"Plot může být smrtící hlavně pro savce včetně silně ohroženého rysa ostrovida. Odděluje několik typů lesa, hrozí i riziko uzavření zvěře uvnitř oploceného prostoru. Navíc plot může přehradit přirozené migrační koridory." Fotografie, které jsme pořídili přímo na místě ukazují, jak ostnatým plotem prorůstá vegetace a stává se těžko pozorovatelným, což riziko zranění pro zvěř ještě zvyšuje. Podle biologa Davida Fischera je plot problematický nejen pro větší savce, jako jsou jeleni, srnčí, divoká prasata, ale i pro drobnější živočichy -- kuny, ježky, tchoře, lišky a jezevce.

Podle majorky Jany Růžičková z tiskového oddělení generálního štábu rozhodl o typu a velikosti oplocení náčelník generálního štábu. Použití takovéhoto prostředku nebylo konzultováno ani s myslivci ani s přírodovědci. "Na kótě nepředpokládáme výskyt divoké zvěře díky přítomnosti a pohybu vojáků na místě. Proto nebyla přijata žádná opatření , která by eliminovala rizika pro volně žijící zvěř," odpověděla majorka Růžičková.

Přestože podle experta na správní právo Jana Rovenského je potřeba povolení k instalaci plotu od Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, který ve výcvikovém prostoru plní funkci stavebního úřadu, žádné povolení vydáno nebylo.

Jan Freidinger z Greenpeace k instalaci plotu dodal: "Kilometry plotu z ostnatého drátu jsou naprosto nesmyslným opatřením, které nikoho v jeho odporu proti radaru nezastaví, pouze znamenají vážné riziko pro volně žijící zvířata."