Ve svém projevu Putin také kritizoval rozšiřování Severoatlantického společenství v době, kdy se šéfové armád této šestadvacetičlenné aliance sešli ve Vilniusu a apelovali na Moskvu, aby zmírnila svou rétoriku.

Ruské bombardéry nedávno znovuzahájily dálkové cvičební lety přes Atlantický, Tichý a Arktický oceán a létají v těsné blízkosti leteckého prostoru zemí NATO. Dva ruské tupolevy-95 se při svém výzvědném letu loni v září ztratily a zamířily směrem ke Skotsku.

Nejnověji dva dalekonosné ruské bombardéry zkoušely odpalování raket v Biskajském zálivu u Francie a Španělska. Rusové také dali najevo, že chtějí obnovit přítomnost své námořní flotily ve Středozemí. Pravděpodobně budou používat syrské přístavy.

Putin v pátek vylíčil Rusko jako obět západní agrese a expanze a přislíbil ruskou reakci. Poukázal na to, že západní země vydávají daleko více finančních prostředků na zbrojení než Rusko a navrátil se i k tématu, o němž hovořil už mnohokrát předtím o tom, že se NATO rozšiřuje stále blíže ruským hranicím. "Stáhli jsme se ze základen na Kubě a ve Vietnamu," řekl. "A co jsme za dostali? Nové americké základny v Bulharsku a v Rumunsku."

Putin také znovu kritizoval americké plány vybudovat prvky raketové obrany v Polsku a v České republice. "Snaží se nás přesvědčovat, že tyto činy nejsou zaměřené proti Rusku," uvedl, "ale nemají konstruktivní odpovědí pro naše velmi důvodné znepokojení."

Putinův projev se vysílal živě v ruské televizi. Putin hovořil před Státní radou. Opakovaně charakterizuje západní snahy podporovat demokracii v Rusku jako zlovolnou strategii.

Ve svém projevu také Putin chválil to, co charakterizoval jako vynikající výsledky svých osmi let ve funkci a nastínil budoucnost Ruska do roku 2020. Poukázal na to, že Rusové jsou nyní na tom hospodářsky daleko lépe než před osmi lety. Nastínil rozvojovou strategii, jejímž cílem je zlepšit platy, délku a kvalitu života pro Rusy do roku 2020.

Podrobnosti v angličtině ZDE