Po izraelském útoku na lodní konvoj solidarity pro Gazu zvláštní zasedání v Bruselu

Po útoku Izraele na konvoj s humanitární pomocí do Gazy s nejméně 10 mrtvými začíná v Bruselu zvláštní zasedání EU. Turecko už mezitím odvolalo svého velvyslance v Izraeli.

ANKARA/JERUZALÉM afp/dpa/apn | Israelský ministr obrany Ehud Barak obvinil v pondělí organizátory humanitární akce pro Gazu ze zodpovědnosti za krvavý incident ve Středozemním moři. „Litujeme, že došlo k obětem, ale zodpovědnost za to nesou organizátoři flotily „, prohlásil Barak před novináři v Tel Avivu.

Jen na jedné z lodí, turecké „Marmaře“, reagovali aktivisté na útočné dobytí násilím, prohlásil ministr obrany. „S ohledem na toto nebezpečí byli vojáci donuceni použít prostředky proti demonstracím, včetně ostré munice „, řekl Barak.

Generální tajemník OSN Ban Ki Moon je útokem a dobytím flotily pro Gazu s četnými oběťmi před izraelskými břehy otřesen. Rozsah události ho šokoval, řekl Ban v pondělí v ugandském hlavním městě Kampale. Požadoval od izraelské vlády plné objasnění vojenské akce. „Obsáhlé prošetření je naprosto nevyhnutelné, aby se vyjasnilo, jak k tomuto krveprolití došlo „, řekl Ban.  

Ankara odvolala na protest proti izraelskému útoku tureckého velvyslance v Izraeli. Kromě toho anulovalo Turecko tři vojenské smlouvy s Izraelem, prohlásil turecký vicepremiér Bülent Arinc v pondělí v Ankaře.

EU svolává zvláštní zasedání

EU-pověřenkyně pro vnější záležitosti Catherine Ashton izraelský vojenský zásah proti „flotile solidarity“ odsoudila. „Hluboce lituje zmaření lidských životů jako následek izraelské vojenské operace „, oznámil mluvčí paní Ashton v pondělí v Bruselu. „EU odsuzuje každé násilné jednání a lituje každého nadměrného zásahu násilí.“

Stálí zastupitelé 27 vlád EU byli v pondělí svoláni ke zvláštnímu zasedání do Bruselu, aby se poradili o dalším postupu Evropské unie. Na otázku, zdali se zvažuje přerušení asociační dohody mezi EU a Izraelem, mluvčí odpověděl: „Myslím, že bychom nejdřív měli nechat pracovat diplomatické kanály.“

Prezident Evropského parlamentu, Jerzy Buzek, mluvil o „jasném a neakceptovatelném porušení mezinárodního práva „ ze strany Izraele. Při této vojenské akci se jednalo o „bezdůvodný útok „. Parlament vyzývá paní Ashton, aby se v rámci tzv. blízkovýchodního „kvartetu“ (EU, Rusko, OSN, USA) zasadila všemožně o ukončení izolace pásma Gazy.

Rozdílné vylíčení útoku

Při útoku izraelské armády na mezinárodní humanitární flotilu pro pásmo Gazy bylo podle informací izraelské televize zabito 19 lidí. Navíc bylo zraněno 26 propalestinských aktivistů, informovala soukromá televize Channel 10 v pondělí.

Podle izraelských údajů bylo zabito nejméně deset propalestinských aktivistů. Několik tuctů osob – aktivistů i vojáků – bylo podle údajů ozbrojených sil zraněno. Co se ale přesně v noci na pondělí ve Středozemním moři v mezinárodních vodách stalo, zůstalo zpočátku nejasné. Obě strany líčily události rozdílně.

Jeden novinář informoval z jedné z lodí, že Izraelci stříleli již před tím, než se na loď dostali. Izraelské ozbrojené síly oproti tomu deklarovaly, že vojáci stříleli až poté, co byli napadeni aktivisty noži, železnými tyčemi a ostrou municí. Čtyři vojáci jsou údajně zraněni, jeden z nich obdržel střelnou ránu. Jeden z aktivistů vytrhl údajně jednomu z vojáků zbraň. „Oni ten útok plánovali“, prohlásil vojenský mluvčí.

Oproti tomu informovala organizace Free Gaza, která konvoj zorganizovala, o akci jako o pobuřující události. „Je to ohavné, že (vojáci) přišli na palubu a zaútočili na civilisty. A my civilisté jsme“, řekla mluvčí Greta Berlin z Kypru.

Šest lodí, na nichž se nacházelo na 10 tisíc tun pomocného zboží a 700 aktivistů, vzalo do závěsu izraelské námořnictvo. Vrtulníky dopravily zraněné do izraelských nemocnic.

Na palubách konvoje je řada prominentů

O identitě obětí zatím není nic známo. Na palubě flotily se nacházely tucty evropských poslanců, mezi nimi i dvě levicové poslankyně (německého) spolkového sněmu – Inge Höger a Annette Groth, stejně tak bývalý poslanec Norman Paech, jak oznámil šéf frakce Die Linke Gregor Gysi. Očekává od spolkové vlády, že se s okamžitou platností zasadí o ukončení násilí, prohlásil Gysi. Také bývalá nositelka Nobelovy ceny za mír Mairead Corrigan Maguire ze Severního Irska, 85-letý holocaust-přeživší Hedy Epstein, stejně tak další bývalá poslankyně a a jeden ex-plukovník z USA se k akci připojili.

