitých koaličních jednání, že si zachová ten prorodinný přístup, tu na odiv presentovanou skromnost a lidskost. Vždyť je představitelem strany občanské, notabene demokratické a v domnění, že na co kašlal Topolánek, on svou velikostí ducha napraví. Opak je pravdou, zklamal mne. Hluboce jsem se mýlil a upřímně mne to štve.

Nikdy jsem nebyl přívržencem ODS, nikdy jsem nikomu z ODS nefandil, ale ve slepé důvěře v lepší, než tomu bylo dosud jsem doufal, že P. Nečas bude jiný. Není. Je to zase jen pravičák, spjatý s minulostí, s šedým, někdy až černým pozadím, se všemi negacemi, kterými procházela ODS od svého vzniku až do dnes. Vždyť 18 let, kterých strávil ve špičce vedení této strany nutně musí zanechat, ne-li zapustit kořeny ke všemu, co se v řadách ODS za ta léta odehrálo a událo.

Pochopil jsem, že i když se o Nečasovi mluvilo jako o "tichošlápkovi", umí rozbouřit hladinu občanské trpělivosti a zdrženlivosti svými asociálními přístupy v rámci dojednávání vládního dokumentu. Jistě, nebyl na něj sám, ale jako nastávající šéf a zajisté i jako nejvyšší z vyjednavačů, mohl některé body prohlášení ovlivnit, či zmírnit. Neudělal to a upřímně řečeno, ani se to od něj nedalo očekávat. Spíše naopak. Nastavené body dokumentu jsou tvrdé a nesmlouvavé, čehož si je vědom i sám P. Nečas. A to až natolik, že při vědomí nepopulárnosti, tvrdosti a bezohlednosti některých (ne-li všech) bodů dokumentu, není přesvědčen, že dokument, jako vládní prohlášení, bude občany přijat a pochopen. Projevil však naději, že lidi tyto nepopulární kroky pochopí.

Nevím, zda je tak naivní nebo sebevědomý, ale nedomnívám se, že tak, jak je dokument zpracován, bude lidmi s pochopením přijat. Jako opodstatněnou pochybnost si dovolím poukázat na příklad Řecka, kterým nám bylo tak vehementně , lapidárně řečeno, "varováno", jinak také "vyhrožováno". Ať už jsou skutečnosti v Řecku jakékoliv (a jistě nebudou daleko od skutečností, které nám jsou dosud známy), jakkoliv musí tamní vláda své problémy řešit, lidé nejsou ochotni taková opatření přijmout. Vezmeme-li v úvahu životní standardy a poměry většiny lidí v Řecku a lidí v Česku, pak jsme úplní břídilové, s nadsázkou "žebráci".

Přesto jsou Řekové schopni ten nutně neodkladný a nepopulární krok vlády nepochopit a přijímat s takovou nevolí, jako by jim šlo o život. Stávky, barikády, nepokoje, násilnictví a podobné projevy nevole jsou dnes v Řecku na denním (ne)pořádku. Myslí si snad pan předseda vlády Nečas, že má-li být po většině občanů požadováno, aby si utáhli opasky, aby si je ti bohatí mohli o ty samé dírky povolit, slibovány lepší časy pro naše děti za 40 let, i nadále budou občané strašeni levicí a hlavně komunisty, či že to opravdu, ale opravdu nelze jinak, že většina lidí najde pro tento "antisociální dokument", přesněji řečeno "Prohlášení vlády" pochopení a bude pokorně přijat?

Ano, bylo by to možné za předpokladu, že skutečnost s naší ekonomikou je taková, jak je nám předkládána (o čemž lze pochybovat), za předpokladu, že utahování opasků bude platit pro všechny bez výjimky (což se rovněž neuplatňuje) a také, že úsporná opatření budou spravedlivá a vyvážená a především bude jistota, že to státu a občanům prospěje (o čemž jsou také nemalé pochybnosti). To v současném zastoupení osobností, počínaje Kalouskem, Schwarzenbergem, ale i mnohých dalších "taky" politiků zde nejmenovaných nelze očekávat. Ani nové tváře navrhované vlády neskýtají záruku, že se "vše k lepšímu obrátí". Je totiž mnoho důvodů, proč o tom pochybovat.

Nechci se již podruhé ztrapňovat nějakou nadějí, ale vyslovím přání, aby si lidé nechali projít hlavou, co nám nemajetný Nečas a vláda milionářů předloží, aby nepolevovali ze svých nároků a požadavků a svůj nesouhlas s dokumentem dali jasně a důrazně najevo. V podstatě nejde jen o ten vládní dokument, ale i o samotnou (navrhovanou) vládu.

To není výzva k revoltě, to je výzva k zachování lidské důstojnosti a nároku na slušný a (relativně) spokojený život. Občané na to mají nárok tím víc, že tuto situace nezavinili. Konec konců Řekové také ne, jenže od nás se mají jak prasata v žitě! Naši politici (stejně jako ti řečtí) si to ovšem nepřipouští a nám nic dobrého nepřejí. Pokud ano, tak jenom "na oko"! I proto nejsou se svým "plánem" hodni našeho pochopení, víme, pane Nečasi?

Vytisknout