Vítejte v antropocénu

30. 3. 2010

Geologické epochy jsou obvykle definovány výraznými změnami v sedimentárních vrstvách. Takže co činí současnost v geologickém smyslu tak odlišnou? Ještě dlouho poté, co všichni odejdeme, v miliony let vzdálené budoucnosti, bude nějaký inteligentní život schopen v příslušných vrstvách půdy po celém světě najít jasné známky lidské činnosti.

Došlo k narušení přírodních procesů v masovém měřítku. Klimatické změny, masové vymírání druhů, eroze půdy, vyklučená země, znečištění, radioaktivní izotopy z jaderných zkoušek, stoupající hladiny moří: Všechny tyto lidmi vyvolané změny vytvářejí jasné vzorce změn, které jsou zdokumentovány v půdě.

Označení antropocén bylo použito neformálně laureátem Nobelovy ceny chemikem Paulem Crutzenem, který v roce 2002 razil tento výraz zcela nevědomky na konferenci, kde podle jeho citace v Encyclopedia of Earth "...někdo pronesl něco o holocénu. Najednou mě napadlo, že to bylo špatně. Svět se příliš změnil. Tak jsem řekl: 'Ne, my jsme v antropocénu.' Na to slovo jsem prostě přišel impulzivně. Všichni byli v šoku. Ale zdá se, že se to ujalo."

Článek v časopise GSA Today (jde o odborný měsíčník Americké geologické společnosti), zpracovaný autorským týmem pod vedením Jana Zalasiewicze, zkoumá možnost oficiálního přijetí koncepce antropocénní epochy celou geologickou komunitou. Tento článek podrobně sleduje, jak lidská činnost zanechávala stopy v geologických záznamech; začíná to od poloviny holocénu, odkdy existují biotické důkazy o pylu plevelů a zbytcích pěstovaných rostlin v oblastech s lidským osídlením, přes vrstvu znečištění olovem, které se usazovalo v polárních ledových čepičkách, až po usazeniny v rašeliništích vznikající od řecko-římských dob prakticky dodnes.

Autoři píší:

"Lidskou činnost pak může pomoci charakterizovat holocénní vrstva, ale tato činnost ještě nepostačovala k vytvoření nových, globálních environmentálních podmínek, které by mohly vyústit v zásadně odlišný stratigrafický signál."

To se začalo dít teprve během průmyslové revoluce, která vyústila v dramatickou erozi způsobenou rozšířením zemědělství a stavebnictví, v přehrazení většiny velkých řek a tím změnu sedimentárních modelů, ve vlny vymírání druhů a nahrazení přirozené vegetace zemědělskými monokulturami, okyselování oceánů, a samozřejmě v nárůst atmosférických koncentrací oxidu uhličitého.

Prudký nárůst teplot srovnatelný s předpověďmi vyplývajícími z modelů klimatických změn nebyl zaznamenán od období třetihor před 66 miliony lety, kdy savci nahradili plazy v roli převládajících obratlovců, uvádí článek.

Učinit první krok k tomu, aby byl antropocén oficializován, a vybrat datum, kdy vlastně začal - to není zrovna snadný úkol, vezmeme-li v úvahu, že vliv člověka po celém světě v průběhu dějin nebyl uniformní. Dává smysl začít od zahájení průmyslové revoluce na Západě?

Jedním jasným znamením, že jsme již hluboko v antropocénu, je každopádně to, že hovoříme nejen o ničení Země lidmi, ale také přemýšlíme o způsobech, jak je napravit pomocí geoinženýrství.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout