Tajná volba, po které volají politici a novináři, má kromě efemérních požadavků důstojnosti a tradice zcela praktické dopady. Jistě by způsobila, že by nebylo možné mezi jednotlivými volbami cíleně jednat s lidmi, kteří se oproti předpokladům jedné či druhé strany rozhodli volit jinak nebo o nich jedna či druhá stran ví, že jejich rozhodnutí není pevné, nebo že jsou jednotlivci , kteří jsou korumpovatelní z hlediska svých soukromých vztahů. V tajné volbě bychom dosáhli toho, že by tato jednání probíhala "tajně", nebylo by tolik evidentní, kteří volitelé jsou klíčoví, kteří mohou volbu rozhodnout. Tajná volba by pravděpodobně proběhla s poněkud jinými výsledky, protože lidé, kteří jsou vázáni stranickými usneseními, by mohli volit jinak bez strachu z toho, že by mohli být přímo usvědčeni ze "zrady". To by pravděpodobně bylo výhodnější pro Václava Klause.

A o to přece vůbec nejde. Jde o to, že celá volba by byla daleko méně transparentnější. A transparentnost celé volby je pro mě o několik řádů důležitější než všemi zdůrazňovaná "důstojnost".

Položil jsem si otázku, co to vlastně ona "důstojnost" je. Podle všeho se jedná o to, aby prezidentská volba proběhla bez očividných politických sporů, se vzájemným "porozuměním" za všeobecné "harmonie". A to je problém. Ve své podstatě obhájci "důstojnosti" chtějí, aby prezidentská volba proběhla v nějaké mysteriózní atmosféře, při níž vyzdvihneme posvátným rituálem do výše kmenového vůdce, abychom ho mohli dalších pět let uctívat, ať už to bude kdokoliv. Bouří se proti svatokrádeži, kterou je podle nich zneuctění ritu.

Já oproti tomu vyzdvihuji transparentnost, což je pro mě skutečně relevantní kritérium. Lpění na tradici tajné volby je pro mě nepochopitelné. Ať už politici, nebo novináři, kteří chtějí buď prosadit svou, nebo podlehli dojmu, že volba prezidenta má být důstojná ve smyslu, který jsem výše popsal, prosazují pouze rituál. K dobru politiků dodejme, že oni k tomu mají nějaký zištný důvod, kdežto novináři, kteří tento názor zastávají, tak činí pouze kvůli svým dobře usazeným kmenovým memům. Tedy doufám, že je to proto, nikoliv na podporu politických zájmů.

Oproti tomu stavím požadavek transparentnosti. Je mi naprosto ukradené, zda prezidentská volba proběhne za hádek, obviňování, snahy manipulovat a získat tak politické vítězství. Vždyť systém této volby je nastaven přesně tak, aby k tomu docházelo. Prezidentská volba je v této podobě součástí parlamentního boje o to, kdo získá cenného spojence na místě, z něhož lze ovlivňovat veřejné mínění a některé důležité státní procesy. Taková je skutečnost a pokud někdo říká, že by tato volba měla proběhnout "důstojně", tedy tak, aby nebyla "zneuctěna posvátnost rituálu", je najatý nebo pošetilý.

Aby bylo jasné -- nemám žádné pochybnosti o tom, že kdyby byla situace opačná a ČSSD měla k dispozici "tajné hlasy", kterými doufala a doufá disponovat ODS, že by byla situace opačná i v požadavku tajné/veřejné volby. Nehájím ani jednotlivé kroky, zejména dění ze závěru prvního volebního dne, kdy došlo k velmi nejasnému sporu o to, zda dokončit první volbu ještě týž den, nebo se řídit předchozím usnesením o tom, že společná schůze obou komor parlamentu bude přerušena ve 21:00. Předseda poslaneckého klubu ODS přednesl návrh na hlasování o tom, aby byla první volba dokončena, o čemž už ale předseda Poslanecké sněmovny nenechal hlasovat a schůzi přerušil. Zde musí nastoupit výklad jednacího řádu a mělo by být jasně řečeno, zda v něm má jednání předsedy Poslanecké sněmovny oporu, nebo ne. Já to nevím.

V žádném případě to ale nemění nic na skutečnosti, že jedině veřejná volba může maximálně odkrýt politické zákulisí volby. Že se ani takto veřejnost nedozví, kdo jak hlasoval? To je ale technický problém, nikoli problém podstaty. Ale i kdyby to i při druhé volbě bylo zařízeno tak, že si poslanci a senátoři zachovají i přes veřejné dění určité "soukromí", pro veřejnost je daleko důležitější vidět, jak politická jednání probíhají pro to, aby dokázala dobře pochopit principy politiky. Celou tu "trapnost", "nedůstojnost" a "skandálnost" je potřeba vidět, vnímat ji a snažit se ji pochopit, nikoliv ji skrývat a tajit. Společnost má skutečně jedinečnou příležitost vidět maximálně odhalené vnitřnosti parlamentní demokracie. Tohle je na veřejné volbě nejdůležitější a advokáti tajné volby říkají svým neuvědoměle mýtickým (=totalitárním) jazykem pouze tolik, že by měl zůstat tento důležitý a cenný materiál určený k veřejnému studiu skryt a utajen. A to je směšné.