Mám malý stan...

12. 7. 2010 / Pavel Pečínka

První stupeň, druhý stupeň, starosta se mračí, voda hučí, hasiči přečerpávají a chlapi vynášejí věci, co plavaly v obýváku. Letos už to proběhlo zas. Přišel čas sestavit příručku Jak vyhrát nad povodní. Instrukce zní následovně.

Nepořizuj si dům u potoků, jejich hladina může stoupnout i o pár metrů. Myslíš ale, že tě vršek zachrání? Kdepak. Nestavěj na úbočích, svah nacucaný vodou může "ujet" a strhne i tvou chaloupku. Nestavěj ani na rovinách v mírném dolíku, kde lijáky můžou rybník vytvořit. Nestavěj tam, kde neznáš kolik trubek a šachet je pod tvým pozemkem. Mokrá zem může povolit a zhroutit se, praskliny v terénu rozvalí i tvůj kvartýr. Dej pozor na izolaci zdí, voda může prosáknout i skrz zeď, tedy pokud se nedostane dovnitř přes nízko položená sklepní okna. Ale i kdybys bydlel na mírném svahu daleko od potoka a základy stály na pevném podloží, neraduj se. Voda k tobě vletí kanálem. Vidíš? Trubky to pěkně protáhlo a ty máš nahnědlou břečku po kolena v baráku, to parfémem nepřerazíš ani za těch deset let... Takže obrana neexistuje? Ale ano. Kup si malý stan. Tam na nohy táhne, ale ten přeneseš, případně usušíš. A postupně si zvykneš, dokonce na tom vyděláš.

Až jiní z podpory nebo důchodu neutáhnou hypotéku či nájem a budou hledat flexibilní řešení, ty před nimi budeš mít náskok. Zabiješ tak povodeň, krizi i úspornou koalici jednou ranou.

Vyšlo v Brněnském deníku Rovnost.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 12.7. 2010