Pohled Číňana amerického původu na dnešní svět

12. 7. 2010 / Miloš Kaláb

 
 

Každý den jsou v tisku zprávy o tom, jaké vadné zboží vyrobené v Číně lidé koupili a potom si na ně stěžovali. Nejnověji se jedná o bižutérii pro mladé dívky, která obsahuje olovo nebo je dokonce celá z olova, navíc s příměsí antimonu, což svědčí o tom, že byla vyrobena ze starých automobilových baterií. Zajímavé na situaci je to, že toto zboží neprodávají v severní Americe (až na výjimky) samotní Číňané nýbrž američtí a kanadští obchodníci. Proč to dělají? To vědí Číňani stejně tak dobře jako místní lidé - aby vydělali. Aby vydělali víc, než by mohli vydělat na zboží vyrobeném zde. Čína (zatím) vyrábí levně, takže poskytuje západním obchodníkům příležitost na zboží pěkně vydělat. Co na tom, že místní výrobci musí skončit s výrobou, protože nejsou kompetitivní? Nikoho nezajímá osud lidí, kteří až doposud v USA a v Kanadě vyráběli hračky pro americké a kanadské děti, než jejich výrobky nahradilo levnější zboží z Asie a zejména z Číny. Nezajímá to ani vlády, které by měly dbát na blaho občanů, které je zvolily. Ostatně co mohou dělat, jsou-li obchodníci mocnější než vlády? Máme přece globalizaci, takže o dovozních clech či tarifech nemůže být ani řeči. Jak na toto "upřednostňování" čínského zboží současně se sžíravou kritikou její kvality a vůbec s kritikou všeho, co Čína dělá, hledí někteří Číňani? Nastavují "nám" zrcadlo, jak to v r. 2008 učinil emeritní profesor univerzity v Buffalu ve státu New York:

Je na čase probudit se Duo-Liang Lin Emeritní profesor na Katedře fyziky University of Buffalo Buffalo, New York, USA Když jsme byli "nemocným mužem v Asii", nazývali jste nás "žlutým nebezpečím". Když jsme nyní označováni za novou "supervelmoc", mluvíte o nás jako o "hrozbě". Když jsme zavřeli své dveře, pašovali jste opium na svobodné trhy. Když jsme přijali "svobodný trh", viníte nás z toho, že vám bereme práci. Když jsme se rozpadali, vaše vojska k nám vpochodovala a vy jste chtěli svůj podíl. Když jsme se snažili spojit rozlámané části, volali jste: "Osvoboďte Tibet - byla to invaze!" Když jsme zkoušeli komunismus, nenáviděli jste nás za to, že jsme komunisti. Když jsme přijali kapitalismus, nenávidíte nás za to, že jsme kapitalisti. Když máme miliardu lidí, říkali jste, že zničíme planetu. Když jsme se snažili omezit své množství, říkali jste, že pošlapáváme lidská práva. Když jsme byli chudí, mysleli jste, že jsme psi. Když jsme vám půjčili peníze, viníte nás za své národní dluhy. Když budujeme svůj průmysl, nazýváte nás "znečišťovateli". Když vám prodáváme své výrobky, viníte nás z oteplování planety. Když my kupujeme ropu, nazýváte to vykořisťováním a genocidou. Když vy jdete do války pro ropu, nazýváte to osvobozováním. Když jsme byli ztraceni v chaosu a nepořádku, žádali jste pro nás pravidla zákonů. Když jsme dodržovali zákony a pořádek proti násilí, nazýváte to pošlapáváním lidských práv. Když jsme mlčeli, chtěli jste po nás svobodu slova. Když už nadále nemlčíme, říkáte, že jsme xenofobi s vymytými hlavami. "Proč nás tak nenávidíte?" - ptali jsme se. "Ale ne", odpověděli jste, "my nejsme ti, kteří vás nenávidí". "Ani my proti vám necítíme nenávist - rozumíte nám ale?" "Samozřejmě vám rozumíme", řekli jste, "Máme AFP, CNN a BBC... Co od nás vlastně chcete?" "Abyste usilovně přemýšleli a potom odpověděli... Protože máte jen tolik příležitostí". Už je toho dost, dost přetvářky pro tento jeden svět. Chceme jeden svět, jeden sen, a mír na Zemi. Tato Velká Modrá Země je Dosti Velká pro Nás Všechny.

Ke své básni napsal Dr. Lin prózou tento dodatek:

Když se stalo Japonsko hospodářsky úspěšným, bylo "otloukáno". Nyní je otloukána Čína, která se dopracovala omezeného počtu úspěchů. Pokud jste neslyšeli o "otloukání Číny", báseň je shrnuje. Rád bych osvětlil některé skutečnosti s názory na Čínu a doufám při tom, že aspoň někteří lidé se budou snažit mě pochopit. Západ (USA, Evropa a Británie) praktikují hegemonii a zdá se, že je vůbec nezajímají pocity rozvojových zemí. Ty země také mají právo růst, sílit a mít úspěchy!

