Anketa Romano hangos:

Jsou mezi Romy homosexuálové odsuzováni víc než mezi neromy? Pokud ano, proč?

31. 3. 2010 / Pavel Pečínka

Lajla Žigová
Dopisovatelka časopisu Kereka, Valašské Meziříčí.
Poznala jsem pár lidí, kteří měli jinou orientaci. Kupodivu byli všichni Romové. V období, kdy jsem je poznala odsuzovaní nebyli, ale čím si prošli, nevím. Také znám dívku, která má jinou orientaci a o té vím, že ji rodiče odsuzovali. Hlavně otec. Trvalo to docela dlouhou dobu. Poté, co se odstěhovala, ji otec skoro rok neviděl. Ta dívka se trpělivě snažila o to, aby ji rodiče pochopili a nakonec se jí to povedlo. S rodiči se pravidelně schází. Romové berou toto téma trochu citlivěji, rodiče to mohou vnímat jako zradu za jejich snahu, aby vychovali dobrého člověka. Také ostuda hraje velkou roli. Možná je pravda, že jsou homosexuálové mezi Romy více a častěji odsouzení než Neromové. A jak to změnit? To by se musel chtít změnit každý sám. Rozkazem to nejde.

Lucie Sharrii Oračková
Studentka SOŠ managementu a práva, Brno.
Homosexuálové? Podle mě jsou Cikány vnímáni jako osoby jdoucí "proti přírodě". Globálně se traduje názor, že homosexuální preference ničí vztahy mezi lidmi - mezi přáteli nastanou rozbroje, v rodině se objeví "černá ovce" a v zaměstnání (či škole) se stávají terčem šikany. Roma jsou sice přísnější, ale jak kteří. Tzv. phurikane Roma (Roma držící se starých zásad a zastánci nemoderního stylu života) homosexuály stoprocentně zavrhovali. Co se týká dnešní generace, je to věc názoru. Tohle téma je dosti diskutabilní, existuje mnoho odpovědí. Mám kamaráda homosexuála, jeho rodina to vzala docela v pohodě, měl problémy akorát mezi přáteli. Brzy se to však dalo do pořádku a nyní je šťastný a se svým přítelem žijí v Turecku. Já osobně se k tomu stavím přirozeně, homosexuálové mi nevadí, respektují je stejně, jako respektují oni mne. Mezi mé nejlepší přátelé patří samozřejmě homosexuálové, spíše muži. Se ženami si nemám co říci, přece jenom je přitahují ženy a to jde trochu mimo mě. Já jsem zapřísáhlý zastánce uzavření homosexuálního manželství a chtěla bych, aby byla povolena i adopce. Pokud mohou mít děti zrůdy, které mají srdce na týrání a zabíjení svých dětí, tak ať mají právo na děti i homosexuálové, kteří by jim dali lásku, kterou by u svých rodičů nedostali! A kdo se mnou souhlasí, ať kývne hlavou.

Jiřina Somsiová
Vede pobočku SRNM v Olomouci.
Homosexuál - Rom či Romka - je mezi Romy staršího věku prostě něco pohoršujícího. Znám příběhy, kdy Rom žil s Romem a byli tvrdě odsuzováni. Například nikdo by se po nich nenapil, nepoužil talíř atd. Když s rodinou takový syn bydlel, celá rodina byla pro okolí špinavá. Nikdo je nikam nezval, nikdo si nedovolil mít s takovou rodinou něco společného. Prostě se z nich stali vyvrženci. Nyní mezi mladými lidmi, i když je na ně taktéž nahlíženo spatra, jsou páry, které žijí spolu. Třicetiletý Rom žije s neromem, řádně pracují, jezdí na dovolenou, nikoho neponižují. Jsou to slušní lidé. Jejich společnost mně nijak nevadí. Zastávám názor, ať se každý projevuje svobodně.

