Řadu let se hledají cesty, jak pro bojující vojáky snížit riziko zranění, ne-li smrti. Nejde jen o včasnou detekci jak "živé síly nepřítele", tak třeba na dálku nebezpečných min. Optimální by bylo pro místa přímé srážky s nepřítelem nahradit živé lidi nějakými automaty. Není pouze teoretickým úkolem připravit odpovídající program pro případné bojující roboty tak, aby byla také pojistka proti napadení vlastního vojáka robotem vlastní strany.

USA již dlouho hledají také cesty k dálkově řízeným letadlům bez pilota. Mnozí mají ještě v paměti legendární uplatnění špionážních letadel U-2 během tzv. studené války; tehdy šlo ještě o pilotovaná letadla, s rizikem sestřelu pilota. Americký bezpilotní program "Aquila" stál nejdřív celou miliardu dolarů, než byl pro nespolehlivost těžkopádnost a poruchovost) opuštěn (r. 1987). Kupodivu v tomto ohledu Američany předstihl funkčním modelem Izrael. Dnes uplatňuje americká armáda rozmanité modely, včetně poměrně levných a funkčních typů, přičemž "Dragon Eye" ("Dračí oko") lze startovat jako malý model přímo z ruky; už se uplatnil i v Iráku. --- Zajímavý a poučný článek o problematice bezpilotních průzkumných letadel zveřejnil NEWSWEEK v čísle z 9. června 2008, na str. 34-41.