Tak to bychom měli. A co dál?

31. 5. 2010 / Jiří Baťa

Napětí povolilo, volby jsou za námi, výsledky jsou známy, co bude dál, je před námi.

Nemyslím, že je potřeba nad výsledky jásat, je jen bezpochyby uspokojující, že obě silné, tzv. dinosauří strany dostali pocítit, zač je toho loket. Na druhé straně nemohu být nadšen ze skutečnosti, že se do popředí protlačila TOP 09. Její dravost a hlavně bezohlednost je vážným ohrožením sociálního státu, což ovšem neznamená, že jako sociální stát si představuji, že stát bude dávat na všechno, o co bude požádán.

Program TOP 09 je nejen velkorysý a relativně nadějný, avšak také z něj čiší utkvělá představa, že bude-li občanstvo odstaveno dále od žlabu, jim zůstanou pozice drába s bičem, a s ušetřeným na občanech spasí vše, co spasit je třeba.

Jiné by bylo, kdyby to byla strana fungl nová, třeba jako Věci veřejné, kde, ať už si stranu VV vybarvuje či představuje každý, jak chce, jsou v ní přece jen lidé, kteří dosud ve velké politice nebyli angažovaní.

Kdyby tedy TOP 09 přišla s novými tvářemi (a ne s profláknutými ksichty Kalouska, Schwarzenberga, Parkanové, Gazdíka, Severy a dalších), tedy s lidmi, kteří v cca dvacetileté historii významně dlouho zahřívali poslanecké křesla, a podíleli se tak na současném stavu společnosti, především její ekonomiky a byli by tedy důvěryhodnější, byly by i naděje na čestnou a férovou politiku.

Pravda, všechny strany, jak ODS, TOP 09, ČSSD i VV deklarují, že budou potírat korupci, budou dodržovat rozpočtovou kázeň, zprůhlední zadávání státních zakázek, nebudou zvyšovat daně, umožní lepší podmínky podnikatelům (roční daňové prázdniny), sníží nezaměstnanost (podle ODS poskytnou pracovní příležitosti cca 170 tisícům nezaměstnaných) a celou řadu jiných opatření, kterými chtějí napravovat, co sami způsobili (s výjimkou VV).

Na druhé straně však jejich ekonomické opatření bude zaměřeno především na občany, kterým se významně zkomplikuje (ne vlastní vinou) život. Různá omezení, jako např. proklamované zrušení různých příspěvků, snížení sociálních dávek, prosazení výpovědi bez udání důvodů, zvýšení spoluúčasti na zdravotním pojištění a jiné zásahy do rodinných rozpočtů a života občanů, nejsou u střední vrstvy obyvatel důvodem k jásání.

To vše v kontrapunktu ke zkušenostem s lidmi, kteří to co dnes navrhují k nápravě, vlastně sami způsobili a slovem svou vinu nepřiznali. Není divu, jestliže všichni ti "pomazaní" mají stejný názor, jako Íčko Ivan Langer, který se ke své minulosti vyjadřuje jen ukřivděnecky: "Vím, že potřebujete mít rituální vraždy nebo rituální sebevraždy... Byl jsem terčem velmi silné negativní kampaně, tak proto," myslí si Langer. Nic víc, nic míň. Žádný Mrázek, žádná Kubiceho zpráva, žádné posílání do pr..., žádné bručení, žádný kus medvěda pro známé a jiné extempore v jeho "plodném politickém životě".

Sice to plnohodnotně nevyjadřuje dřívější působení a výsledky těch dnes vyvolených, ale obecně chybí ta potřebná sebekritika. To je věc, která se dnes zřejmě bohužel, nenosí. Lze jen doufat, že se také nezapomíná (což platí nejen o něm, ale i o ostatních).

Naplnily se předpoklady, že KDU-ČSL a SZ se do parlamentu nedostanou (žádná škoda), o to příjemnější je skutečnost, že nováček, strana VV, se do parlamentu s poměrně více jak slušným počtem hlasů dostala. Od zemanovců to byla spíše troufalost, než naděje, stejně tak to platí i o dalších malých stranách. Na druhé straně je pozitivní fakt, že ty malé strany částečně, v některých případech i výrazně, odčerpaly hlasy stranám s "trvalým pobytem v budově Parlamentu ČR".

Bude to náročné období. Nemyslím si, že půjde všechno tak snadno, jak si to partaje ve svých programech nalajnovaly. Nicméně, ať už to půjde snadno, rychle či s obstrukcemi, důležité je, aby výsledky byly evidentní a hlavně pozitivní pro naši ekonomiku. Boj s větrnými mlýny, v zastoupení korupce, mafiánských praktik, lobbyismu a kmotrovské přízně, však bude nesnadný. Už proto, že vazby a kontakty se jen tak snadno nezpřetrhávají. A i vděčnost se musí nějak projevit.

Proto bych si přál, aby jak vítězné strany, tak strany jim blízké se držely při zemi, jednaly s vědomím, že jejich programy a cíle by je měly zavazovat k poctivé a odpovědné práci a stranám v opozici (byť zdaleka nemají tu pozici a sílu, jako dříve) přísný dohled na regulérnosti, férovosti a nestranném naplňování cílů, pro které je voliči s nadějí na lepší s důvěrou zvolili. I když na druhé straně i nadále existuje reálná obava, protože jak se říká: Vlk zůstane vlkem (někdy i v rouše beránčím), zloděj zlodějem (který rád křičí: chyťte zloděje!). Bylo by nadmíru dobře, kdyby zůstalo "jen" u těch (opodstatněných) pořekadel.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 31.5. 2010