Nejde o xenofobii, ale o ideologii

25. 5. 2010 / Jiří Jírovec

Rozpor mezi "cizinci", jakými jsou pánové Golgo a Magid, a jejich domácími protějšky netkví v nepochopení moderní společnosti, jak se snaží dovysvětlit Jan Čulík. Problém není v tom, že prve jmenovaní něco říkají, ale že zobecňují politická hesla. V právu něco říct je ale samozřejmě zahrnuto i riziko být kritizován. Jan Čulík ovšem kritiku odmítá slovem xenofobie.

Pokusím se podstatu věci vysvětlit malým příkladem. Kdysi jsem napsal článek o Bystrém u Poličky, kde se narodila moje maminka a kde Vojtěch Jasný natočil Všechny dobré rodáky. Z hlediska současného pojímání historie české vesnice stačí shlédnout tento film a několik hesel o stalinsko-gottwaldovském treroru združstevňování a je možné psát články do novin. Takto vybaven může vnější pozorovatel (nejen cizinec, ale každý, kdo se do prostředí vesnice nikdy nedostal) dospět k závěrům, které nebudou víc než politickou propagandou. A budou následně podrobeny kritice, jestli ji někdo vůbec zveřejní.

Protože jsem se v prostředí obyčejných lidí pohyboval v Bystrém řadu let, netroufl bych si zpochybňovat jejich zkušenost s JZD ani to, že jako jézeďáci jezdili do velkých divadel a nebo měli rádi spartakiádu. Natož abych jim vysvětloval, že to, že mnoho jejich dětí vystudovalo vysokou školu, nic neznamená. Že byli jen obětí komunistické propagandy. Myslím, že by mě hnali zhurta potěhem.

Názory pánů Golga a Magida na osvobození Prahy v roce 1945, jsou tak poplatné heslům a tomu, co je zrovna moderní říkat, že takovou kritiku nutně vyvolávají. V souvislosti s BL se nabízí myšlenka že tam jmenovaní autoři slouží za užitečné idioty odvádějící pozornost od "cizáka" Čulíka, který je solím v očích lidem, kteří nemají rádi názory přicházející z Glasgow.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 25.5. 2010