Helena Krobotová
Bývalá romská poradkyně Okresního úřadu Jeseník, nyní ve Vancouveru.
Mezi Romy jsou homosexuálové více odsuzováni než u gádžů. Když je člen velkorodu teplej, rodina se za něj stydí a mnohdy jde ten dotyčný jít žít mimo vlastní komunitu do města, kde se ztratí. Jak to změnit? Nejde to nějak změnit. Je to v Romech samotných zakořeněno, není to pro ně normální když je někdo "teplej". Když jsem žila ve vztahu s Cikánkou, její rodina o tom věděla, tolerovala to a nemluvila o tom. Všude v romské komunitě toho městečka jsem byla jen její kamarádka. Je to bohužel smutné, tohle chování Romů, kteří by to právě měli více tolerovat a chápat, protože sami jsou odlišní barvou pleti od gádžů. Neromské okolí homosexuály neřeší, i když jsem taky zažila diskriminaci kvůli sexuální orientaci, když jsme hledaly pronájem bytu či práce.

Eva Dobšíková
Bývalá učitelka romských dětí, aktivní v Židovské obci Brno.
Proč se bavit o homosexualitě? Pokládám např. vzdělanost, sociální poměry, možnost najít vhodnou práci, pracovní návyky, zdraví dětí i dospělých atd. za podstatně důležitější. Divím se, že se nynější návrh, aby byla mateřská škola povinná poslední rok a tím se zmenšily handicapy romských dětí při nástupu do české školy, nestal tématem číslo jedna. Působení na romské rodiče, aby pochopili, že vzdělávání a integrace je to hlavní, co jejich děti a i oni samí potřebují. A taky celostátní politiku se sociálním cítěním. A ve volbách prosadit do ní vhodné kandidáty.

Nela Živčáková
Sociálně-dramatický pedagog IQ Roma servis,Brno.
Nemůžu ze zkušenosti říct zda jsou, či nejsou více odsuzováni, ale domnívám se, že to zřejmě mají těžší. V loňském roce jsem v IQ Roma servisu měla na starosti multikulturní výchovu, kde jedním z témat byla právě homosexualita. Součástí této aktivity byl i dotazníkový mini průzkum na to, co si naši klienti myslí či ví o homosexualitě. Překvapily mě některé poměrně radikální názory na tuto menšinu. Na druhou stranu z rozhovorů, které jsme v rámci vyplňování dotazníků prováděly vyplývalo, že tento postoj se váže spíše k neznalosti problému, než nesnášenlivosti. Často se děti domnívaly, že homosexualita je nemoc, případně že úzce souvisí s pedofilií. Někteří byli velmi překvapeni, když jsme jim vysvětlili, že to tak není. Netroufám si tvrdit, že tento průzkum má nějakou širší vypovídající hodnotu, jelikož byl prováděn s menším počtem klientů (jen desítky) a nedodržoval všechny zásady, který by velký a platný výzkum měl mít, ale pro zorientování v názorech našich klientů byl postačující. Tímto svým příspěvkem bych chtěla jen podpořit lidi, kteří se zaměřují na tento problém, aby se nebáli s dětmi a mladými lidmi o tomto tématu otevřeně mluvit.

Jozef Holek
Koordinátor pro národnostní menšiny, Liberecký kraj.
Myslím si, že to hodnocení homosexuálů u Romů se neliší od postojů většinové populace. Mezi Romy existuje užší vazba a víc se o tom mluví. Není to tak anonymní. Samozřejmě ne všichni tuto orientaci respektují. Někdy bývá tento člověk úplně "odepsán" ve svém okolí. Znám ale dva Romy, kteří jsou takto orientovaní a prakticky nemají žádné problémy.

Kateřina Jacques
Poslankyně parlamentu ČR.
Předně nemám v této věci dostatek informací, odpovídám tedy pouze z vlastní zkušenosti. Také toto téma nepovažuji ve vztahu k Romům ani homosexuálům za nijak podstatné.

