Vyhrát volby, zbavit se Paroubka a navíc se připravit na velkou koalici:

No řekněte, kolikrát za život se vám to povede?

31. 5. 2010 / Štěpán Kotrba

Nestane se tak, protože Věci veřejné i TOP09 jsou z korupce a neprůhledného financování narozené. Pouze to nebude korupce řízená Martinem Vlastou či Petrem Bendou, ani kmotry pražské ODS, ale Americkou obchodní komorou a s ní spřízněnými fízlovskými a vlivovými strukturami (Růžový panter, Transparency International), financovanými ze sorosovských a rockefellerských grantů.

Sociální demokracie je na rozcestí. Stojí před volbou, zda zůstat v Paroubkem v Praze prakticky odzkoušeném medvědím obětí s různými kmotry ODS, neprůhlednými komunálními bratrstvy rozdělujícími stavební zakázky spřáteleným firmám a pokračovat k středové bezvýraznosti, nebo začít dělat politiku levice. Důrazně, principiálně a dlouhodobě. Zda zůstat do značné míry altruistickou stranou lidí práce a vzdělání, nebo se stát partají živnostenského kšeftování. Zda hájit principy společenského vlastnictví i celospolečenské odpovědnosti a hájit veřejný prostor, nebo směřovat pouze k symbolickému zmírňování následků vykořisťování lidí.

Obhajoba socialistických ideálů znamená důslednou podporu spotřebitelů, odborářů a veřejného sektoru. Učitelů a vychovatelů, lékařů, zdravotních a sociálních sester. Priorizaci veřejné dopravy - zejména té energeticky nejméně náročné (vlaky, tramvaje a trolejbusy, na příměstských tratích autobusy na LPG) a znevýhodnění veškeré "benzínové" soukromé dopravy - například plošným mýtným, platícím na všech silnicích a pro všechna vozidla pro individuální a kamionovou dopravu. Pro podnikatele musí být doprava zboží po silnici na větší vzdálenosti značně nevýhodná. Daleko nevýhodnější než doprava po železnici či výroba v místě. Týká se všeho rychloobrátkového zboží - masem, zeleninou či rohlíky počínaje a minerálkami konče. Ne biomasou či větrem a jinými zeleně romanticky směšnými nápady, ale důslednou preferencí hromadné dopravy a tvrdého zdanění benzínu a nafty, stejně jako ukončení daňového odpočtu luxusních osobních vozidel. Nová levice by měla být zelená, ale rozumně zelená, respektující touhu lidí po komfortu.

Obhajoba socialistických idejí znamená podporu vzdělání dostupného sice pro všechny, ale s centrálně porovnatelnými vstupními i závěrečnými výsledky. Vzdělávací systém je značně liberální a standardizovanou zkoušku nutně potřebuje. Dnešní střední i vysoké školy dávají výsledky naprosto nesrovnatelné. V soukromém školství, kam se studenti přijímají bez normalizovaného přijímacího řízení a kde je limitujícím faktorem kvality kvantita studentů a samofinancování školy včetně, kvete klientelistický systém, na kterém jsou závislí všichni učitelé. Výsledkem je představa studentů, že když si zaplatili, tak musejí dostat vysvědčení. Bez ohledu na výsledky studia. Omyl, který vhání společnost do pasti nevzdělanosti a ztráty kreditu maturitního vysvědčení i vysokoškolského diplomu. V mnoha soukromých školách učí nekvalitní učitelé, kombinované studium nedává možnost individuální práce se studenty ani potřebné soustředění na studium. Tlak na kvalitu je zmenšován a preferuje se kvantita.

Cestou z této pasti je důsledná selekce prostřednictvím povinného testování všech seminárních, maturitních a diplomových prací na plagiátorství a jejich zveřejňování, stejně jako jednotné státní maturity a státní zkoušky. Množství soukromých středních i vysokých škol by mělo být zredukováno tak, aby byla zachována kvalita. Stát musí mít právo kontrolovat a evaluovat to, co platí.

Obhajoba socialistických ideálů znamená obhajobu vzdělanosti. Podpora výzkumu a vědy ovšem nesmí být bez strategie. Stát musí umět říci. Nelze rozdělovat peníze veřejnosti bez sledování přínosu z výzkumu.

Obhajoba socialistických ideálů znamená obhajobu a podporu médií veřejné služby - a s tím vynucování objektivity a nezaujatosti zpravodajství, vyváženosti komentářů a ideologickou nepředpojatost vysílání televize i rozhlasu. Koncesionáři jsou lidé všech vyznání i názorů. Jsou to i lidé bez vyznání. Česká tisková kancelář, Česká televize ani Český rozhlas nesmí být zavlékán do politických šarvátek, jeho redaktoři nesmí žádné ze stran naddržovat a nesmí sloužit ničí propagandě.

Obhajoba socialistických ideálů znamená obhajobu ideálů mravnosti i v politickém soupeření, stejně jako ve správě věcí veřejných. Sociální demokracie nemůže tolerovat cílené rozkrádání státu, snižování hodnoty státního majetku jeho špatnou správou tak, aby s dalo říci, že stát neumí hospodařit. Sociální demokracie nesmí dopustit další privatizaci státních firem a musí být připravena zajistit jejich efektivní fungování. U síťových monopolů by se měla snažit o vykoupení menšinových podílů a zajistit tak plnou kontrolu státu nad distribucí energií či vody.

Pokud ČSSD nezačne přemýšlet o obnově kreditu levice a namísto bezobsažných reklamních keců Dimunů a jiných polovzdělanců nezačne vést konstruktivní dialog o obsahu své politiky a obsahu a významu i odlišných levicových názorů, neuspěje ani v dalších volbách. Nenajde spojence a bude bojovat proti všem stejně nesmyslně, jako dnes soupeří s komunisty. Bude-li tak jako doposud podléhat krátkodobým taktickým a operativním změnám názorů bez dlouhodobého koncepčního rozhledu, bude-li orientovat svou politiku pouze dle nereprezentativních a nekvalitních průzkumů veřejného mínění či dle kampaňovitých propagandistických akcí pravicových médií, stane se zbytečnou. Zatímco pravici spojují peníze, ambice a síla jednotlivců, levici rozdělují ideje, průměrnost a slabost kolektivů.

Sociální demokracie stojí na křižovatce. Nepotřebuje dalšího manipulátora či egomaniaka. Potřebuje silného, poctivého a charismatického předsedu, který se nebojí mluvit s lidmi o jejich problémech a nebojí se lidí zastat. Potřebuje vedení, které rozliší touhu po moci od odpovědnosti vlády. Je jedno, skončí-li sociální demokracie na další léta v opozici a nebo pokusí-li se vytvořit nějakou křehkou koalici, byť možná jen na přechodnou dobu. Musí ale vědět, pro koho to dělá. Musí znát názory svých voličů, musí stát "čelem k masám" a hovořit s nimi, což v posledních letech zanedbala. Musí se snažit mít jejich mandát. Musí se snažit společnost spojovat a ne rozdělovat. Musí mít mediální gramotnost. 38 procent občanů své preference v těchto volbách nevyjádřilo. Bude mezi nimi mnoho těch, kteří nechtěli volit komunisty a nemohli volit Paroubka. Nadějí sociálních demokratů není větší rozpočet na reklamní kampaně, ale větší rozpočet na působení mezi lidmi - na opravdovou práci, na opravdovou politiku.

Vytisknout