Přestože v posledních 30 letech dosáhla Čína určitých úspěchů v infrastruktuře měst a v jiném hardware, je dosud velice chudou zemí s 1,3 miliardou lidí včetně 650 milionů chudých zemědělců. Má zaostalou/zkorumpovanou vládu. Kdokoliv navštívil Čínu, mohl se o tom přesvědčit na vlastní oči. My, kteří žijeme v Hong-Kongu, jsme tak blízko Číně, že ji známe snad lépe než kdokoliv jiný. Jenže Západ nafukuje situaci nad všechny rozměry a nazývá Čínu "supervelmocí" a "hrozbou" - což neodpovídá skutečnosti. Autorka Helen Wang ve své knize správně uvedla, že Čína je v mnoha ohledech příliš zaostalá na to, aby byla supervelmocí - k tomu má před sebou velice dlouhou cestu. Čína by si měla uvědomit, že Západ používá vzestupu země na "supervelmoc" jakožto příhodného důvodu k jejímu obviňování a k "otloukání" pro své vlastní hospodářské nedostatky a diplomatické chyby. Jenže obchod je obchod. Obchod se hýbe dokud lze vydělat peníze.

Kam se podívám, tam vidím, že má Čína co dohánět. Čína má víc vnitřních problémů než stačí řešit a je tedy plně zaměstnána problémy, jak uživit své miliony, zajistit jim všem práci, udržovat co možná malý rozdíl mezi chudými a bohatými, bojovat proti korupci a inflaci, dát lidem slušné živobytí atd. Zatím je úspěch vykoupen krví, potem a slzami. Kdokoliv užívá výrobek od firem Intel, Hewlett-Packard nebo Apple, má v něm mnoho součástek vyrobených v čínských sweat shopech. Ostatně jsou toho plné všechny zdejší noviny. Levné čínské výrobky vlastně udržují inflaci ve Spojených státech na nízké úrovni. Zní to jako situace "všichni vyhrávají". Kolik ale vydělává průměrný čínský dělník při výrobě integrovaných obvodů? Pouhých 120 amerických dolarů měsíčně. Pracuje velice těžce, ale také je velice a velice smutný.

Jedná se opravdu o záměr Západu udržovat Čínu tak, aby neexpandovala, podobně jako se snažil udržovat Sovětský svaz, aby nerostl během studené války. K čemu je Evropská unie, NATO, SEATO a jiné aliance? Je to poválečná strategie Západu omezovat dva komunistické obry, která trvá dodnes, ale je zastaralá, protože ani Rusko ani Čína už nejsou komunistickými státy. Proč mají Spojené státy přes tisíc vojenských základen po celém světě a sedm námořních flotil, které hlídkují na všech oceánech? (Čína nemá žádnou). Protože západní politici musí odůvodňovat vládní výdaje pro armády. Protože výrobci zbraní a obchodníci s nimi lobují politiky, aby ty zbraně kupovali. Protože západní státy chtějí nadále udržovat západní svět jakožto dominantní. Je to správné ohodnocení?

Před 200 lety, když Čína zaostala za Západem, byla nejprve napadena Británií, potom byla vydrancována a kolonizována spolkem 8 států - a dokonce poražena Japonskem. Během dalších 100 roků prodělala Čína dvě revoluce, dvě světové války, občanskou válku a vnitřní rozpory. Čína byla jako národ pošlapána a zažila úplný rozklad. Všechno, co si přeje nyní, je výstavba, dát svým občanům potraviny, střechu nad hlavou, ošacení, slušný život a obnovit pocit sebeúcty v "nemocném" národě. Co může být vznešenějšího a humánnějšího? Mnoho lidí se domnívá, že by měli čínští politici dostat Nobelovu cenu míru za to, že vyvádějí z chudoby a hladu čtvrtinu lidstva. Prezident Gorbačov dostal Nobelovu cenu míru za osvobození Sovětského svazu v r. 1989, což znamenalo ohromnou změnu pro obyvatele východní Evropy. Myslím, že to, čeho dosáhla Čína, je víc vnitřní, ale hospodářské změny jsou buď stejně velké nebo dokonce větší. Proč je Západ tak negativní ve vztahu k Číně? Je to správně hodnocení nebo snad ne?

A co se soutěží ve zbrojení? Spojené státy a Rusko mají dostatek zbraní, aby zničily celý svět desetkrát po sobě, ale Čína by se mohla stěží ubránit skutečné supervelmoci. Čína chce stát na svých dvou vlastních nohou tak, aby ji nezneužívala žádná jiná mocnost. Kdyby někdo chápal, jak uvažují Číňani, jak funguje kultura Konfucia. Mencia, Laotse, Chuangtse a Buddhy, viděl by, že všechny učí harmonii mezi lidmi, harmonii mezi lidmi a přírodou... to, co nás 5000 roků historie naučilo, že totiž války a zabíjení nevyřeší žádný problém, ale naopak vytvoří další problémy. To je důvod, proč čínští politici zdůrazňují, že jejich cílem není první úder v každém konfliktu, což je v příkrém rozporu s názory o pre-emptivním úderu zastávanými některými zeměmi. Čína nenapadla žádnou jinou zemi za posledních 200 roků a nemá ani dnes v boji byť jediného vojáka. Zdá se, jakoby Čína nestála o to být supervelmocí. Mluví snad její ekonomické učebnice o otázce zdali dávat přednost dělům před máslem? Odpověď je zcela jasná.

Myslím, že jsem toho napsal dost - ne proto, abych něco obhajoval nebo někoho obviňoval, ale abych napomohl mezinárodnímu porozumění.

Vytisknout