Na palubě jedné z lodí s humanitární pomocí pro uzavřené pásmo Gazy a dobyté izraelskými ozbrojenými silami se nacházel také autor bestsellerů Henning Mankell. Mnichovské nakladatelství Hanser Verlag sdělilo, že autor musel odříct dvě stanice své prezentační cesty, která měla být zahájena v pondělí. „V současnosti nemáme od autora žádné aktuální zprávy“, vysvětlilo nakladatelství.

Rezultát vojenské akce v mezinárodních vodách znamená pro Izrael noční můru, Izrael, jehož mezinárodní autorita tím bude dále poškozena. Navíc bude krvavé intermezzo ještě více zatěžovat již tak napjaté vztahy s Tureckem a dostane téma pásma Gazy, které je pro Izrael nepříjemné, ještě více do zorného úhlu mezinárodního náhledu.

Velkodemonstrace v Istanbulu

Turečtí aktivisté mají na flotile solidarity velký podíl. V Turecku bylo také rozhořčení nad izraelským postupem obzvlášť velké. Turecká vláda odsoudila vojenskou akci a požadovala po Izraeli „akutní potřebu objasnění“. Izraelská vláda porušila mezinárodní právo a musí počítat s následky. V Istanbulu pochodovalo na deset tisíc Turků od izraelského konzulátu do centra města. Útoku na konzulát policie zabránila. Demonstranti pálili izraelské vlajky.

Konvoj zahájil svou 400 km dlouhou a do pásma Gazy nasměrovanou cestu v neděli na Kypru. V oblasti pásma Gazy ovládané militantním hnutím Hamas žije na 1,5 milionů Palestinců. Lodi jim měly přivézt zboží, které se tam kvůli izraelské blokádě nemůže dostat. Izrael blokádu uvalil po uchopení moci islámsky-fundamentalistickým Hamásem v roce 2007.

Izrael předem pohrozil, že lodi s humanitárním zbožím zastaví. Izraelské válečné lodi opustily za tímto účelem v neděli večer své základny. Jednalo se o již devátý konvoj, který byl aktivisty do pásma Gazy vypraven, aby na situaci Palestinců v oblasti v mezinárodním měřítku upozornili. Napadená flotila byla z nich zatím největší.

Spolková vláda vyjadřuje „zděšení“

Také spolková vláda kritizovala izraelskou akci proti mezinárodní „flotilu solidarity pro Gazu“. Ministr zahraničí Guido Westerwelle (FDP) požadoval v pondělí v telefonátu od svého izraelského kolegy Avigdora Liebermana „obsáhlé vyšetření“ zásahu, jak mluvčí vlády Ulrich Wilhelm v Berlíně sdělil. Osud pěti spolkových občanů, kteří byli s „flotilou solidarity“ na cestě, musí být urychleně objasněn.

Wilhelm řekl: „Spolková vláda lituje hluboce ztráty lidských životů.“ O osudu spolkových občanů nemá ministerstvo zahraničí žádné přesnější údaje. Mezi nimi jsou i dvě spolkové poslankyně ze strany Die Linke.

Mluvčí vlády vyzval současně Izrael, aby blokádu pásma Gazy ukončil. Na druhé straně musí radikálně-islámská organizace Palestinců Hamas uznat právo na existenci Izraele a „zříct se teroru „. Vládní mluvčí apeloval na obě strany, aby zabránily všemu, co by mohlo situac ještě přiostřit.

Reakce arabských států

V arabském světě je vojenský zásah proti „flotile solidarity pro Gazu“ hodnocen jako důkaz pro nedostatečnou mírovou vůli Izraele. „Vidíme, že nemá cenu o míru s Izraelem jednat“, prohlásil generální tajemník Arabské ligy, Amre Mussa, v pondělí během jedné konference v Kataru. Židovský stát ignoruje mezinárodní právo, „myslí si, že stojí nad zákony“. Mussa svolal na úterý naléhavé zasedání Ligy do Kaira. Během setkání mají arabské státy prodiskutovat, jak budou na vojenskou operaci (Izraele) reagovat.

O svolání schůzky žádali prezident Palestinců Mahmud Abbas a syrské ministerstvo zahraničí. Syrská vláda odsoudila vojenskou akci proti lodím „flotily solidarity“, které přepravovaly pomocné zboží pro Palestince v pásmu Gazy. Katarský emír, šejch Hamad bin Chalifa al-Thani, mluvil o izraelské „pirátské akci“. Libanonský premiér Saad Hariri prohlásil: „Tento krok byl nebezpečný a naprosto šílený.“

V libanonském hlavním městě Bejrutu a v jordánském hlavním městě Ammanu vyšly mezitím do ulic stovky demonstrantů. V Ammanu požadovali kromě jiného také přerušení diplomatických vztahů s Izraelem. Ke flotile se připojilo také 24 Jordánců a několik Libanonců. Mezi aktivisty byl také jeden Libanonec, který ztratil ve válce mezi Izraelem a libanonskými šíitskými milicemi Hisbolláh v roce 2006 celou rodinu.

Egyptské muslimské bratrstvo prohlásilo: „Vyzýváme arabské a islámské vlády – a zvláště Egypt – k rychlému jednání.“ Hraniční přechod Rafah, který spojuje egyptský poloostrov Sinai s palestinským pásmem Gazy, musí být okamžitě znovu otevřen, „jelikož jeho uzavření bylo jedním z hlavních důvodů k tomu, co se dnes stalo“. Jak Izrael, tak Egypt uzavřely po uchopení moci radikálním hnutím Hamas v pásmu Gazy v létě 2007 hraniční přechody k pásmu. Izrael povoluje od té doby jen dodávky vybraného zboží do pásma Gazy. Egypťané svolí příležitostně k průchodu nemocných Palestinců, kteří mají trvalé bydliště v cizině.