Myslím si, že homofobie, jakož i jiné formy fobií, jsou v nějaké míře zastoupeny mezi všemi skupinami lidí, bohužel. Člověk by očekával, že příslušníci jakýchkoliv menšin spolu budou solidarizovat. Ostatně v průběhu života občas k nějaké menšině patří většina lidí. Přesto je známo, že někteří Romové mají předsudky vůči homosexuálům a někteří homosexuálové zase vůči Romům. Co s tím? Totéž co se společností jako celkem. Vzájemné poznávání se, osvěta v této oblasti a věřím, že předsudky časem odpadnou. Obecně ale musím říci, že Česká republika je vůči homosexuálům mnohem tolerantnější, než některé jiné země a v této oblasti jsme za posledních dvacet let zaznamenali ohromný posun. Zároveň je bohužel v ČR stále velká nevraživost vůči Romům a zde tedy máme co dohánět.

Štefan Tišer
Předseda a výkonný ředitel SRNM Plzeňského kraje.
Homosexualita byla a je mezi Romy spíše odsuzována, lidé si mysleli, že je to nemoc a tak to i brali. Ale postupně, zejména po revoluci, začala média tuto problematiku konkrétněji formulovat a začalo se na tyto věci pohlížet z vícero úhlů. V naší rozvětvené rodině se nacházejí 2 kluci takto orientovaní, já osobně to beru s nadhledem, nemají to vůbec lehký. Ale abych byl upřímný, myslím si, že je to proti přírodě a proti Bohu. Myslím, že většina Romů to cítí stejně a drží si od takto orientovaných lidí větší odstup.

Jana Šustová
Redaktorka Čro Praha.
Mezi Romy mám čtyři známé, kteří jsou homosexuálové. Ale dosud jsem se s nimi nikdy nebavila o tom, jak svou sexuální orientaci prožívají v rámci romské komunity. Zatím jsme se vždy společně zabývali různými všeromskými otázkami a projekty. S jedním z nich jsem kdysi naťukla otázku jeho přítomnosti, coby homosexuála, v křesťanské církvi, kde se cítil vykořeněn a nepřijat. A mám pocit, že ta trojnálepka "Rom + homosexuál + křesťan" je obzvláště "pikantní." Mám dojem, že homosexuálové jsou mezi Romy podobně nepřijímáni jako v různých náboženských skupinách -- konkrétně mohu mluvit o křesťanství, judaismu a islámu (jiná náboženství moc neznám). Ale každopádně by bylo v dalším kole ankety zajímavé zeptat se Romů samotných, jak svou homosexuální orientaci v kombinaci s romskou identitou prožívají. Jinak jako ilustrativní příklad ze života "gádžovských" homosexuálů snad mohu uvést situaci, kdy mě nedávno můj kamarád -- gay pozval na oslavu svých 40. narozenin. Oslava byla moc prima, jen mě zarazilo, že jsem tam zpočátku byla jediná žena mezi cca dvaceti muži. Pak později během večera přišla ještě jedna žena (která mimochodem léta pracovala s Romy), ale celkově mě mrzelo, že ta společnost nebyla víc mužsko-žensky a homosexuálně-heterosexuálně promíchaná. To nekladu za vinu oslavenci, ale obecné situaci, v níž se různé "menšiny" raději před nepochopením okolí uzavírají mezi sebe.

Jiřina Šiklová
Socioložka, publicistka, Praha.
Nebudu uvádět konkrétní příběhy, ale homosexuálové mezi Romy bývají odsuzováni více právě z řad Romů samotných. Jde o pochopitelnou věc. U většinové populace tato situace také byla, ale v posledních dvaceti letech se o těchto otázkách diskutovalo v televizi, v řadě textů, v novinách. Tím se poněkud "obrousily" názory a navíc se k homosexualitě přihlásili i někteří, kteří mají významné postavení ve společnosti. Opakovaně se uvádí, kolik spisovatelů, umělců, politiků byli nebo jsou homosexuálové. Mezi Romy podobná diskuse ještě nezačala. I proto jsou mezi nimi předsudky vůči homosexuálům či lesbám mnohem větší. Kdyby se někdo z nich přihlásil k této orientaci, tak by to situaci ostatních Romů s alternativní sexuální orientací určitě pomohlo.

Vychází v Romano hangos 3-2010

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 31.3. 2010